Zprávy památkové péče 2018, 78(6):547-564 | DOI: 10.56112/zpp.2018.6.02

Mladoboleslavský Templ - dějiny památkové obnovy

Jakub Bachtík¹, Vít Jesenský², Alena Nachtmannová²

¹ NPÚ, GnŘ

² NPÚ, ÚOP středních Čech

Studie se zabývá přípravou a průběhem památkové obnovy tzv. Templu v Mladé Boleslavi, významné středověké palácové stavby v historickém jádru města. Městský palác zvaný Templ vznikl již ve 14 století, historicky určující etapou jeho dějin byl však zejména konec století 15., kdy získal základy stávající podoby a kdy vznikly jeho nejcennější architektonické a umělecké části (sál s žebrovou klenbou v přízemí, portály apod.). Od té doby prošel objekt řadou úprav, mimo jiné po poškození požárem. Nejvýznamnější z nich byla klasicistní, která dávala stavbě ráz ještě hluboko do 20. století. Objekt byl již od konce 19. století považován za významnou mladoboleslavskou památku. V desetiletích po roce 1900 je zde doloženo několik oprav, na které opakovaně přispíval i stát. V roce 1924 Templ odkoupila Náboženská obec Československé církve husitské, která zde zřídila modlitebnu a byt faráře.
Církev Templ využívala až do 50. let, kdy začíná složitý příběh památkové obnovy cenného objektu. Templ přes časté opravy nebyl v dobrém stavu a církev proto v roce 1955 žádala o peníze na rekonstrukci střechy a oken. Peníze se sice nakonec našly, nicméně k opravám nedošlo. Náboženská obec dostala prostředky na konci října; v rámci zestátněného centralizovaného hospodářství ale nebylo možné najít dodavatele, který by se prací narychlo ujal - peníze se tím pádem nestihly utratit do konce roku a musely být vráceny... Do této "hlavy XXII" se Náboženská obec chytila ještě několikrát - úřady opakovaně projevily dobrou vůli najít na opravu Templu peníze, avšak záměr vždy ztroskotal kvůli nemožnosti sehnat v rámci nepružného systému na požadované práce firmu. Situace byla beze změny ještě v roce 1962, kdy se Templ začal dostávat do havarijního stavu - mimo jiné i kvůli prosakující městské kanalizaci. V roce 1962 sice došlo k dohodě mezi vlastníkem, památkáři a městskými a krajskými orgány, avšak kvůli průtahům na straně úřadů se s přípravou oprav začalo až mnohem později.
Teprve v roce 1967 byl objednán stavebněhistorický průzkum (Josef Štulc) a až o rok později projekt rekonstrukce, kterou měl vyhodnotit Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). V roce 1970 pak objekt převzalo od církve do správy krajské Státní středisko památkové péče a ochrany přírody (SSPPOP), které také mělo na obnovu dohlížet. Ani nyní však k opravě objektu nedošlo. Na vině byla opět zvláštnost tehdejšího systému - jako investor v případě státních stavebních akcí totiž nevystupovali jednotliví majitelé/správci stavby, ale zvláštní podnik - ve středočeském kraji zvaný Krajský investorský ústav. Ten v případě Templu postupoval značně svévolně, mimo jiné rozporoval projekt SÚRPMO a vedl s památkáři spor o dodavatelskou firmu, čímž další postup obnovy na několik let paralyzoval.
Započetí prací tak dala do pohybu až dvojí tragédie. Roku 1974 se zřítil jižní přístavek Templu. To sice způsobilo u zainteresovaných institucí pozdvižení, nicméně teprve zřícení další části stavby v březnu roku 1977 dalo události do pohybu. Ještě v létě tohoto roku došlo k základním záchranným pracím a projekt obnovy připravovaný podnikem Obnova památek (dříve Středočeský podnik pro konzervaci a obnovu kulturních památek) byl rychle připraven ke schválení. Vlastní rekonstrukce začala po předběžných zajišťovacích a statických pracech roku 1981 stavbou nové střechy. Dodavatelem stavby byla rovněž Obnova památek.
Koncept výsledné obnovy vznikal do velké míry až v průběhu zásahu. Teprve v průběhu roku 1981 byla předložena celková studie obnovy - jejím východiskem se po diskusi s památkáři stala rekonstrukce budovy do předpokládaného gotického stavu, včetně hypotetického tvaru střechy.
Po započetí prací již k zásadním komplikacím nedošlo. Hrubá fáze obnovy byla dokončena roku 1986, nadále ale pokračovaly finalizační a restaurátorské práce. Stavba byla kolaudovaná na samotném prahu sametového převratu - v květnu roku 1989. S převratem ovšem nastal problém ohledně využití budovy: Templ mělo využívat Okresní muzeum, které se ale nakonec nenastěhovalo. Situaci se podařilo vyřešit až v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto, že do paláce umístí expozici o svých dějinách Mladá Boleslav - Templ kvůli tomu musel po krátké době opět projít stavebními úpravami, byť dílčími. Expozice zde byla otevřena roku 2000.

Klíčová slova: Mladá Boleslav; Templ; dějiny památkové péče; architektura 2. poloviny 20. století; památkové obnovy; Vojtěch Láska

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci