Zprávy památkové péče, 2017 (roč. 77), číslo 1-2

Editorial

Rostislav Švácha, Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):1  

Duchcov: barokní zahrada, barokní krajina?

Sylva Dobalová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):3-9  

Článek se podrobně zabývá podobou málo známé, zaniklé, ale pozoruhodné zámecké barokní zahrady v Duchcově. Po úvodním stručném shrnutí historie města a zámku se příspěvek zabývá vlastním vznikem a budováním zámecké zahrady francouzského typu, které započalo po roce 1717. V návaznosti na objevy a výzkumy Pavla Vlčka spojuje vznik zahrady s přední osobností architektury první třetiny 18. století F. M. Kaňkou, ovšem zvažuje také účast J. F. Schora, a to pravděpodobně na budování složitého vodního režimu zahrady. Zmiňuje také účast M. B. Brauna na sochařském vybavení zahrady.Na základě dostupných archiválií a zejména dochovaných plánů dále článek rekonstruuje...

Rekonstrukce krajiny. Mostecká pánev koncem 18. století

Kristýna Drápalová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):10-17  

Příspěvek začíná definicí barokní kulturní krajiny, jak ji zformuloval Mojmír Horyna, tedy jako krajinu záměrně komponovanou dominantami umisťovanými na exponovaných místech a propojených promyšlenou sítí cest a pohledů. Tato kompozice má krajinu podřídit pod vyšší, duchovní řád. Studie tento fenomén zkoumá na příkladu mostecké pánve, na území o rozloze zhruba 240 km2. Tato krajina prošla devastací v průběhu 20. století, ovšem v 17. a 18. měl výraznou a silnou identitu a náležel k nejbohatším a nejkulturnějším oblastem Čech.Zkoumané území je vymezeno městy Most a Ústí nad Labem v jednom směru a pásmem Krušných hor a řekou Bílinou ve směru druhém....

Šlikovská barokní krajina

Lucie Rychnová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):18-25  

Předmětem příspěvku je krajina panství Františka Josefa Šlika (1656-1740) ve východních Čechách (Kopidlno, Staré Hrady, Veliš, Vokšice). Pozornost bude upřena zejména na komponovanou krajinu velišsko-vokšického panství, kde vznikl soubor kaplí, které byly vzájemně propojeny pohledovými osami. Součástí tohoto souboru byl i vrchnostenský dvůr se zámečkem ve Vokšicích. Této krajinné kompozici se z hlediska jejího formálního řešení dostalo pozornosti, ovšem prozatím byly méně zkoumány souvislosti spojené s vlastními motivacemi jejich stavebníka. Autorka představí jednak kompozici samotnou, jednak možné impulsy, které mohly Františka Josefa Šlika ke stavbě...

Handštajn pre Jozefa II. - na stôl zmenšená industriálna krajina stredoslovenských banských miest

Barbara Balážová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):26-35  

V rámci koncepce raně novověké kunstkammer, ve které nejsou objekty umísťované podle typu, ale v síti významů, a ve které nejen malby, sochy, umělecké řemeslo, antické i exotické mince, medaile a cennosti, ale například i zvířata, ovoce, semena, horniny a minerály, hudební nástroje, hodiny a technické instrumenty, reprezentovaly základní kategorie Naturalia, Artificialia, Scientifica a Antiquitatis, byl handštajn ukázkovým příkladem raritního objektu symbolizujícího zvlášť báňské lokality, a to nejen Evropy, ale také jiných častí světa. Primárně byl tedy objektem, který reprezentoval osobitý a tajuplný prostor podzemního světa a přirozeně byl zařazený...

Sochy v barokní krajině: panství Jezeří - Nové Sedlo

Kateřina Adamcová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):36-46  

Příspěvek se věnuje souboru sochařských děl, která vznikla za posledního člena jezerské rodové větva Lobkowiczů Oldřicha Felixe na počátku 18. století. Podrobně je zde představeno exteriérové sochařské vybavení zámku Jezeří, především monumentální portál s dvojicí Herkulů, který vznikl po požáru zámku roku 1713 a který je téměř soudobou paralelou dvou vynikajících děl v Praze, portálu Clam-Gallasova a Morzinského paláce. Spojení architektury, zámecké zahrady a přírodním okolím a sochařské výzdoby tvořilo mimořádně působivé barokní teatrum přirozeně začleněné do okolní horské krajiny.Mimořádně pozoruhodnou, ale bohužel zaniklou památkou byla kaple...

Barokní sochy na slezském venkově. Mezi místní tvorbou a importy

Jaromír Olšovský

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):47-56  

Příspěvek charakterizuje podíl sochařských děl na charakteru venkovské krajiny ve Slezsku, konkrétně v západní části Rakouského Slezska v době baroka. I když zde nechyběla šlechtická vrchnostenská sídla, často s barokními zahradami, u nichž můžeme předpokládat podíl sochařské výzdoby, do dnešní doby se z tohoto sochařského fondu téměř nic nedochovalo. Výjimkou je soubor mytologických a alegorických soch (pocházející ze zahrady zámku v Branticích, nyní ve sbírkách Slezského zemského muzea) výjimečné sochařské kvality, realizovaný neznámým sochařem z okruhu drážďanského Balthasara Permosera, jenž snad byl určen pro zahradu proponovaného knížecího sídla...

Balvan neboli zbožnost. Barokní poutní místo Svatý Kámen u Rychnova nad Malší ve středoevropských souvislostech

Martin Gaži

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):57-66  

Studie analyzuje proměny poutního areálu Panny Marie Sněžné u Svatého kamene (Maria Schnee beim Heiligen Stein), vystavěného nedaleko jihočeského příhraničního městečka Rychnov nad Malší (. S využitím dosud nepublikovaného stavebněhistorického průzkumu z roku 1975 a nově uchopených písemných i ikonografických pramenů studie interpretuje stavební vývoj poutního místa odlišně od závěrů stávající odborné literatury. "Sakrální okrsek" vznikl na pastvině obklopené lesy a plné velkých balvanů. V roce 1633 při jednom z nich zažil rychnovský měšťan Ambrosius Spuleck zjevení bíle oděného chlapce, který mu ukázal, kde má být postavena kaple a vyhloubena studna....

Barokní krajina v Římě a v okolí v 17. století. Architektura a přírodní místo: případ "Mentorella"

Camilla S. Fiore

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):67-73  

Příspěvek se zabývá Mentorellou, svatyní uprostřed Tivoli, která je úzce spojená s legendou o sv. Eustachu. Recepce této legendy v 17. století v díle Athanasia Kirchera je zde představena jako příklad barokního chápání divoké přírodní krajiny.

Barokní architektura Podkrušnohoří

Petr Macek

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):74-86  

Článek je přehledovým, chronologicky uspořádaným shrnutím nejvýraznějších architektonických počinů vzniklých v 17. a 18. století v oblasti Podkrušnohoří. Kromě všeobecně známých realizací se zabývá i pracemi zdejších regionálních mistrů a méně známými či přehlíženými stavbami.Na začátku století v oblasti vzniklo několik realizací, které jsou dnes ve stínu tzv. Valdštejnské architektury. Jde především o významné stavební fáze v dějinách zámků Jezeří a Červený Hrádek - původ v raném 17. století má pravděpodobně i oválný tvar ambitu v Bohosudově.Po třicetileté válce se v oblasti uplatňují všichni významní tvůrci v čele s Carlem Luragem, jehož...

Typy venkovských kostelů v 17. století

Rostislav Švácha

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):87-98  

Stať se věnuje rozdílům mezi městskou a venkovskou sakrální architekturou v Čechách a na Moravě v době mezi koncem Třicetileté války a devadesátými lety 17. století. Vychází přitom z jednoduchého předpokladu, že autoři kostelů ve městech, na významných poutních místech nebo ve velkých klášterech řešili úlohy jiné povahy než autoři kostelů pro vesnice a venkovská městečka. Kostely na venkově používaly méně početné obce křesťanů než kostely ve městech, měly jednodušší liturgický provoz, nekladl se u nich tak velký důraz na reprezentaci jejich stavebníků a patronů jako u svatyní na rušných a často navštěvovaných místech a nešlo proto zpravidla ani o stavby...

Čechy, země oválů, aneb pět zastavení na cestě oválu barokními Čechami

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):99-114  

Příspěvek se v několika kapitolách zabývá tématem oválného půdorysu v sakrální architektuře 17. a 18. století v Čechách, jeho východisky a způsoby užití. V úvodu se věnuje otázce, zda pro potřeby tématu rozlišovat pojem oválu a elipsy - dochází k závěru, že jde o geometricky zásadně odlišné útvary a že v drtivé většině případů byl v praxi užíván ovál.V první části článek na základě podkladů shromážděných Jarmilou Krčálovou shrnuje základní přehled o vývoji centrálních kompozic v 16. století s důrazem na uvedení oválného půdorysu v traktátech Sebastiana Serlia a první realizace Jacopa Vignoly. Upozorňuje na význam, který měl ovál jako typ zpodélněné...

Všichni svatí z Heřmánkovic: lidové, nebo evropské umění?

Martin Mádl

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):115-122  

Venkovský kostel Všech svatých v Heřmánkovických patří do skupiny kostelů vybudovaných na začátku 18. století na klášterním panství benediktinského kláštera v Broumově. Zatímco zajímavé, dynamicky utvářené architektuře kostela, připsané Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, historikové umění věnovali zaslouženou pozornost, jeho vnitřní nástropní malířské výzdobě, která je dílem broumovského malíře Johanna Hausdorfa z roku 1736, se dostalo pouze stručného ikonografického určení. Malba přitom pak byla chápána jako projev pololidového umění.V dějinách umění se hlubším hodnotícím soudům o kvalitě umění většinou vyhýbáme, přestože kvalitu uměleckých děl...

Malířská technika mezi centrem a venkovem. K výzdobě kostela Všech svatých v Heřmánkovicích z pohledu restaurátorů

Jan Vojtěchovský, Barbora Vařejková, David Svoboda

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):123-131  

Cílem této studie bylo porovnání techniky dosud zcela neznámého regionálního malíře Johanna Hausdorfa a věhlasného barokního freskaře Cosmy Damiana Asama, jenž mohl být přímým či nepřímým Hausdorfovým učitelem. Srovnání proběhlo na základě analýzy výsledků restaurátorských a přírodovědných průzkumů dvou nástropních maleb připisovaných Johannu Hausdorfovi a studie techniky nástropní malby Cosmy Damiana Asama v katedrále ve Freisingu od Jürgena Purscheho.Technika výstavby malby ani použité materiály se u věhlasného autora a jeho regionálně působícího kolegy příliš neliší. Zásadní rozdíl mezi srovnávanými malbami spočívá především ve velikosti denních...

Středověká cisterciácká krajina coby hranice. Příklad Moravy a Papežského státu na počátku 13. století

Jana Michalčáková

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):132-136  

Příspěvek slouží jako jistý epilog k tématu věnovanému krajině v baroku, protože otevírá velké související téma - kulturní krajinu ve středověku. Článek nemá podobu autoritativního výkladu, ale spíše souboru otázek, které mají načrtnout směr dalších možných úvah při snaze o poznání této dosud velmi málo prozkoumané tematické oblasti. V první části se zabývá otázkou, zda může existovat cisterciácké genius loci a jeho možný základ spatřuje ve struktuře cisterciáckých staveb, které nejen ovlivňovaly bezprostřední situaci ve svém okolí, ale které se také stávaly součástí propojené sítě úseků transformované krajiny rozšiřující se po celé Evropě.Dále...

Výzkum historické krajiny a ochrana archeologického dědictví prostřednictvím metod dálkového průzkumu

Martin Gojda

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):137-144  

Současný pokročilý stav rozvoje dálkového archeologického průzkumu v mnoha evropských zemích dokládají dvě důležité skutečnosti: jednak význam, který tomuto oboru přisuzují sami archeologové, a jednak mezinárodní spolupráce, která se kontinuálně rozvíjí, oslovuje nemalou část evropské odborné veřejnosti a pomáhá etablovat tento nedestruktivní obor na širším evropském území. Jednou ze zemí, která v postkomunistické éře (a dokonce již před jejím začátkem) zahájila a do současnosti systematicky rozvíjí dálkový průzkum a leteckou fotografii pro výzkum minulosti, je i Česká republika.Informace získané některou z metod DAP slouží primárně potřebám studia...

Ohlédnutí za architektem Leopoldem Plavcem

Danuše Kouřilová, Miloš Matěj, Michal Zezula

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):145-146  

Kaple sv. Víta v Sinutci jako příklad rustikalizované centralizující tendence řešení interiéru

Vít Honys

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):146-148  

Příspěvek k malířskému dílu Josefa Berglera

Vít Vlnas

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):148-151  

Virtuální návrat manželů Trčkových na zámek Žleby

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):151-153  

Krajina historická a kulturní, komponovaná, barokní, industriální..., ale také nedostatečně chráněná. Prezentační téma NPÚ roku 2017

Jana Tichá

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):153-155  

Společný workshop Agentury ochrany přírody a krajiny a Národního památkového ústavu

Věra Kučová, Jiří Balský

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):172-173  

Restaurování a ochrana uměleckých děl 2016 - originál, kopie, faksimile

Luboš Machačko

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):173  

Uměleckohistorické syntézy ve službách přítomnosti. Poznámky k novým knihám o architektuře novověku v českých zemích

Martin Horáček

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):155-164  

Barokní krajina jako dílo

Lucie Rychnová

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):164-165  

Litoměřický soupis vyšel v češtině

Petra Konupková

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):165-167  

Santini ve Slapech aneb jak udělat odbornou knihu pro laického čtenáře

Jakub Bachtík

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):168-169  

Panteon u Malé Skály

Vratislav J. Slezák

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):169-170  

Řemeslná obnova historických staveb a předmětů kulturního dědictví

František Vícha

Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):170-171