Zprávy památkové péče 2022, 82(2):149-162 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.02

Světové dědictví UNESCO - mezi výjimečností a reprezentativností

Martin Horáček
Katedra dějin umění, FF Univerzita Palackého v Olomouci

Příspěvek reflektuje poselství Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a ideu Seznamu světového dědictví, připomíná klíčové náležitosti tvorby Seznamu a komentuje některé sporné momenty doprovázející jeho existenci. Mezi ně patří napětí mezi exkluzivitou a reprezentativností statků, mezi jejich situováním vně a zároveň uvnitř soudobé společnosti, jakož i programový důraz na materiálovou autenticitu oproti jejím nemateriálním formám. Podle Úmluvy se požaduje prokázání výjimečné světové hodnoty nominovaného statku. Globální strategie pro dosažení reprezentativního, vyváženého a věrohodného Seznamu světového dědictví z roku 1994 usiluje o modelaci Seznamu podle vytčených kritérií. Jak ovšem může být něco "výjimečného" zároveň dostatečně "reprezentativní"? Existuje obava, že koncept Seznamu podporuje nezdravou soutěživost namísto spolupráce a paternalismus globálních elit namísto konsenzuálního kladného vztahu k dědictví napříč komunitami. Určitou možnost vyvažujícího přístupu nabízejí mezinárodní sériové nominace, kde se do kooperace vtahuje více států a více různorodých místních zainteresovaných stran. Tyto nominace však s sebou přinášejí nové problémy. V Evropě jakožto kontinentu s největším počtem zapsaných lokalit je zároveň k dispozici alternativní přístup k dědictví, od roku 2011 spojený s označením European Heritage Label. Příspěvek ukáže, s jak rozdílnými narativy značky Světové dědictví a Evropské dědictví pracují.

Klíčová slova: Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví; Globální strategie pro dosažení reprezentativního, vyváženého a věrohodného Seznamu světového dědictví; výjimečná světová hodnota; mezinárodní sériové nominace; Evropské dědictví

