Zprávy památkové péče 2018, 78(5):431-444 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.04

Historická šlechtická sídla a první pozemková reforma

Kristina Uhlíková
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Pozemková reforma vyhlášená československým státem v meziválečném období výrazným způsobem zasáhla majitele historických šlechtických sídel země. Text se zabývá důsledky této reformy pro správu hradů, hradních ruin, zámků a paláců. Všímá si i jejích důsledků pro historický mobiliář a knihovny v nich uložené.

Klíčová slova: first land reform, Czech nobility, noble settlements, heritage care in interwar Czechoslovakia

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Uhlíková, K. (2018). Historická šlechtická sídla a první pozemková reforma. Zprávy památkové péče78(5), 431-444. doi: 10.56112/zpp.2018.5.04
Stáhnout citaci

Reference

  1. Eagle Glassheim, Urození nacionalisté, Česká šlechta a národnostní otázka v 1. pol. 20. století, Praha 2012.
  2. Václav Hořčička - Jan Županič, Šlechta na křižovatce. Lichtenštejnové, Schwarzenbergové a Colloredo-Mannsfeldové v 1. polovině 20. století, Praha 2017.
  3. Josef Holeček, Česká šlechta: výklady časové i historické od Josefa Holečka, Praha 1918.
  4. Karel Marušák, Šlechta, velkostatek a pozemková reforma, Brno 1919.
  5. Gustav Winter, Banda lupičů a žhářů: (jak česká šlechta přišla ke svému velikému jmění), Vídeň 1909.
  6. Josef Pekař, Omyly a nebezpečí pozemkové reformy, Praha 1923.
  7. František Ebel a kol., Deset let Československé republiky, svazek třetí, Praha 1928.
  8. Jan Rychlík, Pozemková reforma v Československu 1919-1938, in: Vědecké práce zemědělského muzea XXVII, Praha 1987-1988, s. 129.
  9. Zdeněk Hazdra - Václav Horčička - Jan Županič (edd.), Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století, Praha 2011.
  10. Dita Jelínková Homolová, Šlechta v proměnách. Osudy aristokracie v Československu v letech 1918-1948, Praha 2017.
  11. Radmila Švaříčková-Slabáková, Rodinné strategie šlechty, Praha 2007.
  12. Antonín Kubačák, Činnost Svazu československých velkostatkářů v letech 1919-1943, in: Sborník archivních prací XXXVII, 1987, s. 325-373.
  13. Luboš Jeřábek, Sestátnění velkostatků, in: Naše doba XXVI, 1919, s. 331.
  14. Jan Voženílek, Předběžné výsledky Československé pozemkové reformy: Země Česká a Moravská, Praha 1930.
  15. Ivo Frolec (ed.), Československá pozemková reforma 1919-1935 a její mezinárodní souvislosti: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 21. a 22. dubna 1994 v Uherském Hradišti, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště 1994.
  16. Jan Kuklík a kol., Konfiskace, pozemkové reformy a vyvlastnění v československých dějinách 20. století, Praha 2011.
  17. Pavel Dufek, Nástin průběhu 1. pozemkové reformy na Slánsku, in: Město a region v dramatickém století - Slaný a Slánsko ve XX. století, Slaný 2014, s. 17-36.
  18. Antonín Pavel, Československá pozemková reforma, Pozemková reforma XIX, 1938, č. 3, s. 33.
  19. Kristina Uhlíková, Bezradnost nad uměleckými konfiskáty z majetku bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny, Zprávy památkové péče LXXIV, 2016, s. 283-292.
  20. Miroslav Fikar, Ochrana umělecko-historických památek a přírodních krás v pozemkové reformě (Dvojí judikatura), Právník LXV, 1927, s. 32.
  21. Petr Štoncner, Příspěvek k dějinám památkové péče v Československé republice v letech 1918-1938: Část 5., Státní subvence na opravy památek, Zprávy památkové péče LXVI, 2006, s. 55-60.
  22. Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis dioeceseos Litomericensis pro anno 1926, Leitmeritz 1926.
  23. Marek L. Krejčí, Zrušení svěřenství, pozemková reforma a patrimoniální archivy. Právně historické poznámky k přístupu státních orgánů k ochraně písemných památek v meziválečném období, in: Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti: sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24.-25. dubna 1998 v lázních Sedmihorkách, Z Českého ráje a Podkrkonoší, suppl. 4., Semily 1998, s. 67.
  24. Robert Mečkovský, Umělecké aukce v Praze v období první republiky (doktorská disertační práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2014.
  25. Šárka Radostová, Dědictví aneb kontinuita restrikcí vývozu památek, Bulletin UHS XXVI, 2014, č. 1, s. 4.
  26. Pavel Bartoníček (ed.), Bílá místa historie: Slaný a Slánsko ve XX. století, Slaný 2015.
  27. Kristýna Kaucká, Jednání Fürstenbergů se státem ohledně pozemkové reformy na velkostatku Křivoklát, in: Středočeský sborník historický, sv. 40, Praha 2014 [vyd. 2015], s. 40-81.
  28. Karel Kozák, Péče o hrady a přírodní památky, in: Padesát let Klubu československých turistů, Praha 1938, s. 111.
  29. Marek Krejčík, Poznámky k ekonomickým aspektům obnovy hradních zřícenin, in: Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana, Praha 1998, s. 87.
  30. Michal Flegl, Snahy o záchranu hradu Točníka v minulosti, in: Středočeský sborník historický XVI, 1981, s. 107-120.
  31. Michal Flegl, Hrad Bezděz a snahy o jeho záchranu v minulosti, Památky a příroda VIII, 1983, s. 152-158.
  32. Michal Flegl, Hrad Lipnice v dějinách památkové péče a muzejnictví, Muzejní a vlastivědná práce - Časopis Společnosti přátel starožitností XXII, 1984, s. 215-226.
  33. Michal Flegl, Hradní zříceniny v péči Klubu českých turistů (Poznámky k stavebním a zabezpečovacím pracím před rokem 1945), in: Zříceniny historických staveb a jejich památková ochrana, Praha 1998, s. 85.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.