Zprávy památkové péče 2018, 78(2):130-135 | DOI: 10.56112/zpp.2018.2.07

Franz Ficker - před Rudolfem Eitelbergerem. Výuka dějin a teorie výtvarných umění na vídeňské univerzitě před vznikem stolice dějin umění

Tomáš Hlobil
Filozofická fakulta UK v Praze

Rudolf Eitelberger a následně i eitelbergerovská literatura vzbuzují dojem, že před jeho nástupem se na vídeňské univerzitě dějinám a teorii výtvarných umění neučilo. Následující studie na základě dostupných pramenů ukazuje, že o nejstarší doložitelnou výuku teorie a dějin výtvarných umění se na vídeňské univerzitě zasloužil rodák ze severočeských Nebovaz, absolvent pražské univerzity, poté profesor několika českých gymnázií, od roku 1816 profesor klasické literatury a estetiky na lyceu v Olomouci a od roku 1823 profesor estetiky a dějin umění (plurál) a věd na vídeňské univerzitě Franz Ficker (1782-1849).

Klíčová slova: Rudolf Eitelberger von Edelberg; výuka dějin umění

Zveřejněno: 1. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hlobil, T. (2018). Franz Ficker - před Rudolfem Eitelbergerem. Výuka dějin a teorie výtvarných umění na vídeňské univerzitě před vznikem stolice dějin umění. Zprávy památkové péče, 78(2), 130-135. doi: 10.56112/zpp.2018.2.07
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Karl Oettinger - Mohammed Rassem (edd.), Festschrift für Hans Sedlmayr, München 1962.
    2. Walter Höflechner - Götz Pochat, 100 Jahre Kunstgeschichte an der Universität Graz. Mit einem Ausblick auf die Geschichte des Faches an den deutschsprachigen österreichischen Universitäten bis in das Jahr 1938, Graz 1992.
    3. Tomáš Hlobil, Výuka dobrého vkusu jako státní zájem II. Závěr rané pražské univerzitní estetiky ve středoevropských souvislostech. 1805-1848, Praha 2016.
    4. Matthew Rampley, The Idea of a Scientific Discipline: Rudolf von Eitelberger and the Emergence of Art History in Vienna, 1847-1873, Art History XXXIV, 2011, s. 54-79. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Andreas Dobslaw, Die Wiener "Quellenschriften" und ihr Herausgeber Rudolf Eitelberger von Edelberg. Kunstgeschichte und Quellenforschung im 19. Jahrhundert, Berlin - München 2009.
    6. Heinrich Dilly, Kunstgeschichte als Institution. Studien zur Geschichte einer Disziplin, Frankfurt am Main 1979.
    7. Gottfried Fliedl, Kunst und Lehre am Beginn der Moderne. Die Wiener Kunstgewerbeschule. 1867-1918. Mit Beiträgen von Oswald Oberhuber, Salzburg - Wien 1986.
    8. Constant von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Vierter Theil, Wien 1858.
    9. Wilhelm Unger, Systematische Darstellung der Gesetze über die höheren Studien in den gesammten deutsch-italienischen Provinzen der österreichischen Monarchie, Zweiter Theil Specielle Anordnungen, Wien 1840.
    10. Franz Ficker, Anleitung zum Studium der griechischen und römischen Classiker in seinem ganzen Umfange. Vorzüglich zum Gebrauche der akademischen Jugend und angehender Lehrer, Erster Theil Enthaltend nebst der Einleitung, die Sprachwissenschaft, Hermeneutik, und Kritik, Wien - Triest 1821.
    11. Franz Ficker, Anleitung zum Studium der griechischen und römischen Classiker in seinem ganzen Umfange. Vorzüglich zum Gebrauche der akademischen Jugend und angehender Lehrer, Zweyter Theil Enthaltend die Literaturgeschichte der Griechen und Römer nebst synchronistischen Tabellen über die Staaten-, Literatur- und Kunstgeschichte beyder Völker, Wien - Triest 1823.
    12. Franz Ficker, Anleitung zum Studium der griechischen und römischen Classiker in seinem ganzen Umfange. Vorzüglich zum Gebrauche der akademischen Jugend und angehender Lehrer, Dritter Theil Enthaltend die Kunstgeschichte (Archäologie) der Griechen und Römer, Wien 1825.
    13. Christian Gottlob Heyne, Einletung in das Studium der Antike, oder Grundriß einer Anführung zur Kentniß der alten Kunstwerke. Zum Gebrauch bey seinen Vorlesungen, Göttingen - Gotha [1772].
    14. Johann Joachim Eschenburg, Handbuch der klassischen Literatur enthaltend I. Archäologie. II. Notiz der Klassiker. III. Mythologie. IV. Griechische Alterthümer. V. Römische Alterthümer, Berlin - Stettin 1783.
    15. Franz Ficker, Geschichtlicher Ueberblick der gesammten schönen Kunst nach ihren einzelnen Sphären, Wien 1837.
    16. Amadeus Wendt, Ueber die Hauptperioden der schönen Kunst, oder die Kunst im Laufe der Weltgeschichte, Leipzig 1831.
    17. Franz Ficker, Aesthetik oder Lehre vom Schönen und der Kunst in ihrem ganzen Umfange, Wien 1830.
    18. Aloys Schreiber, Lehrbuch der Aesthetik, Heidelberg 1809.
    19. Franz Ficker, Aesthetik oder Lehre vom Schönen und von der Kunst in ihrem ganzen Umfange, Zweite vermehrte und verbesserte Auflage, Wien 1840.
    20. Matthew Rampley, The Vienna School of Art History. Empire and the Politics of Scholarship, 1847-1917, The Pennsylvania State University Press 2013.
    21. Max Seidel (ed.), Storia dell' arte e politica culturale intorno al 1900, Venezia 1999.
    22. Peter Ganz - Martin Gosebruch - Nikolaus Meier et al. (edd.), Kunst und Kunsttheorie. 1400-1900, Wiesbaden 1991.
    23. Rudolf Eitelberger von Edelberg, Gesammelte kunsthistorische Schriften, Erster Band Kunst und Künstler Wiens der neueren Zeit, Wien 1879.
    24. Moritz Thausing, Wiener Kunstbriefe, Leipzig 1884.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah