Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):123-131

Malířská technika mezi centrem a venkovem. K výzdobě kostela Všech svatých v Heřmánkovicích z pohledu restaurátorů

Jan Vojtěchovský, Barbora Vařejková, David Svoboda

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Cílem této studie bylo porovnání techniky dosud zcela neznámého regionálního malíře Johanna Hausdorfa a věhlasného barokního freskaře Cosmy Damiana Asama, jenž mohl být přímým či nepřímým Hausdorfovým učitelem. Srovnání proběhlo na základě analýzy výsledků restaurátorských a přírodovědných průzkumů dvou nástropních maleb připisovaných Johannu Hausdorfovi a studie techniky nástropní malby Cosmy Damiana Asama v katedrále ve Freisingu od Jürgena Purscheho.
Technika výstavby malby ani použité materiály se u věhlasného autora a jeho regionálně působícího kolegy příliš neliší. Zásadní rozdíl mezi srovnávanými malbami spočívá především ve velikosti denních dílů, tj. úseků čerstvě naneseného intonaca, jež byly pojednány malbou v průběhu jednoho dne. Velikost denních dílů u Asama je v průměru desetkrát větší než
u Hausdorfa (cca 10 m2 a 1,2 m2). Tento fakt může svědčit o vyšším počtu Asamových spolupracovníků, ale spíše dokládá vysokou malířskou zdatnost a zkušenost Asama. Oproti tomu Hausdorf byl autorem výrazně méně suverénním.
Malbu prováděli oba malíři technikou fresco-secco, při níž používali především vápenné barvy, případně barvy pojené kaseinátem vápenatým, které umožňovaly nanášení lazurnějších vrstev. U Asama byly ve vrstvách dokončovaných secco technikou identifikovány také lazury pojené arabskou gumou či škrobem. Jak je možné předpokládat, velice odlišný je samotný malířský projev srovnávaných autorů, tzn. práce se štětcem. Ta je v případě Asama na zásadně vyšší úrovni. Asam používá pro budování objemů kromě barevných valérů i silné vápenné pasty, které případně lazuruje po jejich zaschnutí. Hausdorfova výrazně méně pastózní malba působí v tomto ohledu poněkud ploše. Asam se na rozdíl od Hausdorfa nezabývá tolik detaily a zaměřuje se na plastické působení hlavních forem.
Jak z uvedených informací vyplývá, jednoznačný rozdíl mezi regionálním malířem a umělcem, který svá díla realizoval v rámci řady evropsky významných projektů, spočívá především v malířském projevu, tedy v tom, co dokáže mírně poučený pozorovatel rozeznat již při prvním pohledu na malbu. Naopak menší rozdíly zaznamenáme v technice a použitých materiálech, i když zmíněný rozdíl ve velikosti denních dílů u obou autorů je ohromující. Studium techniky obou malířů nám bohužel neposkytne ani informace o tom, zda mohl existovat mezi oběma malíři vztah mistra a žáka. Hausdorfova technika totiž nese znaky pro tehdejší nástěnné malířství obvyklé a na rozdíl od techniky Asamovy ničím specifickým v tomto ohledu nevyniká. Na základě této studie tedy není možné říci, zda existovala jakákoli vazba mezi oběma malíři. Je ale zřejmé, že Hausdorf Asamovu produkci znal a inspiroval se jí minimálně co se týče rozvržení kompozice klenby a specifických dekorativních prvků. Bez nezbytného školení u zkušeného freskaře by ostatně nebyl schopen přistoupit k samostatným monumentálním realizacím, které na Broumovsku vykonal.

Klíčová slova: Heřmánkovice; Johann Hausdorf; technika nástěnné malby; umění v centru a na venkově; Cosmas Damian Asam

Zveřejněno: 1. březen 2017  Zobrazit citaci