Zprávy památkové péče 2020, 80(3-4):366-377 | DOI: 10.56112/zpp.2020.3.12

Devastované štukatury zahradního pavilonu zámku v Gořanově

Vladislava Říhová1, Zuzana Křenková2, Lucie Bartůňková1, Pavla Jandová
1 Fakulta restaurování Univerzity Pardubice
2 Ústav chemické technologie a restaurování památek, VŠCHT v Praze

Studie se věnuje restaurátorskému průzkumu raně barokního zahradního pavilonu v Gořanově (Gorzanów, Polsko), který vznikl v roce 1667. Stavba je i se štukovou, malířskou a grottovou výzdobou velmi devastovaná. Rešerše sleduje štukové dekorace s důrazem na postupy jejich vzniku, které jsou kvůli stavu degradace dobře patrné, soustředí se na popis dochování a na rekonstrukci původní podoby na základě zachovaných historických fotografií.

Klíčová slova: Gorzanów, stucco, early Baroque architecture, restoration research, garden pavilion

Zveřejněno: 1. září 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Říhová, V., Křenková, Z., Bartůňková, L., & Jandová, P. (2020). Devastované štukatury zahradního pavilonu zámku v Gořanově. Zprávy památkové péče, 80(3-4), 366-377. doi: 10.56112/zpp.2020.3.12
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ondřej Zatloukal - Martin Pavlíček - Radka Nokkala Miltová, Květná zahrada v Kroměříži, 1665-1675, in: Rostislav Švácha - Martina Potůčková - Jiří Kroupa (edd.), Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624-1695): místa biskupovy paměti, Olomouc 2019, s. 155-202.
    2. Katrin Keller - Alessandro Catalano (Hrsg.), Die Diarien und Tagzettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach (1598-1667), Wien - Böhlau 2010. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Marzanna Jagiełło - Wojciech Brzezowski, Ogrody na Śląsku, Tom. I. Od Średniowiecza do XVII wieku, Wrocław 2014.
    4. Marzanna Jagiełło - Wojciech Brzezowski, Ogrody rezydencji gorzanowskiej w XVII i XVIII w., Architectus 2016, 4 (48), s. 23-51.
    5. Johann Joseph Dittrich, Bemerkungen auf einer Reise durch die Grafschaft Glatz und das angrenzende Schlesien, Schweidnitz 1816.
    6. Julius Krebs, Der Sudetenführer. Taschenbüch für Reisende in das Schlesische Gebirge, Breslau 1852.
    7. Hans Lutsch, Verzeichnis der Kunstdenkmäler der Provinz Schlesien. 2: Die Kunstdenkmäler der Landkreise des Reg.-Bezirks Breslau, Breslau 1889.
    8. Georg Dehio, Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler, Bd. II. Nordostdeutschland, Berlin 1926. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Wilhelm Schaetzke, Schloss Grafenort, Die Glafschaft Glatz, in: Illustrierte Zeitschrift der Glatzer Gebirgsverein IX, 1914, s. 49-54.
    10. Die Kunst in Schlesien, Berlin 1927.
    11. Hans Lutsch, Bilderwerk schlesischer Kunstdenkmäler, Breslau 1903.
    12. Bernhard Patzak, Die Badegrotte der Grafenorter Schloßparkes, in: Unterhaltungs-Beilage der Schlesischer Zeitung, č. 553, 31. X. 1920, s. 1.
    13. Bernhard Patzak, Die Badegrotte der Grafenorter Schloßparkes, in: Guda Obend! heimatlisches Jahrbuch für die Grafschaft Glatz und ihre Nachbargebiete XXII, 1932, s. 39-42.
    14. Bernhard Patzak, Das Schloss deren Herberstein in Grafenort (Grafschaft Glatz), in: Guda Obend! heimatlisches Jahrbuch für die Grafschaft Glatz und ihre Nachbargebiete IIXX, 1928, s. 85.
