Zprávy památkové péče 2018, 78(4):367-380 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.10

Náhrobek Josefa Hladíka v Měníku a Adolf Loos

Kateřina Adamcová
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Příspěvek se zabývá náhrobkem jedné ze zakladatelských osobností české archeologie Josefa Hladíka ve východočeském Měníku. Náhrobek tvoří v rámci venkovského hřbitova výjimečné monumentální a sochařsky ambiciózní dílo s mimořádně rafinovanou ikonografií, která důmyslně reflektuje Hladíkovu profesní a životní dráhu. Z hlediska dějin umění pak představuje zajímavý fakt skutečnost, že dílo zhotovila brněnská kamenická dílna Adolfa Loose staršího, jehož syn se stal proslulým modernistickým architektem. Příspěvek se zabývá lákavou otázkou, zda a do jaké míry se na Hladíkově náhrobku mohl Adolf Loos mladší podílet. Na jejím pozadí se pak pokouší ukázat, že vztah k tradičnímu tvarosloví nebyl u modernistických tvůrců tak jednoznačně odmítavý, jak bývá často tradováno.

Klíčová slova: Hřbitovy; Náhrobky; Adolf Loos

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adamcová, K. (2018). Náhrobek Josefa Hladíka v Měníku a Adolf Loos. Zprávy památkové péče, 78(4), 367-380. doi: 10.56112/zpp.2018.4.10
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Karel Kuča, Chlumecko, Novobydžovsko. Historie a architektonické památky Pocidliní. 1, Hradec Králové 1995.
    2. Emanuel Poche et al., Umělecké památky Čech 2, [K/O], Praha 1978.
    3. Josef Hladík, Žárové hroby u Měníka, Památky archaeologické a místopisné XIV, 1889, č. 10, s. 509-518.
    4. Vladimír Podborský, 100 let od smrti Josefa Hladíka (28. 5. 1845 - 28. 2. 1910), Pravěk: časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada XX, 2012, s. 343-344.
    5. Karel Sklenář - Zuzana Bláhová-Sklenářová, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, Praha 2005.
    6. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, díl XI (Hédipathye - hýždě), Praha 1897.
    7. Josef Hladík (ed.), Nauka o ústavě mocnářství Rakousko-Uherského, 2. vyd., Brno 1882.
    8. Josef Hladík, Rukověť dějin mocnářství Rakousko-Uherského a jeho ústavy, Brno 1883.
    9. Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl 1, Přírodní poměry Moravy, Brno 1897.
    10. Jana Vignatiová, Vývoj archeologických map v českých zemích do přelomu 19. a 20. století, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Řada archeologicko-klasická (E) XVII, 1968, č. 13, s. 139-151.
    11. Josef Hladík, Památky archeologické a jejich stáří: přednáška Josefa Hladíka při schůzi učitelského spolku "Komenský" v Břeclavi, Brno 1896.
    12. Josef Skutil (ed.), Josef Hladík (1845-1910) a jeho starožitnická činnost, Brno 1937.
    13. Taťána Petrasová (ed.) et al., Dějiny českého výtvarného umění. III/2, 1780-1890, Praha 2001.
    14. Petr Wittlich, Sochařství české secese, Praha 2000.
    15. Petr Wittlich, Pomník a město, in: Milena Freimanová (ed.), Město v české kultuře 19. století. Studie a materiály I, Sborník sympozia pořádaného Národní galerií v Praze ve spolupráci s Ústavem teorie a dějin umění ČSAV u příležitosti 4. ročníku Smetanova festivalu v Plzni ve dnech 4.-6. března 1982, Praha 1988, s. 239-248.
    16. Emanuel Poche et al., Praha Národního probuzení: čtvero knih o Praze: architektura: sochařství: malířství: užité umění, Praha 1980.
    17. Dagmar Černoušková - Jindřich Chatrný (edd.), Brněnské stopy Adolfa Loose, Brno 2010.
    18. Pavla Cenková, Vkusné & solidní: měšťanské sochařství v Brně 1800-1880, Brno 2013.
    19. Jitka Sedlářová, Náhrobky Adolfa Loosa na brněnském Ústředním hřbitově, in: Historická Olomouc a její současné problémy VII, 1989, s. 275-282.
    20. Elsie Altmann-Loos, Můj život a Adolf Loos, Hodkovičky 2014.
    21. Claire Beck-Loos, Adolf Loos - privátní portrét, Hodkovičky 2013.
    22. Lada Hubatová-Vacková, Kamenická práce Loose staršího a mladšího, Vesmír XCI, 2012, č. 11, s. 682. Dostupné online, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-11/kamenicka-prace-loose-starsiho-mladsiho.html, vyhledáno 6. 6. 2018.
    23. Karel Ksandr - Petr Ulrich - Václav Girsa (edd.), Müllerova vila, Praha 2000.
    24. Burkhardt Rukschcio, Adolf Loos: Leben und Werk, Salzburg 1987.
    25. Max Dvořák, Katechismus památkové péče, Praha 1991.
    26. Adolf Loos, Řeči do prázdna, Praha 1929.
    27. Adolf Loos, Sämtliche Schriften, Wien-München 1962.
    28. John Timo, Adam Friedrich Oeser 1717-1799. Studie über einen Künstler der Empfindsamkeit, Beucha 2001.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah