Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):115-122

Všichni svatí z Heřmánkovic: lidové, nebo evropské umění?

Martin Mádl

Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Venkovský kostel Všech svatých v Heřmánkovických patří do skupiny kostelů vybudovaných na začátku 18. století na klášterním panství benediktinského kláštera v Broumově. Zatímco zajímavé, dynamicky utvářené architektuře kostela, připsané Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, historikové umění věnovali zaslouženou pozornost, jeho vnitřní nástropní malířské výzdobě, která je dílem broumovského malíře Johanna Hausdorfa z roku 1736, se dostalo pouze stručného ikonografického určení. Malba přitom pak byla chápána jako projev pololidového umění.
V dějinách umění se hlubším hodnotícím soudům o kvalitě umění většinou vyhýbáme, přestože kvalitu uměleckých děl intuitivně rozpoznáme. Často nám pak chybí nástroje pro hodnocení děl, která vznikala na venkově a nedosáhla prvořadých výtvarných hodnot. Kvalitu uměleckých děl přitom dáváme do souvislosti s moderním pojetím centra a periferie, kde kulturním a uměleckým centrem zpravidla automaticky rozumíme větší město. Ve středověku a raném novověku však některé významné architektonické a umělecké projekty vznikaly poměrně daleko od větších měst. To byl také příklad velkých klášterních komplexů, k nimž patřil i broumovský klášter, pro který pracovali malíři z Prahy a z dalších měst. Vedle nich zde pro benediktiny kolem poloviny 18. století pracoval i výše uvedený malíř Johann Hausdorf.
Hausdorf jistě nebyl prvořadým umělcem. Zvládl však freskovou techniku a projekci velkých kompozic na rozměrných klenebních plochách, což předpokládá školení u některého ze zkušených malířů. Kompozice jeho malby v heřmánkovickém kostele Všech svatých předpokládá znalost výzdoby proboštského kostela sv. Kříže a sv. Hedviky ve slezském Lehnickém Poli, kterou provedl věhlasný bavorský freskař Cosmas Damian Asam v roce 1733. Lze se domnívat, že objednavatelé tohoto významného projektu, tedy břevnovsko-broumovští benediktini, vyslali Hausdorfa do Lehnického Pole, aby zde pomohl s méně významnými pracemi a přitom se zde u Asama přiučil freskařskému umění.
Ovšem ani námět malby v Heřmánkovicích nelze chápat jako projev lokálního lidového umění. Do oslavy Všech svatých, shromážděných kolem nejsvětější Trojice s Pannou Marií, je zakomponována triumfální oslava benediktinských světců v čele s řádovým patronem sv. Benediktem a se sv. Otmare a Bennonem, kteří byli osobními patrony opata Otmara Zinkeho a jeho nástupce Bennona Löbla. Prezentace sv. Benedikta jako Kristova nejvěrnějšího následovníka a nejpřednějšího šiřitele křesťanské víry vychází z dobové benediktinské spirituality a propagandy. S malbami, které jsou tématicky příbuzné Hausdorfově fresce v Heřmánkovicích, se můžeme setkat i v dalších benediktinských projektech, např. v kostele kostela Nejsvětější Trojice v Salzburku, v kostele sv. Jakuba v Ensdorfu či v kostele sv. Ulricha a Afry v Neresheimu. Kostel v Heřmánkovicích se tak stává místem zprostředkování poměrně významných kulturních podnětů. Smysl malířské výzdoby tohoto kostela lze pak docenit pouze v širších evropských souvislostech.

Klíčová slova: Johann Hausdorf; barokní nástěnná malba; Kilián Ignác Dientzenhofer; Heřmánkovice; benediktini

Zveřejněno: 1. březen 2017  Zobrazit citaci