Zprávy památkové péče, 2018 (roč. 78), číslo 5
Editorial
Kristina Uhlíková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):409 
In Medias Res
"Zvláštní a karakteristické." Probouzení památkového vědomí na pozadí zastavovacích plánů Prahy počátku 20. století
Richard Biegel
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):411-421 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.02
Studie se zabývá urbanistickými proměnami Prahy na začátku 20. století, které byly pro Prahu jako historické město zlomové. Znamenaly totiž na jedné straně radikální zásahy do struktury historického města, na straně druhé ale přitáhly pozornost k jeho památkovým hodnotám. Příspěvek na dobových návrzích urbanistické regulace ukazuje, jak se úvahy o moderním uspořádání metropole propojovaly s poznáváním a doceňováním zdejšího architektonického dědictví a jak se spolu s principy zastavovacích plánů rodily principy památkové ochrany města.
Peripetie zákonné ochrany památek za první republiky
Michal Novotný
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):422-430 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.03
Začátek a konec tzv. první československé republiky vymezují dva historické milníky se stále aktuálním emocionálním významem pro českou (méně již pro československou) identitu: státotvorný 28. říjen 1918 a bolestná mnichovská dohoda 29. září 1938, předznamenávající tragické události následujících let. Období mezi těmito událostmi můžeme vnímat jako pokus mladého státu spravovat po předchozí politické závislosti na rakouské Vídni (či maďarské Budapešti) své vlastní záležitosti samostatně. Součástí této snahy byla i otázka ochrany památek. Přes počáteční naděje se však nová politická reprezentace neztotožnila s touto ideou natolik, aby byla legislativní...
Historická šlechtická sídla a první pozemková reforma
Kristina Uhlíková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):431-444 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.04
Pozemková reforma vyhlášená československým státem v meziválečném období výrazným způsobem zasáhla majitele historických šlechtických sídel země. Text se zabývá důsledky této reformy pro správu hradů, hradních ruin, zámků a paláců. Všímá si i jejích důsledků pro historický mobiliář a knihovny v nich uložené.
Architekt Dušan Jurkovič ako vládny komisár pre ochranu pamiatok na Slovensku v rokoch 1919-1922
Martina Orosová
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):445-456 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.05
Príspevok rekonštruuje pôsobenie architekta Dušana Jurkoviča vo funkcii vládneho komisára pre ochranu pamiatok na Slovensku v prvých rokoch existencie Československej republiky a začlenenie agendy národnej osvety na území Slovenska do verejno-správnych štruktúr nového štátu.
Umelecký rezbár Bohumil Bek a vládny pamiatkový komisariát na Slovensku. K počiatkom reštaurátorskej činnosti (1920-1923)
Tomáš Kowalski
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):457-465 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.06
Kutnohorský rezbár Bohumil Bek (1879-1951) pracoval po roku 1920 na Slovensku ako jeden z mála odborných konzervátorov pre pamiatky rezbárskeho umenia. Príspevok sleduje počiatočné obdobie činnosti, za pôsobnosti Vládneho komisariátu na ochranu pamiatok na Slovensku. Bek vtedy reštauroval oltáre a ďalšie liturgické zariadenie vo Svätom Jure, Levoči a Hubošovciach (Šariš). Okrem obnov sa angažoval s cieľom vplývať na stvárnenie nových oltárov, keď navrhoval začleňovať použiteľné súčasti staršieho zariadenia (Nižná Myšľa, Čaňa).
Parlament, Letenská pláň a panoráma Prahy za první republiky
Cathleen M. Giustino
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):466-478 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.07
Budovy národního parlamentu mohou sloužit jako symboly k posílení národní jednoty a sdílené oddanosti demokratickým principům. V období první republiky bylo vynaloženo značné úsilí takovou budovu parlamentu na Letenské pláni vystavět. Následující článek se snahami o výstavbu parlamentu zabývá, zvláštní pozornost přitom věnuje obavám z narušení pražského panoramatu, které umístěním budovy na Letné hrozilo. Odhaluje způsoby, jakými se bezděčně dělba moci a možnost plurality názorů podílely na zachování obrazu města.
