Zprávy památkové péče 2014, 74(1):1

Editorial

Jiří Křížek

Při pohledu na obsah tohoto čísla mě maně napadá zvolání Erazima Koháka "Buď Bohu chvála za vše kropenaté". Současná česká památková péče je duchem i skutkem velmi pestrá, tj. je přístupná a otevřená tradičním i zcela novým tématům, která se při studiu kulturního dědictví nabízejí. Osobně mám radost, že se na stránky Zpráv památkové péče pravidelně dostává hodnocení architektury 60.-80. let 20. století, kterou ještě stále mnozí z památkářů berou s despektem. Pokračováním v tomto trendu je přítomná studie Kateřiny Houšové o známém pražském hotelu Intercontinental. Základ tohoto čísla ale spočívá jinde. Karel Kuča předkládá památkářské obci vpravdě komplexní materiál o dochovaných lánových plužinách, který znovu propojuje kdysi rozdělení obory - památkovou péči a ochranu životního prostředí. Jak dokazuje především pomocí veřejně dostupných ortofotomap, ne vše bylo dosud v českých zemích ztraceno z tradiční krajinné struktury venkova. Kučova studie je pro plošnou památkovou ochranu výzvou a uvidíme, kdo ji v brzkém budoucnu vyslyší. Článek Ivany Boháčové a Bořivoje Nechvátala o vývoji prezentace archeologických nálezů na Vyšehradu doplňuje historii našeho vlastního oboru, kde lze nalézt bezpočet inspirací a poučení pro současnost. Umělecká řemesla a mobiliární fondy v tomto čísle představují genealogická studie Václava Horáka o zvonařské dílně Schröttů a zpráva Daniely Karasové o nálezu domněle ztraceného kubistického nábytku Josefa Gočára. Technické památky zastupuje David Tuma, který završuje svůj text z loňského ročníku Zpráv o aktivitách pruského podnikatele Bethela Henryho Strousberga na Podbrdsku. Tématickou mozaiku úvodního čísla završuje příspěvek Ladislava Klusáčka a Zdeňka Bažanta o technologii ztužení historických budov pomocí předpjatých ocelových lan.
Kropenatost památkové péče můžeme označit srozumitelnějšími synonymy interdisciplinárnost nebo multioborovost. Spíše než krkolomná sousloví se mi do editorialu vkrádá kacířská otázka, co mají společného třeba lány plužin s ocelovými lany, pominu -li parní oračky? V dnešní předpjatě specializované době bychom nenašli člověka, který by byl schopen kriticky a objektivně posoudit takovou šíří lidského poznání, která se dotýká památkové péče. Na univerzitní půdě se opakovaně pedagogové pokouší reagovat na poptávku studentů tím, že vznikají obory, někdy i katedry kulturního dědictví a památkové péče. V budoucnu možná dojde k syntéze posavadního poznání, do té doby zůstane památková péče dle mého názoru spíše veřejným prostorem pro šíření a praktikování metod a poznatků ostatních vědních oborů. Ne nadarmo se proto periodika o památkové péči tradičně nazývají "Zprávami" nebo "Mitteilungen". Našim hlavním poslem zpráv jsou od roku 1937 Zprávy památkové péče, které vyplouvají tímto číslem jako vlajková loď již do svého čtyřiasedmdesátého ročníku. Těžko vytvářet v památkové péči iluzi pouze dobrých zpráv, když po desítkách let devastace kulturního prostředí dennodenně sklízíme plody spáchaného násilí na kultuře i na lidech. Narozdíl od našich předchůdců máme ale výhodu, že v poznání i v činech nám prvoplánově nebrání nějaký režim nebo ideologie a máme k dispozici komunikační technologie, o kterých se nesnilo ani Julesi Verneovi. Žijeme v době, která je jednou z nejotevřenějších k poznání a šíření zpráv i Zpráv. Navíc zájem o památky je v českém prostředí tradičně velmi silný, takže co víc si přát? "Peníze na opravu památek", odpoví každý, komu leží jejich osud na srdci, někdy i na hlavě. Vkrádá se další z kacířských myšlenek - peněz nebylo, není a nebude nikdy dost, abychom dokázali vše zachránit a vzorně opravit. Přibývá ošklivosti ve městech i ve volné krajině, denně se zastaví přes 20 hektarů orné půdy a obecný vkus ve stavebnictví po čtvrtstoletí demokracie stagnuje, ne-li hůř. Ochrana památek je proto dnes bojem stejně jako před sto lety. Miquel de Servantes y Saavedra dal tomuto klání jasná pravidla již v dobách renesance s tím rozdílem, že statečný rytíř moderní doby musí otočit směr útoku, protože nebojuje s ale za větrné mlýny, a místo kopí nasadí své schopnosti a vzdělání. Užívejme si, že můžeme svobodně bádat o svých milovaných tématech a zveřejňovat výsledky své práce tak, aby někomu nebo něčemu dalšímu byly v budoucnu k užitku.

Published: March 1, 2014  Show citation