Zprávy památkové péče, 2019 (roč. 79), číslo 1

Editorial

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):1  

Zahradníci v Lednicko-valtickém areálu a jejich vliv na podobu zahradních úprav na přelomu 18. a 19. století

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):3-13 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.02  

Při popisu historických zahrad a parků je zatím pozornost věnována především velkým jménům architektů a stavitelů. Badatelsky a publikačně jsou často opomíjeni zahradníci, jejichž každodenní práce byla nezbytná pro existenci tohoto živého uměleckého díla. Ti nejnadanější se mohli stát i tzv. uměleckými zahradníky a sami navrhovat nové zahradní kompozice a tím významně ovlivnit vzhled svěřené zahrady. Sledované období přelomu 18. a 19. století v Lednicko-valtickém areálu (LVA) lze nazvat zlatou érou, kdy se v lichtenštejnských službách potkala řada vyhraněných osobností. Po umělecké i hospodářské stránce zde docházelo k velké konjunktuře v mnoha oblastech,...

Zahradník Josef Rublič, téměř neznámá osobnost podílející se na ochraně památek zahradního umění aneb cesta ze šlechtické do státní zahrady

Jaromír Tlustý

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):14-20 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.03  

Josef Rublič (1877-1953) byl jedním ze zahradníků, jehož profesní kariéra započala před koncem 19. století v době soukromých šlechtických zahrad. V zahradách šlechtického rodu Herbersteinů prožil část svého života a díky své píli a znalostem byl v roce 1911 ustanoven inspektorem na všech zahrad a parků herbesteinských panství.Po roce 1948, v době společenských a politických změn, bylo jeho snahou uchránit před devastací a zničením co nejvíce historických zahrad a parků. Umožňovalo mu to jeho jmenování inspektorem zahrad a parků u památkově chráněných objektů. Znamenalo to, že usilovně cestoval po celé republice, navštěvoval jednotlivé zahrady a...

Dynamické vodní prvky v kompozici Podzámecké zahrady v Kroměříži a jejich archeologický výzkum

Jiří Janál

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):21-27 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.04  

Vodní prvky jsou důležitým estetickým a kompozičním prvkem v památkách zahradního umění. Vodopády a peřeje jsou sice především vázány na území s členitým terénem, ale vyskytovaly se i v územích rovinatých, kde bylo ovšem nutné vytvořit příznivé podmínky. Tato skutečnost je dokumentována na příkladech výzkumu dvou zaniklých vodních prvků (Peřeje u Ruin, Kaskáda u Pompejské kolonády) v kroměřížské Podzámecké zahradě. Provedené archeologické výzkumy měly za cíl nashromáždit maximum informací, které by bylo možné využít při plánované obnově vodního systému Podzámecké zahrady. Peřeje se sochou Neptuna pravděpodobně zanikly postupně zanesením sedimenty v...

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem - kompoziční rozbor

Roman Zámečník, Zdeněk Novák

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):28-40 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.05  

V okolí obcí Kladruby nad Labem a Selmice v Pardubickém kraji se rozkládá unikátní hospodářsky využívaná krajina komponována jako umělecké dílo krajinářského umění, která se uchází o zápis na Seznam světového dědictví. Krajina po staletí užívaná pro potřeby chovu a výcviku ceremoniálních kočárových koní starokladrubského plemene se do současnosti zachovala ve vysoké míře autentičnosti všech jejích strukturálních prvků. To z ní činí krajinu světově jedinečnou. Mezi provedenými analýzami nezbytnými k odůvodnění nominace na tento prestižní Seznam zaujímá zásadní místo rozbor kompozice krajiny, kterému je věnován tento příspěvek, který se v úvodní části...

Výsledky průzkumů některých objektů Podzámecké zahrady v Kroměříži

Dalibor Janiš, Jan Štětina

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):41-49 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.06  

Podzámecká zahrada v Kroměříži, od roku 1998 společně se zámkem a Květnou zahradou zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, se vyvíjela od závěru 17. století až do počátku 20. věku. Zahrada byla postupně vybavována pestrou škálou objektů, jež byly v uplynulých letech stavebně-historicky zkoumány. Absence stavebně-historického poznání zahradních staveb byla zvláště citelná už proto, že vývoj samotné zahrady bylo možno podrobně studovat díky četným mapovým podkladům. Z průzkumů plyne, že klíčovým obdobím, kdy byla zbudována většina zahradních objektů, byla proměna a rozšíření Podzámecké zahrady v období arcibiskupa Antonína Theodora...

Dětská hřiště, dětské koutky a prostory pro děti první poloviny 20. století v projektech zahradního architekta Josefa Vaňka

Stanislava Ottomanská

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):50-60 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.07  

Zahradní architekt Josef Vaněk patří mezi výrazné osobnosti svého oboru na našem území v období první poloviny 20. století. Cílem tohoto příspěvku je provést výběr z jeho tvorby, který se týká projektů dětských hřišť, dětských koutků, prostorů pro děti a mládež, a to především vyprojektovaných v meziválečné éře Československa (1918-1938). Jedná se o doposud nepublikované a blíže nepopsané skutečnosti, které byly doloženy autorkou příspěvku především na základě studia tohoto funkčního typu zeleně z desítek projektů Josefa Vaňka. Získané poznatky jsou zcela ojedinělé, protože z pohledu historie zahradního umění se tímto specifickým tématem doposud zabývalo...

Z péče o pražské městské sady na konci 19. a počátkem 20. století

Šárka Steinová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):61-67 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.08  

Své nezastupitelné místo v historii hlavního města Prahy a v péči o jeho veřejnou zeleň zastávali městští zahradníci. Původní sady pražské obce však nebyly nikterak velké, což se změnilo po roce 1875. Tehdy byl povolán do funkce ředitele Ferdinand Malý, který však v Praze strávil pouhé čtyři roky v letech 1874-1878. Po něm funkci nezastával žádný odborník a nedocházelo k dalšímu rozvoji. Nakonec se rozhodlo, že Praha musí mít zahradníka, který skutečně odborně povede pražské sady a bude je dále rozvíjet. V roce 1884 nastoupil na místo městského zahradníka temperamentní František Thomayer. Za jeho působení získaly pražské parky světovou pověst. Mezi...

Zahradní lemovky - zajímavý detail zahradních úprav 19. století

Dagmar Fetterová, Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):68-74 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.09  

Vymezování květinových záhonů pomocí anorganických materiálů nebo přímo rostlinným lemem je v zahradní tvorbě běžné po celou dobu jejího vývoje. Nicméně zahradní lemovky patří k drobnému detailu ve vývoji zahradního umění, který lze nazvat symbolem jedné specifické historické etapy. Bývají tradičně spojovány především s tvorbou významné osobnosti 19. století knížete Hermanna von Pückler-Muskau, ale jejich používání má delší tradici. Impulzem pro hlubší studium problematiky zahradních lemovek na území České republiky byl nález většího množství zlomků keramickým lemovek v bývalém zámeckém zahradnictví v Lomnici u Tišnova (Jihomoravský kraj) v roce 2013....

Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a proměny zámku v Lužanech

Karel Kibic

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):75-81  

Velikonoční řehtačky a klapačky

Petr Vácha

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):82-84  

Z činnosti Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži

Michaela Letá, Kristina Valentová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):84-88  

Projekt NAKI Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během 1. Československé republiky skončil

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):89  

Výzkumný projekt Zahradně-architektonickátvorba v období totalitních režimů v letech 1939-1989 na území České republiky

Roman Zámečník

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):89-90  

Studijní cesta po technických a průmyslových památkách v Norsku

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):94  

50. mezinárodní konference archeologie středověku, Valtice 17.-21. 9. 2018

Martin Tomášek, Stanislava Kučová, Lenka Militká

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):95-97  

9. výjezdní zasedání archeologů NPÚ

Stanislava Kučová, Jan Pařez, Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):97-99  

Tajemství Libosadu

Jiří Rezek

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):91  

Staré cesty v krajině středních Čech

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):91-92  

Hledání kontextu

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):92-93  

Alexandr Skalický st.: Historismus a secese v Náchodě v letech 1890 až 1918

Karel Kuča

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):93  

Památková edukace v historických zahradách a parcích: Příklady dobré praxe

Petr Hudec

Zprávy památkové péče 2019, 79(1):93-94