    15. Bernhard Patzak, Die katholische Pfarrkirche zu Grafenort. Eine kunstgeschichtliche Studie, in: Die Kultur. Beilage der Schlesischer Volkszeitung, 1926, č. 12, s. 285, 292.
    16. Konstanty Kalinowski, Architektura barokowa na Śląsku w drugiej połowie XVII wieku, Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk 1974.
    17. Konstanty Kalinowski, Architektura doby baroku na Śląsku, Warszawa 1977.
    18. Konstanty Kalinowski (red.), Barockskulptur in Mittel- und Osteuropa, Poznań 1981.
    19. Konstanty Kalinowski, Reźba barokowa na Śląsku, Warszawa 1986.
    20. Konstanty Kalinowski, Barock in Schlesien. Geschichte, Eigenart und heutige Erscheinung, Augsburg, 1989.
    21. G. Kaczmarczyk (red.), Dokumentacje naukowo-historyczne PKZ, Warszawa 1976.
    22. Z. Świechowski (red.), Z dziejów sztuki śląskiej, Warszawa 1978.
    23. Elżbieta Kołaczkiewiczowa, Włoskie koneksie śląskich dekoracji stiukowych, in: Nobile claret opus. Studia z historii sztuki dedykowana Mieczysławowi Zlatowi, Wrocław 1998, s. 342.
    24. Bogusław Czechowicz, Kościół w Gorzanowie na Ziemi Kłodzkiej. Przyczynek do dziejów sztuki czeskiej, Wrocław 2007.
    25. Konstanty Kalinowski (red.), Katalog rzeźby barokowej na Śląsku, t. I, Hrabstwo kłodzkie, Poznań 1987.
    26. Krzysztof Eysymontt, Jacobo Carove - architekt i budowniczy kłodzki, in: Karkonosz. Sudeckie Materiały krajoznawcze 8, 1993, s. 81-82.
    27. Arno Herzig, Die Entstehung der Barocklandschaft in der Grafschaft Glatz, in: Jahrbuch der Schlesisches Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau, 28-29, 1997-1998, s. 385-403.
    28. Bogusław Czechowicz, Z dziejów Gorzanowa (cz. II), in: Śląski labirynt krajoznawczy IX, 1997, s. 44-46.
    29. Bogusław Czechowicz, Wczesnobarokowa kaplica św. Antoniego Padewskiego koło Gorzanowa, in: Karkonosz. Sudeckie Materiały krajoznawcze VIII, 1993, s. 93-104.
    30. Marius Smoliński, Giovanni Domenico Rossi - der Stuckateur aus dem Intelvi-Tal und seineTätigkeit in Böhmen, Schlesien und West-Deutschland in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts, in: A. Kozieł (ed.), Wokół Karkonoszy i Gór Izerskich. Sztuka baroku na śląsko-czesko-łużyckim pograniczu, Jelenia Góra 2012, s. 75-86.
    31. Marius Smoliński, I lavori di Carlo Lurago nella Conteae do Kłodzko: innovazione e cosequenze per la Silesia, Passagi a nord-est, in: L. Dal Prá - L. Giacomelli - A. Spiriti (edd.), Gli stuccatori dei laghi lombardi tra arte, tecnica e restauro, Atti del Convegno di Studi, Trento 12.-14. febbraio 2009, Trento 2011, s. 345-355.
    32. Marius Smoliński, Carlo Lurago i włoska dominacja artystyczna na Śląsku w drugiej połowie XVII wieku, in: A. Betlej - K. Brzezina-Scheuerer - P. Oszczanowski, Między Wrocławiem a Lwowem. Sztuka na Śląsku, w Małopolsce i na Rusi Koronnej w czasach nowożytnych, Wrocław 2011, s. 173-181.
    33. Krysztof Eysymontt, Rezydencja i ogrody Herbersteina w Gorzanowie (Grafenort), Rocznik historii sztuki, tom XXXIV, Warszawa 2009, s. 63-79.
    34. Richard Konwiarz, Alt-Schlesien. Architektur - Raumkunst - Kunstgeschichte, Stuttgart 1913.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah