Zprávy památkové péče 2017, 77(6):656-666

Břetislav Štorm - katolický intelektuál poválečným památkářem

Martin Gaži
NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích

Studie sumarizuje myšlenkovou cestu katolicky orientovaného vzdělance, literáta, publicisty, výtvarného umělce, architekta a heraldika Břetislava Štorma (1907-1960) k "lidově demokratickému" konceptu památkové péče, uplatňovanému v Československu po druhé světové válce. K přemýšlení o kulturním dědictví Štorma přivedly tři zásadní podněty: kritika úpadku liturgického umění spojená s praktickou snahou o jeho nápravu, kritika přebujelého odbornictví, které nedovoluje vnímat historické artefakty v jejich bytostném rozměru, a kritika moderního způsobu života včetně novodobého umění, zejména architektury, odvracející se od osvědčených materiálových řešení i technologií. Ve své umělecké tvorbě i publicistice se vymezoval proti dobově rozšířené rezignaci na duchovní univerzalitu, tradiční řemeslnou poctivost i základní "účelnost" věcí. Studie se mimo jiné věnuje Štormovým názorům na úpravu ikonických pražských památek výrazně poničených ve válečné době (Staroměstská radnice, emauský klášter).
Památkářské profesi se Štorm začal soustavně věnovat až poté, co byl na podzim roku 1945 zaměstnán na Ministerstvu techniky a zejména od února 1947, kdy byl ustanoven místopředsedou Národní kulturní komise. Zásadně tehdy revidoval své předválečné principiální odmítání kulturního centralismu. Na Štormův popud se v padesátých letech 20. století zahájily některé rozsáhlejší opravy a stavební zásahy na nejpostiženějších hradech a zámcích, které Národní kulturní komise vyvolila mezi "stavební památky první kategorie" vhodné k provozování v rámci turistického ruchu (zejména Švihov, Kost, Blatná, Horšovský Týn, Pernštejn, Jemniště, Roudnice nad Labem, Jindřichův Hradec, Mělník, Náchod, Boskovice a Chlumec nad Cidlinou). Na některých z nich se sám projekčně podílel. Hluboce byl zklamán z procesu decentralizace památkové péče, který vedl k vydáním zákona č. 22/1958, o kulturních památkách.

Klíčová slova: Břetislav Štorm; dějiny památkové péče; Emauzy; správa památkových objektů

Zveřejněno: 1. prosinec 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gaži, M. (2017). Břetislav Štorm - katolický intelektuál poválečným památkářem. Zprávy památkové péče, 77(6), 656-666
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Břetislav Štorm, Základy péče o stavební památky, Praha 2007.
    2. Martin C. Putna, Česká katolická literatura v kontextech 1918-1945, Praha 2010.
    3. Břetislav Štorm, Knížka o životě rytířském, Praha 1994.
    4. Karel VI. Schwarzenberg, Torzo díla, Praha 2007.
    5. Jiří Černý, Břetislav Štorm a Chrámové družstvo v Pelhřimově, Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech XXXVII, 2000, s. 257-275.
    6. Břetislav Štorm, Liturgické umění, Praha 1941.
    7. Andrej Stankovič, Josef Florian a Stará Říše, Praha 2008.
    8. Břetislav Štorm, Budoucnost chrámového umění, Vyšehrad II, 1947, s. 27-28.
    9. Břetislav Štorm, Pojednání o věžích, Akord VI, 1933, s. 234-236.
    10. Břetislav Štorm, O smyslu zmatení, Akord VI, 1933, s. 135-137.
    11. Břetislav Štorm, Umění a dějiny umění, Řád VII, 1941, s. 101-103.
    12. Břetislav Štorm, Pod růžicí zlatokorunskou, Řád VIII, 1942, s. 418-420.
    13. Břetislav Štorm, Umění ve službě Boží, Na hlubinu XI, 1936, s. 196-199.
    14. Břetislav Štorm, Mezi žízní budoucnosti a trýzní minulosti. Výbor z textů k architektuře, umění a památkové péči, Brno 2008.
    15. Břetislav Štorm, Zkáza venkovských měst, Akord VI, 1933, s. 362-364.
    16. Břetislav Štorm, Komunikace přes Kampu, Národní obnova, 1939, č. 31, s. 3.
    17. Jiří Křížek, Nové poznatky o sporu mezi Václavem Wagnerem a Zdeňkem Wirthem o metodu analýzy a syntézy, in: Jiří Roháček - Kristina Uhlíková (edd.), Zdeněk Wirth pohledem dnešní doby. Soubor příspěvků, Praha 2010, s. 239-251.
    18. Břetislav Štorm, Obnova Emauzského opatství, Vyšehrad IV, 1948.
    19. Karel Kibic, Soutěže na Staroměstskou radnici v letech 1901-1967, Architektura ČSR XLVII, 1988, č. 5, s. 6-14.
    20. Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice, Praha 1946.
    21. Karel Kibic, Staroměstská radnice v Praze - prvořadá stavba z doby vlády Karla IV., Zprávy památkové péče LXXV, 2015, s. 201-210.
    22. Karel Kibic, Poválečné soutěže na dostavbu Staroměstské radnice, Staletá Praha VIII, 1979, s. 138.
    23. Břetislav Štorm, Architektura a pokrok, Praha 1941.
    24. Bohumil Hypšman, Sto let Staroměstského rynku a radnice II, Praha 1947.
    25. Václav Vojtíšek, Staroměstská radnice a její památky: 1338-1938, Praha 1938.
    26. Alois Riegl, Moderní památková péče, Praha 2003.
    27. Štm [Břetislav Štorm], Pomník, nebo úřední budova?, Vyšehrad III, 1947, č. 8-9, s. 141.
    28. Alžběta Birnbaumová, O výstavbě Staroměstské radnice, Vyšehrad III, 1947, č. 5-6, s. 80-81.
    29. Dagmar Blümlová, Aloys Skoumal. Ironik v české pasti, České Budějovice 2009.
    30. Štm [Břetislav Štorm], Novogotické průčelí Staroměstské radnice, Vyšehrad IV, 1948, s. 130.
    31. Břetislav Štorm, Základy péče o stavební památky, Praha 1965.
    32. Kristina Uhlíková, Národní kulturní komise 1947-1951, Praha 2004.
    33. Karel Šourek, O kulturním dědictví z pěti stovek zámků, Cíl. Socialistický týdeník pro kulturu a politiku III, 1947, s. 739-740, 756-757, 779-781.
    34. Karel Šourek, O kulturním dědictví z pěti stovek zámků, Cíl. Socialistický týdeník pro kulturu a politiku IV, 1948, s. 42.
    35. Břetislav Štorm, Stavební památky první kategorie, Zprávy památkové péče XII, 1952, s. 109-159.
    36. Břetislav Štorm, O vážnosti k věcem ducha, Řád VII, 1941, s. 310-312.
    37. Břetislav Štorm, Péče o památky architektury a cesty její myšlenkové koncepce, Zprávy památkové péče XIX, 1959, č. 3-4, s. 57-68.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah