Zprávy památkové péče 2019, 79(1):3-13 | DOI: 10.56112/zpp.2019.1.02

Zahradníci v Lednicko-valtickém areálu a jejich vliv na podobu zahradních úprav na přelomu 18. a 19. století

Lenka Křesadlová
NPÚ, ÚOP v Kroměříži

Při popisu historických zahrad a parků je zatím pozornost věnována především velkým jménům architektů a stavitelů. Badatelsky a publikačně jsou často opomíjeni zahradníci, jejichž každodenní práce byla nezbytná pro existenci tohoto živého uměleckého díla. Ti nejnadanější se mohli stát i tzv. uměleckými zahradníky a sami navrhovat nové zahradní kompozice a tím významně ovlivnit vzhled svěřené zahrady. Sledované období přelomu 18. a 19. století v Lednicko-valtickém areálu (LVA) lze nazvat zlatou érou, kdy se v lichtenštejnských službách potkala řada vyhraněných osobností. Po umělecké i hospodářské stránce zde docházelo k velké konjunktuře v mnoha oblastech, jako bylo ovocnářství, školkařtví či lesní hospodářství a samozřejmě zde byla realizována architektonická tvorba na vrcholné úrovni. Za každou z těchto složek se skrývají výjimeční lidé, kteří svými znalosti a schopnostmi k tomuto rozmachu přispěli. V archivních dokumentech lze vysledovat velkou náročnost péče o zahradní úpravy v LVA, každodenní povinnosti zámeckých zahradníků i složitost procesu vzniku nových kreací. Ukazují, jak široký odborný záběr musely mít osoby, které chtěly zastávat pozice vrchních zámeckých zahradníků. Především postavení vrchního zahradníka v Lednici bylo vnímáno jako velmi prestižní. Většina osobností působících ve vedení lednické zahrady na přelomu 18. a 19. století byla dle dokumentů schopna kvalitní projekční činnosti a vzhled zahrady aktivně ovlivňovala. Zatímco z mapy realizovaných úprav lednické zahrady z roku 1799 od Ignaze Holleho nelze vyčíst jeho osobní rukopis, zachované návrhy od Philippa Prohasky a Ignaze Liefky mají některé společné rysy. Jejich projekty se vyznačují velmi jemným členěním prostoru - velmi hustá síť cest, malé skupinky dřevin, velké množství ostrůvků aj. Naopak v návrzích hospodářského ředitele Bernharda Petriho se pracuje s většími hmotami a i cestní síť je vedena spíše úsporně. Výsledná podoba jakékoli zahrady nakonec vznikala kombinací "velkého návrhu" a každodenních drobnějších vstupů zahradnického personálu. Takto se dílo postupně vyvíjelo a modernizovalo do chvíle, než bylo rozhodnuto o další radikální proměně. S touto vrstevnatostí je nutné počítat u každého díla zahradního umění, a proto nelze opomíjet ani osobnosti zámeckých zahradníků.

Klíčová slova: Lednicko-valtický areál, zahradníci, Ignaz Holle, Ignaz Liefka, Franz Nechansky, Philipp Prohaska

Zveřejněno: 1. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Křesadlová, L. (2019). Zahradníci v Lednicko-valtickém areálu a jejich vliv na podobu zahradních úprav na přelomu 18. a 19. století. Zprávy památkové péče79(1), 3-13. doi: 10.56112/zpp.2019.1.02
Stáhnout citaci

Reference

  1. Pavel Zatloukal (ed.) - Přemysl Krejčiřík - Ondřej Zatloukal, Lednicko-valtický areál, Praha 2012.
  2. Přemysl Krejčiřík et al., Dřeviny zámeckého parku v Lednici, Brno 2015.
  3. Pavel Zatloukal, Příběhy dlouhého století, Olomouc 2003.
  4. Emil Kordiovský (ed.), Město Valtice, Brno 2001.
  5. Zdeněk Novák et al., Zahrada Evropy. Osudy zahradního umění na Moravě pohledem 21. století, Praha 2017.
  6. Schematismus des regierenden hochfürstlichen Hauses von und zu Liechtenstein, Vaduz in Schwaben 1803.
  7. Schematismus des regierenden hochfürstlichen Hauses von und zu Liechtenstein, Wien 1813.
  8. Schematismus für Mähren u. Schlesien, sammt einem Schreibkalender, Brünn 1818.
  9. Michael Witzany, Marktgemeinde Eisgrub, Band II., Eisgrub 1901.
  10. Adolph Schmidl, Ausflug auf der Kaiser Ferdinand's Nordbahn, von Wien über Wagram, Gänserndorf und Lundenburg in die reizenden Gegenden von Feldsberg und Eisgrub; mit der Schilderung aller dortigen Sehenswürdigkeiten, Wien 1839.
  11. Lenka Křesadlová, Drobnosti k Novým Zámkům u Litovle, Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci. Společenské vědy, 2009, č. 298, s. 135-140.
  12. Lenka Křesadlová, Areál Nových Zámků u Litovle v prvních desetiletích 19. století, Zprávy vlastivědného muzea v Olomouci. Společenské vědy, 2007, č. 294, s. 50-58.
  13. Eva Berger, "Viel herrlich und schöne Gärten": 600 Jahre Wiener Gartenkunst, Wien 2016. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Handbuch von allen Herrschaften, Magistraten, Gütern und Gülten in Oesterreich unter der Enns, deren Inhaber etc., Wien 1825.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.