Restaurování barokních soch z atik vstupního průčelí karlínské Invalidovny v roce 1917 a v letech 1919-1920
Marek Pařízek, Jana Pařízková Čevonová
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):479-486 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.08
Restaurování zahájené v roce 1917 a pokračující v letech 1919-1920 objasňuje mnohé z osudů barokních soch (trofejí) z dvojice atik severního průčelí pražské Invalidovny, které byly v minulosti postupně nahrazeny výdusky. Současně přibližuje praxi památkové péče v oblasti restaurování sochařských památek v kontextu architektury v období rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československé republiky.
Studie a materiálie
Můj dům, můj hrad. Formování podoby rodinného bydlení v Brně v letech 1919-1925. Žabovřesky: od vesnice k zahradní čtvrti
Pavla Cenková, Aleš Homola
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):487-499 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.09
Článek se zaměřuje na proces zrození rozlehlé obytné zóny v brněnské čtvrti Žabovřesky v první polovině 20. let 20. století, který nahlíží z pohledu urbanistického, architektonického a sociologicko-historického. Území s převažující privátní zástavbou rodinných domů bylo vybráno jako laboratorní vzorek zkoumání preferencí i možností stavebníků nové české střední třídy formující se v Brně v souvislosti se vznikem Československé republiky a Velkého Brna.
Význam fotodokumentace na případě materiálově-technologického průzkumu malt a omítek z Nového Hrádku u Lukova
Vladislava Hůlková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):500-503 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.10
Článek se zabývá výsledky laboratorního materiálově-technologického průzkumu malt a omítek z tzv. dolního hradu Nového Hrádku u Lukova, které interpretuje v návaznosti na současný stav stavebněhistorického bádání o objektu. Důležitou složkou kvalitního průzkumu, a to i přírodovědného, je rovněž fotodokumentace, o jejímž významu se v příspěvku také pojednává.
Průzkum interiérových omítek Horního hradu v Bečově nad Teplou
Petr Kuneš, Dagmar Michoinová, Vladislava Hůlková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):504-510 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.11
Příspěvek prezentuje výsledky materiálově-technologického studia omítek z prostor donjonu a spojovacího traktu Horního hradu v Bečově nad Teplou. Bečovský Horní hrad ve svých interiérech ukrývá unikátní soubor úprav povrchů stěn, které v různém stupni dochování časově pokrývají celou historii hradu od jeho výstavby ve 14. století až po utilitární úpravy 18. století. Předložená studie se zabývá popisem a vzájemným srovnáním omítek z jednotlivých časových etap, a to jak z hlediska jejich materiálové skladby (použitého kameniva a pojiva, struktury malty atd.), tak z hlediska jejich zpracování dle různého použití a účelu.
Dostupná metoda zjišťování nasákavosti a smáčivosti historických omítek a zdiva in situ
Dagmar Michoinová
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):511-514 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.12
Článek informuje o významu nasákavosti a smáčivosti historických stavebních materiálů, zejména vápenných malt, omítek i zdiva jako celku. Současně popisuje jednoduchou a dostupnou metodu hodnocení nasákavosti a smáčivosti povrchu materiálů in situ.
Různé
"Největší bohatství východních Karpat." Dřevěné cerkve Podkarpatské Rusi v období první republiky
Mychajlo Syrochman
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):515-522 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.13
Rudolf Hönigschmidt: německý památkář v Československu
Kristina Uhlíková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):522-524 | DOI: 10.56112/zpp.2018.5.14
Jindřich Ambrož (1878-1955): vynikající ochránce přírody a památek západních Krkonoš
Jan Luštinec
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):524-526
Adolf Träger (1888-1965): malíř, památkář, muzejník a pedagog
Daniela Růžičková
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):526-529
Renesanční zámek v Horšovském Týně. Analýza stavebních fází na základě výsledků dendrochronologie
Jan Beránek
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):529-534
Semináře, konference, akce
Mezinárodní den archeologie 2018
Stanislava Kučová, Jan Pařez
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):534-535
Proběhl sedmý ročník semináře Památky zahradního umění, jejich historie a současnost
Roman Zámečník
Zprávy památkové péče 2018, 78(5):535