Zprávy památkové péče 2019, 79(2):116-133 | DOI: 10.56112/zpp.2019.2.03

Radnice v Nymburce - proměny památky a její původní vzhled

Michaela Ramešová
ÚTAM AV ČR

Radnice v Nymburce se řadí mezi nejvýznamnější stavby české architektury 1. poloviny 16. století. Její současná podoba, na níž se zakládala většina výkladů, je však výsledkem řady pozdnějších zásahů do původního vzhledu památky. Jejich povahu a okolnosti se tento text snaží objasnit. Radnice vznikla ze skladního domu, který byl na sídlo městské rady upraven po roce 1523. Doplňování radnice dle dobových zmínek trvalo do poloviny 16. století. Budova byla následně vícekrát závažně poškozena požáry. Po posledním požáru (1838) byla upravena tak, že ztratila svůj původní ráz. Poté radnice sloužila různým účelům. Přes některé dílčí opravy jí nebyla, anebo nemohla být věnována pečlivější pozornost. Nebyla vnímána jako památka. Stav budovy se v důsledku toho zhoršoval. Cílená jednání o opravě radnice lze sledovat od roku 1911. Provázela je však řada nesnází. Postupně sice vzniklo několik plánů na úpravu radnice, žádný z nich ale nebyl realizován. Návrh Kamila Hilberta z roku 1914, který by památce vtiskl monumentální ráz dotvořením historizujících štítů, byl pro město příliš nákladný. Iniciativy o záchranu radnice se na konci 20. let 20. století ujal významný nymburský rodák Emil Zimmler. Za jeho přispění vznikl návrh manželů Menclových, který se více řídil soudobými estetickými kritérii. Proveden však také nebyl.
Definitivní podnět obnově památky dodalo až rozhodnutí umístit do budovy okresní úřad (1935). Proces adaptace řídil na žádost ministerstva Státní památkový úřad v Praze. Plán úprav, který navrhl Josef Šebek v roce 1936 ve snaze uzpůsobit jej "současnému životu a organizmu města", nevyhovoval Emilu Zimmlerovi. Ten se snažil prosadit jiný návrh, který by více odpovídal předpokládanému původnímu vzezření památky. Zejména usiloval o vznik štítu. Jeho cílem bylo, aby radnice po adaptaci získala monumentálnější podobu, než jakou předkládala navrhovaná řešení. V jeho postoji se vedle osobních preferencí patrně projevil též generační odstup. Šebkovy plány však téměř beze změny nakonec provedla kancelář Bohumila Slámy. Průběh adaptace, realizované v letech 1938-1939, E. Zimmler nadále sledoval. Práce se potýkaly s potížemi způsobenými ekonomickou situací a válkou.
Řadou změn, ve kterých se odráží různý postoj k památce, prošel objekt i po válce. Žádná z nich však nebyla natolik zásadní jako adaptace sama. Při restaurátorském zásahu provedeném v souvislosti s poslední celkovou úpravou radnice, která proběhla v letech 2003-2004, byly učiněny pozoruhodné nálezy. Ty lze dále použít při úvahách o původní podobě památky, na níž se některé dřívější výklady též odvolávaly.
Zbytky polychromie nalezené na portále ukazují, že vstup do radnice byl v 16. století barevně pojednán. Nátěr byl ale za adaptace odstraněn. Živou polychromií evokující rostlinné tvary se vyznačovala klenba loubí. Ta byla, na rozdíl od barevnosti portálu, za adaptace obnovena. (Přístup zvolený za adaptace se tak může zdát dosti nejednotný.) Malby v podloubí nicméně z neznámého důvodu také zanikly, a to patrně někdy v 50. letech 20. století. Pozůstatky polychromie lze dosud zjistit i na kvádrech průčelí radnice a ostěních. Souhrnně je možné říci, že fasáda radnice měla původně komplikovanější skladbu, pokrýval ji kontrastní nátěr červené a bílé barvy; byly na ní též aplikovány další sochařské a malířské výzdobné prvky. Dle dobových zmínek se zdá pravděpodobné, že budova byla původně opatřena štíty a věží. Dostupná ikonografie navíc ukazuje na to, že radnice mohla výraznou proměnou projít již v 16. století. Pokud je výklad zdrojů správný, byla nejprve kryta stanovou střechou, kterou zachycuje veduta z univerzitní knihovny ve Würzburku (1536-38). Posléze získala trojitý stupňovitý štít, jejž podle všeho v první čtvrtině 18. století zaznamenali Friedrich Bernhard Werner a Johann Joseph Dietzler (podle něj Nymburk kreslil Johann Anton Venuto).
Z dosud shromážděných materiálů je tedy zřejmé, že původní vzhled památky byl zásadně odlišný od jejího dnešního poměrně strohého vzezření. V různých obdobích se ale přirozeně lišil i postoj k radnici, jednotný nebyl ani v rámci zvolených přístupů. Vnímání památky tak vždy odvisí od dobového i individuálního nastavení kritérií. Stejně tak je nutno nahlížet i na teze, které předložil tento text.

