Zprávy památkové péče, 2011 (roč. 71), číslo 6

Editorial

Petr Pavelec

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):393

Odkryv a restaurování nejdochovanějších původních renesančních maleb v bývalé hodovní síni Schwarzenberského paláce

Dorota Havlíková, Eva Skarolková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):423

Prezentace památkové péče (nejen) na jihu Čech

Martin Gaži

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):395-399

Stať sumarizuje způsoby prezentace památkového fondu a památkové péče na jihu Čech v posledních několika letech. Zdůrazňuje nutnost přímého odborného kontaktu památkářů s veřejností i mimo rámec činností vyžadovaných ze zákona a zaměření prezentačních aktivit na rozličné společenské skupiny, což se týká ediční činnosti, konferencí, pracovních dílen, přednáškových cyklů pro vysokoškolské studenty i veřejnost, výstav, didaktických programů i netradičních způsobů prezentace památkových objektů ve správě NPÚ. Nasměrování prezentačních aktivit jihočeské památkové péče do jisté míry odrážejí i obsahové profily publikací v rámci edičních řad, které vydává...

Výstavní a edukativní projekt Rožmberský rok 2011

Petr Pavelec

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):400-405

Článek rekapituluje a hodnotí přípravu a průběh výstavního a edukativního projektu Rožmberský rok 2011, který byl iniciován Národním památkovým ústavem u příležitosti čtyřsetletého výročí vymření starobylého šlechtického rodu Rožmberků.Rožmberkové byli od poloviny 13. století až do vymření rodu v roce 1611 prvním aristokratickým rodem Českého království, významně zasahovali do vnitrostátních i mezinárodních událostí a ve své doméně na jihu Čech vytvořili kulturní dílo, jehož "produkty" užívají lidé v mnoha ohledech i v 21. století. Jedním z nejvýznamnějších správců rožmberského dědictví je dnes Národní památkový ústav v jehož péči se nacházejí...

Akademie věd a památková péče v Rožmberském roce

Jaroslav Pánek

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):406-409

Při přípravě hlavních publikací k Rožmberskému roku 2011 spojily odborné síly Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích a Akademie věd ČR za účasti několika dalších institucí (Univerzita Karlova, Univerzita Pardubice aj.). Článek vystihuje cíle, metody koordinace a dosažené výsledky této spolupráce specialistů v oboru historie, dějin umění, památkové péče, archeologie, kastelologie, knihovědy a dějin přírodních věd. Zkušenost prokázala, že projekt takového rozsahu je nezbytné uskutečňovat v součinnosti řady oborů a několika silných vědeckých institucí. Přinesla rovněž podněty k příští spolupráci na podobných akcích...

O původu a restaurování telčského Dělení růží

Ludmila Ourodová-Hronková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):410-413

Studie interpretuje stáří a původ telčského triptychu obrazů Dělení růží, zachycujícího legendu o rozrodu Vítkovců a počátcích rožmberského rodu, na základě ikonografie, historických souvislostí postupného zhotovování jednotlivých kopií a poznatků vzešlých z průzkumu a restaurování jeho středového výjevu. Dochází k závěru, že se s velkou pravděpodobností jedná o obrazy vzniklé z iniciativy Zachariáše z Hradce v 50. letech 16. století. Restaurátorský průzkum prokázal vícevrstevnaté podklady malby typické pro italské prostředí. Pokud nebyl autorem obrazů cizinec nebo přímo Ital, byl jím malíř obeznámený s progresivními metodami tehdejší italské malby....

Instalace rožmberské prohlídkové trasy v Třeboni

Ludmila Ourodová-Hronková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):414-417

Text rekapituluje východiska, metody a pracovní postup při opravách, instalaci a vytváření prohlídkové trasy reflektující rozkvět třeboňského zámku za posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Práce proběhly v letech 2003-2009. Autorka stručně rekapituluje pohnuté osudy zámku a jeho vybavení ve dvacátých letech 17. století, úpravy v pozdějším období, podobu ideologicky pokřivené prezentace zámku v 70. letech 20. století i pokusy o moderní instalaci po roce 1989. Hlavním limitem celého záměru instalace bylo umístění expozice v málo vhodných prostorách v přízemí jihovýchodního křídla vnitřního zámku. Jedním z hlavních zdrojů inspirace pro novou instalaci...

"Renesance renesance" rožmberského letohrádku Kratochvíle

Zuzana Vaverková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):418-422

Text rekapituluje východiska, metody a pracovní postup při opravách, instalaci a vytváření prohlídkové trasy renesančního letohrádku Kratochvíle v letech 2005-2011. V roce 2004 byla na zámku Kratochvíle ukončena expozice animovaného filmu, jejíž předimenzované skleněné vitríny zahlcovaly prostory této unikátní památky a neumožňovaly vnímat její uměleckou i kulturněhistorickou jedinečnost. Záměrem projektu, který byl veřejnosti prezentován jako "renesance renesance", byla proto rehabilitace vily jako renesančního lusthausu dvou posledních rožmberských vladařů a v zachovaných dotycích též jejich eggenberských následovníků. Stať pojednává o rekonstrukci...

Kynžvartské střevíce z předbělohorského období

Martina Ohlídalová, Veronika Pilná

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):428-432

Ke zvláštnostem a unikátům mobiliárního fondu zámku Kynžvart patří dva exempláře dochované obuvi z počátku 17. století. Jedná se o dámský a pánský střevíc dlouhodobě zapůjčený do expozice hradu ve Velharticích, kde v renesanční ložnici ilustrují módu raného novověku. Příspěvek se detailně věnuje popisu obou těchto významné exponátů a prezentuje výsledky jejich technologického a materiálového rozboru. Dále se zabývá studiem nejasného původu střevíců, jejich ikonografií a dochovanými analogiemi. Výsledky prezentované studie přibližují výrobu a historii dámského a pánského střevíce z mobiliárního fondu Kynžvartského zámku a informačně přispívají do širšího...

Opomíjené deskové obrazy tzv. Šternberského oltáře z hradní kaple v moravském Šternberku

Petr Skalický

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):433-439

Součástí Lichtenštejnské sbírky na státním hradu ve Šternberku na Moravě jsou i čtyři deskové obrazy tzv. Šternberského oltáře. Obrazy v minulosti tvořily pohyblivá křídla výtvarně zpracovaného retabula, které patrně bylo na mense v kostele Zvěstování Panně Marii při klášteře augustiniánů kanovníků ve Šternberku. Odborná literatura se jimi doposud příliš nezabývala a tak chybí ve všech přehledových dějinách umění českého středověku. Svou kvalitou a pozoruhodnou slohovou povahou tam ovšem právem náleží.V minulosti došlo k restaurování třech obrazů z celku (sv. Kateřina, sv. Barbora, a sv. Anežka). Čtvrtá deska se sv. Lucií doposud restaurovaná nebyla...

Protikorozní ochrana kovových objektů industriálního dědictví

Hana Geiplová, Dagmar Knotková, Kateřina Kreislová

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):448-456

Technické památky umožňují sledovat vývoj v provedení jednotlivých strojů i v pojetí průmyslových areálů i hodnotit vývoj specifických výrobních technologií. Hmotnou podstatu těchto objektů tvoří převážně ocel i další kovy, které podléhají atmosférické korozi. Moderní a účinné technologie a materiály nejsou vždy plně v souladu s památkářskými záměry. V roce 2009 byla proto zahájena spolupráce představitelů obou oborů ve snaze formulovat mezioborové problémy a hledat inovativní přístupy pro dlouhodobé zachování kovových složek industriálního kulturního dědictví. Byly hodnoceny jak ocelové konstrukce dlouhodobě neudržované, tak konstrukce po obnově povrchové...

Židovský náhrobek. Symboly olam ha-ba - "světa, který přijde"

Iva Steinová

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):448-456

Příspěvek soustřeďuje pozornost na olam ha-ba - svět, který přijde, a dokumentuje symboliku s ním spojenou. Jeho představa je založena na myšlenkách nesmrtelnosti duše, zmrtvýchvstání a příchodu Mesiáše.Součástí většiny náhrobních textů je ujištění, že zesnulý plnil micvot, předepsané příkazy, a že má díky svému životu zajištěn podíl na olam ha-ba, světě, který přijde. K zajištění podílu na světě, který přijde mohou během života přispět tři lidské činnosti, vzájemně propojené: modlitba, cedaka (spravedlnost, dobročinnost) a tšuva (pokání). Konání spravedlnosti za života umožňuje, aby po smrti byla "duše zesnulého spojena ve svazku živých". Nepříliš...

Prezentace kulturního dědictví prostřednictvím šlechtických rodů

Petra Mašitová, Petr Svoboda

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):457-458

K jubileu architekta Pavla Kupky

Miloš Solař

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):459-460

Tradiční materiály a postupy při obnově tzv. podstávkových domů

Tereza Konvalinková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):460-461

Projekt PPP PRO - spolupráce Národního památkového ústavu a Univerzity Pardubice, Fakulty restaurování

Lucie Ernstová, Alena Koňáková Helingerová, Vratislav Nejedlý

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):461-463

Páté pracovní jednání zahradníků Národního památkového ústavu

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):464-466

Vyjímečná světová hodnota a monitoring statků světového dědictví

Jitka Vlčková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):466-468

Publikace Technické a industriální památky na Slovensku

Eva Dvořáková

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):468-469

Internetový portál PROPAMÁTKY

Aleš Kozák

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):469-470

Z obsahu odborných časopisů

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2011, 71(6):469