Zprávy památkové péče, 2018 (roč. 78), číslo 4

Editorial

redakce

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):281  

Poutní areál Klokoty u Tábora a památková péče

Martin Gaži, Roman Lavička

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):283-299 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.02  

Studie se zaměřuje na postupy, které památková péče uplatňovala při opravách specifického památkového souboru mariánského poutního místa v několika etapách stabilizace jeho stavebních konstrukcí a restaurátorských prací v průběhu 20. století a zejména pak v letech 1998-2017. Rekapituluje zvolené postupy a shrnuje nová zjištění i nálezy. Zamýšlí se též nad možnostmi případných dostaveb areálu.

Lomec u Vodňan - stavební proměny areálu v první polovině 20. století jako reflexe dobového duchovního života mariánského poutního místa

Jan Uhlík

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):300-306 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.03  

Příspěvek se zabývá vybranými stavebními úpravami, k nimž došlo v poutním areálu Lomec u Vodňan v první polovině 20. století, a jejich zasazením do širšího kontextu "provozu" poutního místa a jeho potřeb, vývoje majetkoprávních vztahů sakrálních objektů po vzniku nové Československé republiky a požadavků orgánů památkové péče na celkovou údržbu areálu. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnovaná působení pátera Josefa Lešky, který se ve sledovaném období zásadním způsobem zasloužil o jeho zdárný rozvoj.

Zámecké kaple a jejich bohoslužebná výbava jako předmět historicko-liturgického bádání

Radek Martinek

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):307-316 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.04  

Nedílnou součástí každého panského sídla byla i kaple určená nejenom k soukromé modlitbě, ale mnohdy i ke slavení různých církevních slavností či událostí významných pro členy aristokratické rodiny. Badatelskou pozornost si však nezaslouží jen její výtvarná výzdoba, ale z liturgického hlediska i sama kaple a její církevní status. Je proto potřeba dobře znát i soudobé církevní předpisy, které ovlivňovaly její funkci a z ní vyplývající podobu vybavení. Některé zámecké kaple mohly například v obci nahrazovat i kostel. Bohoslužebnou výbavu (zvláště roucha - tzv. paramenta) tu mnohem víc než v chrámech určoval osobitý vkus majitelů, ale i citové či vzpomínkové...

Biskupská Kroměříž - jedno z center výroby liturgických předmětů z drahých kovů v období baroka na Moravě

Anna Grossová

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):317-330 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.05  

K významným moravským centrům zlatnické produkce období baroka patřila, vedle dvou královských měst Brna a Olomouce, i Kroměříž, kde také olomoučtí biskupové razili od počátku 17. století až do roku 1759 stříbrné a zlaté mince. Z toho času bylo nově nalezeno několik stříbrných předmětů opatřených výrobní značkou Mikuláše Františka Indegrentze, působícího i ve funkci vardajna biskupské mincovny. Úkolem následujícího textu je shrnutí historie barokního zlatnického řemesla v Kroměříži a první odborné zhodnocení těchto nálezů, včetně autorského určení několika dalších liturgických předmětů ze stříbra nesoucích punc města Kroměříže.

Hraběnka Wilhelmine Larisch z Moennichu, rozená Schaffgotsch, a sbírky Nového zámku v Jevišovicích umístěné v expozicích zámků Kraje Vysočina

Lucie Bláhová, Jana Petrová

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):331-339 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.06  

Článek se věnuje osobnostem posledních majitelů Nového zámku v Jevišovicích. Mapuje snahu příslušníků podnikatelských aristokratických rodin i přes změny ve společenských poměrech zdůrazňovat svoje výlučné společenské postavení budováním reprezentativních zámeckých sídel. Manželka posledního správce jmění hraběcího rodu Larisch z Moennichu Wilhelmine, rozená Schaffgotsch, i přes krátký věk, který jí byl vyměřen, významně posílila postavení rodiny svého manžela. Přestože sběratelství uměleckých předmětů pravděpodobně nepatřilo k jejím zájmům, dochovaný jevišovický mobiliární fond svědčí o snaze dostát dobovému vkusu a představám luxusu, určeného pro...

Areály zaniklých novověkých skláren jako předmět zájmu archeologické památkové péče

Ján Čáni

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):340-348 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.07  

Příspěvek přináší zběžný pohled na spektrum archeologických památek zaniklých novověkých skláren s důrazem na relikty související s technologickými procesy přípravy sklářských surovin a výroby skla. Při výběru prezentovaných lokalit článek čerpá z dosavadních výsledků nedestruktivního průzkumu vybraných zaniklých sklářských provozů ze sezón 2014-2017.

Průzkum vybraných zaniklých novověkých hamrů v Novohradských horách

Jan Pařez

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):349-355 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.08  

Příspěvek se zabývá výsledky terénní rekognoskace, lokalizace a průzkumu lokalit zaniklých novověkých hamrů na území Novohradských hor. K dokumentaci bylo vybráno 9 lokalit. Při průzkumu byla terénní část zaměřena na identifikaci jednotlivých objektů hamerních areálů a dále na pomocné výrobní objekty, jako jsou náhony a retenční nádrže.

Usedlost če. 8 v Letařovicích. Poznatky z průzkumu venkovského domu z poloviny 17. století na Českodubsku

Tereza Konvalinková, Martin Ouhrabka

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):356-366 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.09  

Článek představuje historii, stavební podobu a vývoj usedlosti če. 8 v Letařovicích (okr. Liberec), která patří mezi zástupce nejstarší dochované vrstvy venkovské architektury na území Libereckého kraje. Přináší výsledky podrobné operativní dokumentace současného stavu domu, který zůstal zachován v mimořádně historicky věrohodné konstrukční i materiálové podobě z období jeho výstavby v polovině 17. století.

Náhrobek Josefa Hladíka v Měníku a Adolf Loos

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):367-380 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.10  

Příspěvek se zabývá náhrobkem jedné ze zakladatelských osobností české archeologie Josefa Hladíka ve východočeském Měníku. Náhrobek tvoří v rámci venkovského hřbitova výjimečné monumentální a sochařsky ambiciózní dílo s mimořádně rafinovanou ikonografií, která důmyslně reflektuje Hladíkovu profesní a životní dráhu. Z hlediska dějin umění pak představuje zajímavý fakt skutečnost, že dílo zhotovila brněnská kamenická dílna Adolfa Loose staršího, jehož syn se stal proslulým modernistickým architektem. Příspěvek se zabývá lákavou otázkou, zda a do jaké míry se na Hladíkově náhrobku mohl Adolf Loos mladší podílet. Na jejím pozadí se pak pokouší ukázat,...

Obraz památek a prezentace jejich image na vybraných příkladech z Veltrus

Karel Stibral, Tomáš Kučera

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):381-390 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.11  

Epigrafická databáze centra Epigrafická a sepulkrální studia Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., a její věcný a metodický kontext

Jiří Roháček, David Vrána

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):390-396 | DOI: 10.56112/zpp.2018.4.12  

Mezinárodní konference Centre for Digital Heritage 2018 v Lundu

Irena Blažková

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):397-398  

Odboje 1941/1. Obnova památky moderní architektury

Jiří Pometlo

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):398-400  

Mariánský sloup na Hradčanském náměstí

Pavel Suchánek

Zprávy památkové péče 2018, 78(4):400-401