Zprávy památkové péče, 2012 (roč. 72), číslo 4

Editorial

Naděžda Goryczková

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):225

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a její významné výročí

Jitka Vlčková, Věra Kučová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):227-234

Článek se při příležitosti 40. výročí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví zabývá posláním a významem tohoto mezinárodního dokumentu, souvislostmi jeho vzniku a jeho naplňováním v podmínkách České republiky. Shrnuje základní údaje z historie Úmluvy, mechanismy a pojmy, uvádí významnější metodické změny uplatňované v mezinárodním kontextu. Problematika je konkretizována z perspektivy zkušeností České republiky od počátků jejího zapojení do otázek světového dědictví, a to v celém spektru působnosti státních subjektů i spolupracujících partnerů.

Program podpory pro památky světového dědictví Ministerstva kultury

Jiří Vajčner, Petra Svobodová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):235-239

Uvedený příspěvek se zevrubně zabývá programem Ministerstva kultury Podpora pro památky UNESCO, který byl zřízen v roce 2008. Hlavním cílem programu je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Účelem programu je tedy podporovat všestranný rozvoj památek zapsaných na Seznam světového dědictví, které se nacházejí na území ČR. Z programu je rovněž možné podpořit projekty, jež se týkají památek uvedených na Indikativním seznamu, u nichž ovšem probíhá aktivní příprava podrobné nominační dokumentace. V rámci zásad pro čerpání finančních prostředků z tohoto programu byly vytvořeny...

Dvacet let Českého Krumlova na Seznamu památek světového dědictví

Daniel Šnejd

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):240-245

Na počátku 90. let vstoupil Český Krumlov do období politických změn ve stavu, kdy si převážná část stavebního fondu historického centra ještě uchovávala vysokou míru autenticity, ovšem jejich technický stav byl nezřídka havarijní. Politický převrat znamenal šanci na záchranu města, na druhou stranu nově se rodící politické a hospodářské klima neslo řadu rizik, který znamenaly reálné ohrožení památkové podstaty historických domů. Vysoký počet probíhajících obnov, někdy až 15 významných objektů najednou, vedl k tomu, že v mnoha případech nebylo v silách pracovníků památkové péče zvládnout dohled nad stavebními úpravami do úrovně umělecko řemeslného...

Zahrady a zámek v Kroměříži. Obnova památky UNESCO - Národního centra zahradní kultury v Kroměříži a další projekty

Lenka Křesadlová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):240-245

Areál zahrad a zámku v Kroměříži, památky UNESCO, představuje autenticky dochovaný příklad barokního rezidenčního komplexu. Zámecká budova v sobě mimo jiné ukrývá prostor sala terreny z konce 17. století vysoké umělecké kvality a velmi cenné umělecké sbírky (knihovna, obrazová galerie, sbírka kreseb a grafik, hudební archiv či numizmatická sbírka). Navazující Podzámecká zahrada procházela od svého založení v období renesance postupným slohovým vývojem. Vrcholnou fázi tohoto procesu představuje kvalitní krajinářská kompozice z poloviny 19. století. Naproti tomu formálně členěná Květná zahrada, založená v druhé polovině 17. století, je mírou zachování...

Holašovice památkou UNESCO - živá vesnice, ne skanzen

Michaela Špinarová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):246-250

Jihočeská ves Holašovice byla v roce 1998 zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO pro svou mimořádnou univerzální hodnotu. Při zvažování zřejmých památkových kvalit vsi byla rozhodující dvě kriteria pro zapsání na prestižní Seznam. Prvním byla jedinečná skladba architektonického bohatství reprezentovaného souborem vesnických obytně-hospodářských jednotek, statků a drobnějších hospodářství v intaktně dochovaných formách stavební praxe vrcholící v druhé polovině 19. století. Jejich nejviditelnějším projevem je takzvané selské baroko. Druhým, souvisejícím kriteriem pro zapsání na Seznam je pak neporušenost středověkého urbanismu návsi a základního...

Renesanční sídlo Zachariáše z Hradce na Telči v druhé polovině 16. století

Pavel Mach, Jan Salava

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):258-264

Sídla české a moravské nobility byla odedávna symbolem moci, reprezentativnosti a bohatství. Tak tomu bylo i v případě zámeckého objektu pánů z Hradce na Telči. Nejen na toto místo přicházela zcela jistě celá řada zkušených vlašských i jiných mistrů, kteří proměnili ráz tehdejších měst novým renesančním směrem dle přání investorů a dle tehdejších stavebních trendů. Jména Vlachů, mezi kterými zaujímá v prostoru panství pánů z Hradce prvořadé místo Antonio Ericer, Baldassare Maggi, Antonio a Benedetto Domenico Cometta nebo Giovanni Maria Facconi patřila ve své době jednak mezi čelní představitele stavebních počinů na jihočeských a moravských panství...

