Zprávy památkové péče 2019, 79(1):61-67 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.08

Z péče o pražské městské sady na konci 19. a počátkem 20. století

Šárka Steinová
Národní archiv

Své nezastupitelné místo v historii hlavního města Prahy a v péči o jeho veřejnou zeleň zastávali městští zahradníci. Původní sady pražské obce však nebyly nikterak velké, což se změnilo po roce 1875. Tehdy byl povolán do funkce ředitele Ferdinand Malý, který však v Praze strávil pouhé čtyři roky v letech 1874-1878. Po něm funkci nezastával žádný odborník a nedocházelo k dalšímu rozvoji. Nakonec se rozhodlo, že Praha musí mít zahradníka, který skutečně odborně povede pražské sady a bude je dále rozvíjet. V roce 1884 nastoupil na místo městského zahradníka temperamentní František Thomayer. Za jeho působení získaly pražské parky světovou pověst. Mezi jeho žáky, kteří dále vedli pražské sady, patřili Karel Jan Skalák nebo Leopold Baťek. Příspěvek upírá větší pozornost na Karla Jana Skaláka, víceméně neznámou osobnost, která působila v pražských sadech až do roku 1916. K. J. Skalák byl limitován skutečností, že nastoupil na místo po zcela výjimečném Františku Thomayerovi a byl s ním často srovnáván. Se svými spolupracovníky pečoval o veškeré sady, zahrady a stromořadí, které byly majetkem pražské obce nebo v její správě. Zároveň zabezpečoval fungování zásobní zahrady (Rajské zahrady) a provoz botanické zahrady, která sloužila obecním a měšťanským školám a jejíž kompozici navrhl už v roce 1899. Dále dohlížel na obecní hřbitovy, na zahrady při libeňském zámečku a na pravidelnou údržbu sadů založených při holešovické plynárně.

Klíčová slova: Praha, péče o zeleň, městské sady, Karel Jan Skalák, František Thomayer

Zveřejněno: 1. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Steinová, Š. (2019). Z péče o pražské městské sady na konci 19. a počátkem 20. století. Zprávy památkové péče, 79(1), 61-67. doi: 10.56112/zpp.2019.1.08
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Josef Vaněk, František Thomayer - sedmdesátníkem, Zahrada XX, 1926, č. 12, s. 177.
    2. Feuilleton. Fiala - Lampl - Malý - Mareš - Thomayer, České zahradnické listy XIV, 1917, č. 16, s. 114-115. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Šárka Steinová - Roman Zámečník - Stanislava Ottomanská, Zahradní umění první Československé republiky a její zahradníci, Praha 2017.
    4. Šárka Steinová, František Thomayer - život a dílo zahradního architekta, Praha 2008.
    5. Václav Neuman, Užívání šablony pro kobercové skupiny, České zahradnické listy V, 1908, č. 21, s. 235.
    6. Leopold Batěk, O úpravě veřejných sadů, silnic a strání a o výzdobě oken a domů, České zahradnické listy VII, 1911, č. 7, s. 76-78.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah