Zprávy památkové péče, 2020 (roč. 80), číslo 2

Editorial

Tereza Johanidesová

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):145  

Od města k předměstí. Obytná výstavba v Brně-Králově Poli v letech 1919-1925

Pavla Cenková, Aleš Homola

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):147-165 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.02  

Studie se zaměřuje na stavební formování Králova Pole, do roku 1919 samostatného města a poté nejvýznamnějšího předměstí Velkého Brna, které probíhalo v první polovině 20. let 20. století. Vývoj zástavby v Králově Poli byl v této době charakterizován výraznou kontinuitou se stavebními a stylovými trendy architektonické tvorby prvních dvou dekád 20. století. Královo Pole formovalo svou novou čtvrť, vymezenou polohovým a regulačním plánem z roku 1904, jako ideální polis, v níž se snoubila víra v sociální pokrok s českým vlastenectvím, doplněným po roce 1918 étosem mladého Masarykova státu. Bytovou krizi po skončení 1. světové války napomohla řešit dynamická...

Historie a principy památkové ochrany výstavního areálu na příkladu brněnského výstaviště

Lenka Štěpánková

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):166-173 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.03  

Na příkladu brněnského výstaviště, které jako stavební soubor představuje významnou památku moderní architektury 20. století v Československu, jsou naznačeny některé problémy související s památkovou ochranou urbanistického celku. Nutnost chránit urbanistickou kompozici areálu a současně respektovat potřeby výstavnictví, které rovněž představuje kulturní a historickou hodnotu, se ukazuje jako skutečná výzva pro památkovou péči i další související obory.

Liturgický textil a jeho restaurování. Příspěvek k počátkům restaurování textilu v období od sklonku 50. do počátku 70. let 20. století

Markéta Grill Janatová

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):174-184 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.04  

Restaurování textilu v Čechách se rozvíjelo v 50. letech 20. století. První pracovnice v oboru byly úspěšné textilní výtvarnice, které restaurováním započaly svou druhou kariéru. Odborné restaurování zajišťované státními institucemi vzniklo na troskách původního systému, ve kterém opravy textilu prováděly zavedené textilní firmy a drobní živnostníci, v případě liturgického textilu také církevní subjekty. Soukromé podniky, církevní výrobny a spolky či řeholní domy však zlikvidoval komunistický režim záhy po svém nástupu k moci. Historický liturgický textil však byl v 50. letech už pevně začleněn mezi domácí uměleckořemeslné památky uchovávané v muzejních...

Rozmanitost čínských tapet. K výzdobě interiérů v 18. a 19. století

Lucie Olivová

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):185-199 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.05  

Příspěvek se zaměřuje na autentické čínské tapety, které v 18. a 19. století zdobily interiéry vybraných českých a moravských sídel a posloužily jako primární zdroj mého výzkumu. Přestože se podařilo vypátrat jen okolo dvanácti originálních textilních nebo papírových tapet včetně fragmentů, je jimi možné ilustrovat vývoj, kterým procházela výroba exportních tapet v Číně, a hlavně doložit výraznou stylovou rozmanitost. Cílem příspěvku je také upřesnit dobu, kdy byly konkrétní tapety zhotoveny. Příspěvek nepojednává o evropských napodobeninách čínských vzorů.

Šlechtické nekropole doby jagellonské a raného novověku - jejich význam a funkce: Bechyně a Němčice

Jan Chlíbec, Jiří Roháček

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):200-208 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.06  

Stať srovnává uměleckohistorickou a epigrafickou úroveň dvou jihočeských středověkých šlechtických nekropolí - vyšší šlechty v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni a nižší ve farním kostele sv. Mikuláše v Němčicích. Obě lokality vykazují shody, ale i významné rozdíly. Tvůrci bechyňských náhrobků se orientují na progresivní výtvarné tendence v záalpské sepulkrální skulptuře, v Němčicích zůstávají na tradiční provinciální úrovni.

Historické souvislosti výroby pevnostní cihly (technologické poznámky)

Tomáš Hanzlíček, Jiří Hofman

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):209-215 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.07  

Trvalá péče o památkové objekty postavené z cihel má své specifické potřeby, projevující se v nutných opravách barokních pevností Terezín a Josefov. Vzhledem ke krátké době výstavby pevností (necelých 8 let) mohou být specifikovány historické technicko-technologické souvislosti výroby cihel, použitých jako základní stavební jednotka ve všech těchto místech. Pozornost této stati je zaměřena na technologické možnosti stavitelů pevností Terezína a Josefova z hlediska výroby fortifikačních cihel. Určení surovin a upřesnění dobového technologického zpracování pomocí původních zdrojů informací by mohlo napomoci stanovení podmínek kvality cihel pro dnešní...

Štrasburský soud a ochrana kulturního dědictví v Evropě: pět let poté

Jan Malíř

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):216-224 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.08  

Článek shrnuje novou rozhodovací činnost Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) na poli ochrany kulturního dědictví. I nadále se ESLP touto ochranou nejčastěji zabývá na základě individuálních stížností proti zásahům smluvních států Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) do práva na vlastnictví. Nově navíc ESLP tuto ochranu označil též za záležitost veřejného zájmu pokrytou svobodou projevu. Odmítl ale, že by EÚLP garantovala individuální právo na přístup ke kulturnímu dědictví nebo na jeho ochranu.

Pro města bylo třeba něco udělat. Rozhovor s profesorem Karlem Kibicem o jeho kariéře v památkové péči, výzkumu radnic a vzniku městských památkových zón

Jakub Bachtík, Vít Jesenský

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):225-233 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.09  

Kohoutí útok. Kopie obrazu Paula de Vos ze sběrny Fondu národní obnovy v Půjčovní ulici v Praze II

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):233-237 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.10  

Zvony v Kostelci u Jihlavy, Volfířově a Domašově - zdařilé anonymní práce velkomeziříčských renesančních dílen

Radek Lunga

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):237-241 | DOI: 10.56112/zpp.2020.2.11  

K dvěma letošním výročím brněnských architektů: Bohuslav Fuchs a Kamil Fuchs

Josef Němec

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):241-243  

Mezinárodní den archeologie 2019 v NPÚ

Stanislava Kučová, Jan Pařez, Ján Čáni, Lenka Militká

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):244-245  

V Praze se sešli archeologové z celé Evropy

Stanislava Kučová, Tomáš Řepa, Martin Tomášek

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):245-247  

Nicolaiova sbírka je online

David Merta, Michaela Tvrzníková

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):247-248  

Konfiskované osudy

Adam Rejha

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):248-250  

Kniha o Klárově - unikátní autorský a vydavatelský počin

Zdeňka Petáková

Zprávy památkové péče 2020, 80(2):250