Automobily na fotografiích ve správě NPÚ

Miloš Hořejš

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):265-271

Na rodinných fotografiích a albech z fondů NPÚ zobrazujících vedle jiných objektů i techniku a to nejen automobilovou, se střetávají zájmy památkářů i nás muzejníků a díky této spolupráci dochází k identifikaci souborů. V předložené studii bychom na vybraném souboru fotografií chtěli ukázat možné cesty spolupráce Národního technického muzea s NPÚ nejen na identifikaci fotografií, ale obecně na rozšíření znalostí o všednodennosti šlechtické společnosti na našem území konce 19. a první poloviny 20. století. Cílem identifikace není jen určení zobrazeného vozu co do značky a typu. Přítomnost automobilu usnadňuje i zasazení do doby vzniku fotografie jako...

Místo posledního odpočinku Albrechta z Valdštejna na zámku Mnichovo Hradiště. Historie osobních a funerálních památek vévody z Frýdlantu.

Eva Lukášová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):272-279

Roku 1785 bylo z rozhodnutí nejvyšších míst monarchie, prostřednictvím přípisu Pražského gubernia, povoleno hraběti Vincenci Ferrerovi z Valdštejna převézt tělesné pozůstatky jeho vzdáleného předka Albrechta Eusebia z Valdštejna, vévody z Frýdlantu, a vévodovy první manželky Lukrécie Nekšovny z Landeka, ze zrušeného kláštera kartuziánů ve Valdicích u Jičína. V rodinné hrobce ve Valdicích spočívalo vévodovo tělo od roku 1636, převezené sem z minoritského kláštera ve Stříbře, kam byl vévoda narychlo pohřben záhy po svém zavraždění v únoru roku 1634 v Chebu. Vincenc z Valdštejna nechal pozůstatky vévody a jeho ženy převézt na své panství Mnichovo Hradiště,...

Přenosný positiv z Hradce nad Moravicí - pozapomenuté torso barokní hudební minulosti

Jiří Krátký

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):280-284

Státní zámek Hradec je veřejnosti znám i díky hudebním nástrojům, na které hráli skladatelé klasicismu a romantismu, jako byli W. A. Mozart, L. v. Beethoven či F. Liszt. Na základě tohoto kmenového inventáře vznikala v Hradci v padesátých letech 20. století organologická sbírka, do které přibyl i přenosný positiv z hřbitovní kaple v Hradci-Podolí. Positiv byl postaven v první čtvrtině 18. století a užívalo se ho při procesích, obzvláště na svátek Božího Těla. Poté byl umístěn stabilně v kapli v Podolí, přičemž měchy umístěné na vrchní straně byly vloženy do později dodaného postamentu. Vzdušnice je zásuvková, původně šestirejstříková, traktura mechanická...

Restaurování souboru zahradní keramiky z Libosadu u Jičína

Ljuba Svobodová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):285-288

Příspěvek prezentuje poznatky získané při restaurování novověké zahradní keramiky, objednané pravděpodobně Albrechtem z Valdštejna, a metodiku restaurátorské práce (odstranění povrchového znečištění, vyhledávání, slučování fragmentů a doplňování ztrát). Restaurování zahradní keramiky, která kdysi okrašlovala parter zahrady u Valdické obory za Jičínem, bylo provedeno proto, aby se trvalým vystavením v prostorách jičínského muzea, dostala do povědomí jak laické, tak i odborné veřejnosti jako pozoruhodný celek, umožňující výrazné přiblížení k jedné z mnohých částí fenoménu stavitelství Albrechta z Valdštejna. Zadavatel si přál provést celkovou rekonstrukci...

Nová trestnoprávna úprava ochrany kultúrnych pamiatok na Slovensku

Tomáš Michalík

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):289-290

Otevření Zahrady ticha v Doubravníku

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):291

Replika královské rezidence v Postupimi

Ivan Muchka

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):291-293

Seminář zaměřený na požární bezpečnost staveb pořádaný ve spolupráci HZS ČR a NPÚ pro památkové garanty a hasiče

Eva Polatová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):293-294

Pracovní setkání na téma Historické zahrady, parky, zahradní stavby a jejich potenciál

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):294-295

"Arteterapia" pre Trenčiansko-teplické pamiatky modernizmu v ohrození

Peter Szalay

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):295-297

Pozvánka na IV. sjezd historiků umění

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):297

Několik poznámek k právní úpravě demolice stavby v památkově chráněném území na žádost jejího vlastníka

Martin Zídek

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):297-301

Modernistická perla v Jaroměři

Ladislav Zikmund-Lender

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):301

Z obsahu odborných časopisů

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):302

Časopis společnosti přátel starožitností

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):302-303

Pamiatky a múzea

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):303-304

Staletá Praha

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):305

Památky západních Čech I -2011

Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2012, 72(4):305