Zveřejněno: 1. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Horáček, M. (2022). Světové dědictví UNESCO - mezi výjimečností a reprezentativností. Zprávy památkové péče, 82(2), 149-162. doi: 10.56112/zpp.2022.2.02
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. David Attenborough, Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost, Praha 2021.
    2. Life on Our Planet: My Witness Statement and A Vision for the Future, London 2020.
    3. Erle C. Ellis et al., Anthropogenic transformation of the biomes, 1700 to 2000, Global Ecology and Biogeography XIX, 2010, s. 589-606, https://www.researchgate.net/publication/227604905_Anthropogenic_Transformation_of_the_Biomes_1700_to_2000, vyhledáno 12. 5. 2022. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Karel Kučera - Vladimír Kučera, Praha světová: Devět rozhovorů o hlavním městě, Praha 2019.
    5. Jana Poláková (ed.), Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, https://www.npu.cz/publikace/mezinarodni-dokumenty-icomos.pdf.
    6. Věra Kučová, Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO (Národní památkový ústav, Odborné a metodické publikace 37), Praha 2009, https://www.npu.cz/publikace/svetove-kulturni-a-prirodni-dedictvi-unesco.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.
    7. Michael A. Di Giovine, World Heritage List: Criteria, Inscription, and Representation, in: Claire Smith (ed.), Encyclopedia of Global Archaeology, New York 2014, s. 7885-7894. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Josef Štulc, 30. výročí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, hrdá bilance i vážné stíny, Zprávy památkové péče LXII, 2002, č. 10, s. 241-246. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Josef Štulc, Dvacáté sedmé zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO - hledání kompromisu mezi odborností a politikou, Zprávy památkové péče LXIII, 2003, č. 4, s. 285-286.
    10. Vít Jesenský, Co může památková péče získat z critical heritage studies? Zprávy památkové péče LXXXI, 2021, č. 3, s. 372-380. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Anaïs Andraud et al., ICOMOS Europe Initiative: Sharing Experiences on Transnational Serial Nominations in Europe, Paris 2021. Online zde: http://openarchive.icomos.org/id/eprint/2489/, vyhledáno 12. 5. 2022.
    12. Věra Kučová - Olga Bukovičová, Světové dědictví a Česká republika / World Heritage and the Czech Republic, Praha 2018.
    13. Bogusław Szmygin (ed.), Outstanding Universal Value and Monitoring of World Heritage Properties, Warsaw 2011.
    14. Sandra Pannell, Reconciling Nature and Culture in a Global Context? Lessons from the World Heritage List, Cairns (Australia) 2006, https://rainforest-crc.jcu.edu.au/publications/nature_culture_full.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.
    15. Maya Ishizawa - Carol Westrik, Analysis of the Global Strategy for a Representative, Balanced and Credible World Heritage List (1994-2020), Paris 2021, https://whc.unesco.org/document/187906, vyhledáno 12. 5. 2022.
    16. Sophia Labadi, UNESCO, Cultural Heritage, and Outstanding Universal Value, Lanham - Boulder - New York - London 2015.
    17. Miles Glendinning, The Conservation Movement: A History of Architectural Conservation - Antiquity to Modernity, Milton Park 2013. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Owe Ronström, Consequences of World Heritage production: the heritage town, in: Herdis Hølleland - Steinar Solheim (edd.), Between dream and reality: Debating the impact of World Heritage Listing, Oslo 2014, s. 7-17, https://www.researchgate.net/publication/308750558__Between_Dream_and_Reality_Debating_the_Impact_of_World_Heritage_Listing, vyhledáno 12. 5. 2022.
    19. Miloš Anděra, Národní parky Evropy, Praha 2008.
    20. Michaela Špinarová, Holašovice památkou UNESCO - živá vesnice, ne skanzen, Zprávy památkové péče LXXII, 2012, č. 4, s. 251-257.
    21. Martin Horáček, Historické prostředí a současná architektura: Verze 2017, Zprávy památkové péče LXXVII, 2017, č. 6, s. 633-641.
    22. Francesco Bandarin - Ron van Oers, The Historic Urban Landscape: Managing Heritage in an Urban Century, Chichester 2012. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Jan Michl, Co Bauhaus dal - a co VZAL: Kritické úvahy o modernistickém pojetí designu a architektury, Brno 2020.
    24. Sophia Labadi (ed.), Heritage and the Sustainable Development Goals: Policy Guidance for Heritage and Development Actors, Paris 2021, https://www.icomos.org/images/DOCUMENTS/Secretariat/2021/SDG/ICOMOS_SDGs_Policy_Guidance_2021.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.
    25. Christina Cameron - Mechtild Rössler, Many Voices, One Vision: The Early Years of the World Heritage Convention, Farnham - Burlington 2013.
    26. Patrick J. McKeever - Guy M. Narbonne, Geological World Heritage: A revised global framework for the application of criterion (viii) of the World Heritage Convention, Gland 2021, https://portals.iucn.org/library/sites/library/files//documents/2021-025-En.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Handrij Härtel - Klára Sukeníková (edd.), Studie posouzení potenciálu a vhodnosti nominace přírodních památek České republiky na Seznam světového dědictví UNESCO, Praha 2010, https://www.researchgate.net//publication/344455333_Studie_posouzeni_potencialu__a_vhodnosti_nominace_prirodnich_pamatek_Ceske_republiky_na_Seznam_svetoveho_dedictvi_UNESCO, vyhledáno 12. 5. 2022.
    28. Jiří Svoboda, Perspectives on the Upper Palaeolithic in Eurasia: the Case of the Dolní Vestonice-Pavlov sites, in: Nuria Sanz (ed.), Human Origin Sites and the World Heritage Convention in Eurasia I [World Heritage Papers 41], Paris - Ciudad de Mexico 2015, s. 190-204, https://whc.unesco.org/en/series/41/, vyhledáno 12. 5. 2022.
    29. Lucile Smirnov (ed.), The Modern Movement in the World Heritage List, Paris 2018, https://www.icomos.org/en/documentation-center/41812-nouvelle-bibliographie-architecture-moderne-dans-la-liste-du-patrimoine-mondial-2, vyhledáno 12. 5. 2022.
    30. Jakov Gradovčić, Gorjanović-Kramberger i krapinski pračovjek / and Krapina Early Man [překlad z chorvatštiny Ellen Elias-Bursać], Zagreb 1988.
    31. Věra Kučová, Další významná území České republiky se stala součástí světového dědictví UNESCO, Zprávy památkové péče LXXXI, 2021, č. 2, s. 223-226.
    32. Jan Plesník - Jiří Hušek, Bude mít Česká republika první přírodní lokalitu světového dědictví UNESCO? Ochrana přírody LXXV, 2020, č. 1, s. II-III, https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti//bude-mit-ceska-republika-prvni-prirodni-lokalitu-svetoveho-dedictvi-unesco/, vyhledáno 12. 5. 2022.
    33. Jan Plesník - Jiří Hušek, Česká republika se může pyšnit první přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO, Ochrana přírody LXXVI, 2021, č. 4, s. II-III, https://www.casopis.ochranaprirody.cz/kuler-zpravy-aktuality-zajimavosti/ceska-republika-se-muze-pysnit-prvni-prirodni-lokalitou-svetoveho-dedictvi-unesco/, vyhledáno 12. 5. 2022.
    34. Petr Fouček - Rafał Eysymontt - Rainer Sachs - Maciej Szymczyk, Ruční papírna ve Velkých Losinách - Ruční papírna v Dusznikách-Zdroji, Duszniki-Zdrój 2018.
    35. Bogusław Szmygin - Andrzej Siwek - Anna Fortuna-Marek, Warunki, procedury, dokumentacja służące zgłaszaniu dóbr na Listę Oczekujących w systemie Światowego Dziedzictwa UNESCO /na przykładzie Żyrardowa/, Lublin - Warszawa 2021, http://bc.pollub.pl/dlibra/publication/13998, vyhledáno 12. 5. 2022.
    36. Gábor Sonkoly - Eva-Maria Seng (ed.), European Heritage Label 2021 Report, Brussels 2022, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/23014a0c-bad5-11ec-b6f4-01aa75ed71a1, vyhledáno 12. 5. 2022.
    37. Jörg Haspel, Eine Zukunft für unser gemeinsames Erbe, kunsttexte.de, 2010, č. 1, s. 13, https://edoc.hu-berlin.de/bitstream/handle/18452//7785/haspel.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.
    38. Dagmar Koželuhová, Zdroje na financování obnovy památek, Bulletin Máme vybráno VI, 2021-2022, s. 10-11, https://www.mamevybrano.cz/files/bulletin-mv-2021--2022-komplet-web.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.
    39. Dana Frantálová - Martin Mrnka, Svět ohrožený a svět chráněný, Praha 1989.
    40. John Ruskin, The Seven Lamps of Architecture, 6. ed., Orpington 1889, https://ia800900.us.archive.org/5/items/lampsofarchseven00ruskrich/lampsofarchseven00ruskrich.pdf.
    41. Arthur Pedersen, Managing Tourism at World Heritage Sites: A Practical Manual for World Heritage Site Managers [World Heritage Manuals 1], Paris 2002, https://whc.unesco.org/uploads/activities/documents/activity-113-2.pdf, vyhledáno 12. 5. 2022.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah