Zprávy památkové péče 2017, 77(1-2):10-17

Rekonstrukce krajiny. Mostecká pánev koncem 18. století

Kristýna Drápalová

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Příspěvek začíná definicí barokní kulturní krajiny, jak ji zformuloval Mojmír Horyna, tedy jako krajinu záměrně komponovanou dominantami umisťovanými na exponovaných místech a propojených promyšlenou sítí cest a pohledů. Tato kompozice má krajinu podřídit pod vyšší, duchovní řád. Studie tento fenomén zkoumá na příkladu mostecké pánve, na území o rozloze zhruba 240 km2. Tato krajina prošla devastací v průběhu 20. století, ovšem v 17. a 18. měl výraznou a silnou identitu a náležel k nejbohatším a nejkulturnějším oblastem Čech.
Zkoumané území je vymezeno městy Most a Ústí nad Labem v jednom směru a pásmem Krušných hor a řekou Bílinou ve směru druhém. Prvním krokem ke zkoumání krajiny v době baroka musel logicky být pokus o její rekonstrukci. Stav krajiny je v práci zachycován formou mapy i textu, a to k roku 1783. Základním podkladem pro vytvoření studie byl katalog památek, které se v krajině uplatňovaly - tedy i ty, které vznikly dříve než v 17. a 18. století. Druhým krokem byl pokus o rekonstrukci urbanistické situace zkoumaného území formou zaznačení objektů do mapy, vyhotovené v měřítku 1:28575. Klíčovým podkladem pro tvorbu mapy bylo 1. josefské mapování z roku 1783. Na základě katalogu bylo do mapy umístěno více než šest set objektů. Mezi nimi pak byly v rámci posledního kroku vyznačeny urbanistické vztahy, včetně zachycení významných krajinotvorných jevů. Mapa tak zachytils aleje, zámecké parky, poutní místa i pohledové osy.
Na základě shromážděných podkladů pak bylo možné sledovat zapojení sakrálních staveb, šlechtických sídel i drobných památek (kapliček, křížků) do krajiny a dospět k poměrně zajímavým závěrům.
Větší sakrální objekty, mezi které patří i několik významných poutních míst, sehrály nepochybně v mnoha případech roli výrazných krajinných dominant. Průzkum nicméně ukázal, že jen minimální počet z nich tvoří barokní novostavby (pouze 5 ze 70), drtivá většina těchto citlivě vybraných krajinných dominant tedy vznikla již dříve, nejčastěji ve středověku.
Částečně podobná je situace u aristokratických sídel, zde ovšem - zejména v případě Duchcova - došlo k zásadní proměně z menšího sídla v rozměrný komplex se zahradou. Právě tyto komplexy - kromě Duchcova ještě zejména Jezeří, ale podobně byl komponován také klášter v Oseku - tvořily díky velkým zahradám nejvýraznější a nejrozsáhlejší krajinné zásahy. Šlo nic méně vždy o jasně uzavřené areály - o promyšleném zapojování do širšího krajinného kontextu zde ale lze hovořit jen obtížně.
Rovněž často zmiňovaný fenomén související s barokem - kompozice alejí a významných cestních spojnic - se ukazuje jako problematický. Síť cest jako taková vznikala mnohem dříve v minulosti, výsatba alejí pak byla uzákoněna až v roce 1752, přičemž ve sledovaném období začala prakticky až s počátkem 19. století.
Naopak mimořádný byl rozvoj drobných památek v krajině, soch a křížů. Dobové mapy a vyobrazení svědčí o tom, že se jich do dnešní doby dochoval jen zbytek původního stavu. I zde je ovšem otázka, do jaké míry šlo o fenomén ryze barokní a do jaké míry zde 17. a 18. století navázalo na práci vykonanou v minulosti.
Příspěvek na základě získaných poznatků dochází k závěru, že "barokní krajina" ve své výsostné podobě prokomponovaných částí kraje se všemi výše vyjmenovanými náležitostmi (dominanty s připojenými subdominantami, kompozičními osami, jednotným rozvrhem...) je fenoménem skutečně jen několika málo výjimečných - a nevelkých - území. Jičínsko, okolí Lysé nad Labem či Kuksu nejsou reprezentativním vzorkem české krajiny v době baroka. Tyto části krajiny jsou výjimečným gestem, nedílně spojeným s osobou objednavatele, který se právě tímto způsobem chtěl prezentovat. Rozšiřovat charakteristiky těchto výjimečných krajinných útvarů na celek české krajiny v době baroka není možné.

Klíčová slova: barokní krajina; mostecká pánev; krajinné dominanty; barokní architektura; kompozice krajiny

Zveřejněno: 1. březen 2017  Zobrazit citaci