Zprávy památkové péče 2024, 84(3):311-321 | DOI: 10.56112/zpp.2024.3.07

Na okraj raného díla Jana Blažeje Santiniho

Martin Šanda

Příspěvek přináší nové poznatky k několika Santiniho pražským realizacím. Nejpodstatnější se vztahují k nedochovanému paláci hrabat z Lissau, u něhož se na základě zatím nepovšimnutých archivních a ikonografických materiálů podařilo poznat podobu nádvorních fasád a rekonstruovat dispozici piana nobile. U Santiniho vlastního domu unikala pozornosti zajímavá úprava alkovny v prvním patře. V případě domu architektova bratra Františka příspěvek předkládá hypotézu, podle níž mohl při výstavbě doložený stavitel Haffenecker použít Santiniho návrh pro uliční průčelí, zatímco zahradní průčelí je jeho vlastní invencí. Santiniho archivně doložená účast na návrhu zámku ve Veltrusech nás především upozorňuje na to, že zatímco jeho gotizující tvorbu dokážeme rozpoznat velmi dobře, jeho „barokní“ tvorba nám může snadno unikat.

Klíčová slova: Jan Blažej Santini-Aichel; pražská barokní architektura; hrabata z Lissau; Valkounský dům; kapitulní děkanství; dům U Zlatého žaludu; zámek Veltrusy

Zveřejněno: 24. leden 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šanda, M. (2024). Na okraj raného díla Jana Blažeje Santiniho. Zprávy památkové péče84(3), 311-321. doi: 10.56112/zpp.2024.3.07
Stáhnout citaci

Reference

  1. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998.
  2. Martin Pavlíček, K dílu Jana Blažeje Santiniho, Umění XLVII, 1999, s. 414-424.
  3. Johann Joseph Morper, Das Czerninpalais in Prag, Praha 1940.
  4. Viktor Kotrba, Česká barokní gotika, Praha 1976.
  5. Milada Vilímková, Marginalia k architektonické tvorbě 1. poloviny 18. století, Umění XXVI, 1978, s. 431.
  6. Pavel Preiss, Italští umělci v Praze, Praha 1986.
  7. Pavel Vlček et al., Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000.
  8. Ivana Ebelová, Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka, Praha 2001.
  9. Petr Fidler, Architektúra seicenta, Bratislava 2015.
  10. Ivana Ebelová, Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka, Praha 2001.
  11. Marie Heroutová - Olga Novosadová - Jan Muk, Stavebněhistorický průzkum Prahy, čp. 211/III, SÚRPMO, Praha 1971.
  12. Petra Hoftichová, Doplňující stavebněhistorický průzkum domu čp. 211/III a soupis kvalitních architektonických detailů a prvků, Praha 2000.
  13. Pavel Vlček et al., Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha 1999.
  14. Eva Míčková, Doplnění a shrnutí restaurátorského průzkumu v interiérech prvního patra objektu Nerudova 4, Praha 1, Malá Strana, Praha 2003.
  15. Marek Kapler, Restaurátorský průzkum fasád dvora domu č. 14 v Nerudově ulici, Praha 2003.
  16. Václav Špale, Restaurátorský průzkum na části fasád a interiéru domu č.p. 211 v Nerudově ulici v Praze na Malé Straně, Praha 2000.
  17. Věra Naňková, heslo Aichel, František, in: Pavel Vlček et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 11.
  18. Pavel Zahradník, O vzniku zámku ve Veltrusích, Průzkumy památek VIII, 2001, č. 2, s. 91.
  19. Luboš Lancinger, Veltrusy, Hospodářský dvůr a park, K dějinám okrasného statku, nepublikovaný strojopis SÚRPMO, Praha 1992.
  20. Luboš Lancinger, Veltrusy, státní zámek, Stavebně-historický průzkum, svazek I. dějiny objektů, nepublikovaný strojopis SÚRPMO, Praha 1979, uložený v archivu NPÚ, ÚOP středních Čech v Praze, sign. P 128.
  21. Martin Šanda, Tzv. Úřednický dům ve veltruském zámeckém areálu, Stavebněhistorický průzkum, Čelákovice 2020-2021, uložený v archivu NPÚ, ÚOP středních Čech v Praze, sign. P 812.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.