Klíčová slova: Radnice v Nymburce, 16. století, historie architektury, památková péče, 20. století, Emil Zimmler, Josef Šebek, barevnost architektury

Zveřejněno: 1. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ramešová, M. (2019). Radnice v Nymburce - proměny památky a její původní vzhled. Zprávy památkové péče, 79(2), 116-133. doi: 10.56112/zpp.2019.2.03
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Karel Václav Zap, Nymburk, královské město nad Labem, Památky archeologické a místopisné III, 1859, s. 340-360.
    2. František Josef Čečetka, Kamenný dům - starý rathúz v Nymburce, Věstník: rozhledy historické, topografické, statistické, národopisné, školské po okresním hejtmanství Poděbradském X, 1909, s. 25-27.
    3. František Kulhánek - František Mikolášek, Královské město Nymburk, Nymburk 1910.
    4. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech II, Praha 1978.
    5. Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 4., Praha 2000.
    6. Jiří Černý - Jan Řehounek - Igor Votoupal, Nymburk - průvodce městem, Libice nad Cidlinou 1995.
    7. Jiří Černý et al., Krok za krokem Nymburkem, Nymburk 2017.
    8. Eva Šamánková, Architektura české renesance, Praha 1961.
    9. Karel Kibic, Historické radnice, Praha 1988.
    10. Ivan Prokop Muchka, Architektura renesanční, Praha 2001.
    11. Pavel Kalina, Benedikt Ried a počátky záalpské renesance, Praha 2009.
    12. Pavel Kalina, Praha 1437-1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře, Praha 2011.
    13. Michaela Ramešová, Portály z okruhu Benedikta Rieda I. Portálová architektura ve městech Českého království 1. poloviny 16. století, České Budějovice 2017.
    14. Josef Merkl, Dějiny královského města Nymburka [1819], Nymburk 2012.
    15. Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen: statistisch-topographisch dargestellt. Zweiter Band, Prag 1834.
    16. František Hrnčíř, Královské město Nymburk nad Labem. Obraz minulosti i přítomnosti, Nymburk 1894.
    17. Karel Baroch, Nápisy v staré radnici nymburské, Památky archeologické a místopisné XI, 1878, s. 92.
    18. František Kulhánek, Z dějin našeho starého rathousu, Nymburské listy VI, 1937.
    19. Jan Emler, Nymburk, Krása našeho domova VII, 1911, s. 161-164.
    20. Bohumil Sláma, Stará radnice v Nymburce, Kámen XXI, 1940, s. 53-54.
    21. Emil Zimmler, Stavební úprava staré radnice v Nymburce, Stavitelské listy XXXVI, 1940, s. 123-126.
    22. Jiří Černý - Pavel Fojtík - Jan Řehounek, Pamětní desky, památníky a nápisy v Nymburce, Nymburk 2015.
    23. Michal Plavec, Kapitoly z dějin královského města Nymburka. Od dob nejstarších do roku 2009, Cheb 2010.
    24. Václav Kořínek, Jak bývalo v Nymburce, Nymburk 2012.
    25. František Najbrt, Jak šla léta nymburským regionem aneb O čem psal dobový tisk 1880-1918, Nymburk 2002.
    26. František Najbrt, Jak šla léta nymburským regionem aneb O čem psal dobový tisk 1919-1945, Nymburk 2005.
    27. Josef Šebek, Adaptace bývalé radnice v Nymburce, Zprávy památkové péče I, 1937, s. 4-6.
    28. Jiří Roháček - Kristina Uhlíková (edd.), Zdeněk Wirth pohledem dnešní doby: soubor příspěvků, Praha 2010.
    29. Z činnosti Klubu a jeho odborů, Za Starou Prahu. Věstník pro ochranu památek XI, Praha 1926, č. 1-6, s. 20-30.
    30. Jednatelská zpráva Klubu Za Starou Prahu za rok 1935, Dokončení, Za Starou Prahu. Věstník pro ochranu památek XX, č. 5-6, Praha 1936, s. 44-47.
    31. Josef Šebek, Z. Wirth a praktická péče o památky, Zprávy památkové péče II, 1938, s. 123-124.
    32. Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008). N/Ž.
    33. Vendula Hnídková, Sakrální, funerální, sekulární - architektura v dialogu se smrtí, ERA XXI, 2014, č. 5, s. 22-25.
    34. Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
    35. Vlastimil Janda, Nymburská radnice, Městský zpravodaj [města Nymburka], říjen 2004, s. 1.
    36. Géraldine Victoir, La polychromie et l'apport de son étude à la connaissance de l'architecture gothique, in: Stéphanie D. Daussy - Arnaud Timbert (edd.), Architecture et sculpture gothiques: renouvellement des méthodes et des regards: actes du IIe colloque international de Noyon, 19-20 juin 2009, Paris 2012, s. 121-136.
    37. Jan Sedlák et al., Cesta od renesance k baroku: slavné stavby Moravské Třebové, Moravská Třebová 2012.
    38. Jiří Hošek - Jan Muk, Omítky historických staveb, Praha 1989.
    39. Jan Žižka, Příspěvek k poznání charakteru a barevnosti omítek historických staveb (některé poznatky ze středních Čech z let 1995-1996), Průzkumy památek II, 1996, s. 111-117.
    40. Jiří Škabrada, Konstrukce historických staveb, Praha 2000.
    41. Jiří Roháček, Epigrafika v památkové péči, Praha 2007.
    42. Čeněk Zíbrt, Rychtářské právo - palice, kluka, Věstník Královské české společnosti nauk - třída filosoficko-historicko-filologická, ročník 1896, Praha 1897, s. 1-32.
    43. Angelika Marsch - Josef H. Biller - Frank-Dietrich Jacob (edd.), Die Reisebilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536-37 von seinem Ritt von Neuburg a.d. Donau über Prag nach Krakau und zurück über Breslau, Berlin, Wittenberg und Leipzig nach Neuburgii, Weißenhorn 2001.
    44. Martin Ježek, Česká města na foliích würzburského alba. (1. část), Průzkumy památek III, č. 2, 1996, s. 35-50.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah