Zprávy památkové péče 2017, 77(6):642-648
Hodnoty památek jako nástroj k analýze interakcí mezi teorií památkové péče a realizační praxí
- Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.
Jednotlivé hodnotové kategorie, jako svého druhu obecný myšlenkový konstrukt, mohou bez ohledu na to, jaká míra je jim v dané době a místě přisuzována, sloužit k vzájemnému porovnání významů, které jednotliví aktéři hodnotícího procesu přikládají určitému dílu, souboru děl či projektu na základě svého ideového ukotvení. Ucelená soustava hodnot tak vytváří nejen nástroj k systematičtějšímu zkoumání vztahů a vzájemného ovlivňování architektonické praxe soudobými idejemi památkové péče, respektive podoby teorie oboru stavební praxí, ale výsledný syntetičtější a metodologicky uchopitelnější pohled na tuto problematiku vytváří předpoklady pro posouzení dopadu nových zjištění na současnou památkovou péči.
Nezbytným předpokladem funkčnosti uvedených analýz je existence konzistentní a úplné soustavy relevantních hodnot. Text se věnuje diskusi vybraných starších i současných tuzemských a zahraničních hodnotových modelů a možnostem/omezením jejich využití pro tyto účely. Na tomto základě představuje model navržený autorem příspěvku, který nahlíží na celkovou hodnotu architektonického díla (stavební památky), jeho části či souboru staveb, resp. urbanistické kompoziční struktury jako na soustavu tvořenou dvěma složkami - památkovými hodnotami díla a dalšími hodnotami díla nad rámec památkových hodnot.
Památkové hodnoty jsou uvažované dvojího druhu - obecné památkové hodnoty, které v různé míře nacházíme u všech objektů a celků, neboť tvoří neoddělitelnou součást jejich vlastní existence a další památkové hodnoty, které jsou vázané na určitou specifickou oblast hodnodnocení daného díla. K obecným památkovým hodnotám řadíme autenticitu objektu nebo celku, jeho celistvost a jeho vzácnost. Památkové hodnoty vázané na určitou specifickou oblast hodnocení daného díla jsou tvořené hodnotami majícími urbanistický, uměleckohistorický, historický nebo stavebně-technický charakter.
Zde je třeba uvést, že filozoficko-estetické kategorie zahrnující malebnost, emocionální působivost, ale i rieglovskou hodnotu stáří, které mohou v různé míře prostupovat jednotlivými památkovými hodnotami, nepovažujeme pro účely tohoto modelu za samostatné památkové hodnoty, ale spíše za součást vnitřní struktury některých z nich. Tyto kategorie působí jako svého druhu katalyzátor fungování příslušných památkových hodnot. V tomto kontextu se tak například univerzální estetická hodnota památek, která zaujímá ústřední postavení v teorii památkové péče Maxe Dvořáka, jeví jako výsledek syntézy estetických kategorií silně prostupujících jednotlivé hodnoty uměleckých děl a jejich souborů.
Další hodnoty díla nad rámec památkových hodnot zahrnují ekonomickou hodnotu, hodnotu novosti a hodnotu modernosti. Všechny tři tvoří přirozenou součást hodnotové struktury architektonických a urbanistických děl a významným způsobem ovlivňují jejich celkovou hodnotu.
Text podrobně rozvádí obsah jednotlivých hodnotových kategorií s cílem objasnit jejich vnitřní strukturu a vzájemnou provázanost.
Aplikace teoretických úvah o možnostech využití vhodně strukturované hodnotové soustavy pro zkoumání vztahu subjektů působících v oblasti památkové péče a stavební praxe k stavebním památkám nebo souborům staveb - a tedy nezbytně i vůči sobě navzájem - je demonstrována s využitím navrženého hodnotového modelu na kauze nerealizovaného návrhu Pavla Janáka na hotel Rosol spojeného s návrhem na obnovu štítového charakteru jižní fronty dnešního Masarykova náměstí v Pelhřimově z roku 1912.
Hlubšímu studiu vzájemného ovlivňování teorie památkové péče a realizační praxe nebyla dosud věnována odpovídající pozornost, čemuž odpovídá zatím spíše schematický a nepropracovaný přístup k této otázce. Předkládaný text nabízí jednu z cest k systematickému výzkumu těchto složitých vztahů. Podaří-li se rozvinout odbornou diskusi na toto téma, bude to znamenat nejen obohacení oboru jako takového, ale vytvoří to i předpoklady pro efektivnější přístup k péči o kulturní dědictví.
Klíčová slova: hodnoty; hodnotové modely; hodnota památky; památková péče; Pavel Janák; Pelhřimov
Zveřejněno: 1. prosinec 2017 Zobrazit citaci
Reference
- Alois Riegl, Der moderne Denkmalkultus. Sein Wesen und seine Entstehung, Wien-Leipzig 1903.
- Alois Riegl, Moderní památková péče, Praha 2003.
- Max Dvořák, Katechismus der Denkmalpflege. Wien 1916.
- Max Dvořák, Katechismus památkové péče, Praha 2004.
- Jan Uhlík, Sto let Katechismu památkové péče Maxe Dvořáka, Zprávy památkové péče LXXVI, 2016, č. 6, s. 664-666.
- Vlastimil Vinter, Úvod do dějin a teorie památkové péče I. - II., Praha 1982.
- Ivo Hlobil, Na základech konzervativní teorie české památkové péče: Výbor z textů, Praha 2008.
- Milena Radová, Koncepce památkového zásahu do stavebního díla, její úloha a východiska, Památky a příroda XII, 1987, č. 1, s. 1-9, č. 2, s. 65-75.
Přejít k původnímu zdroji... - Vojtěch Láska, Hodnota, autenticita a integrita stavebního díla minulosti - teorie a praxe, Památky středních Čech XIV, 2000, č. 2, s. 1-27.
- Petr Kroupa, Čas a autenticita památky, Zprávy památkové péče LXIV, 2004, č. 5, s. 431-442.
- Vít Jesenský, Souvislosti průzkumů a hodnocení památek, Průzkumy památek XVI, 2009, č. 2, s. 1-2.
- Vít Jesenský, K teorii památkové hodnoty a hodnocení památek, in: Památky západních Čech. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni V - 2015, Plzeň 2015, s. 56-64.
- Michael Hutter - Ilde Rizzo (edd.), Economic Perspectives on Cultural Heritage, London 1997.
- Salvador Muños Viñas, Contemporary Theory of Conservation, Oxford 2005.
- William D. Lipe, Value and Meaning in Cultural Resources, in: Cultural Heritage, Critical Concepts in Media and Cultural Studies. Vol. 1, London 2006, s. 286-306.
- Jukka Jokilehto et al., The World Heritage List: What is OUV?: Defining the Outstanding Universal Value of Cultural World Heritage Properties, Berlin 2008.
- Erica Avrami - Randall Mason (edd.), Values and Heritage Conservation, Los Angeles 2000.
- Marta de la Torre (ed.), Assessing the Values of Cultural Heritage, Los Angeles 2002.
- Dieter J. Martin - Michael Krautzberger, Handbuch Denkmalschutz und Denkmalpflege, München 2006.
- Gottfried Kiesow, Denkmalpflege in Deutschland. Eine Einführung. Darmstadt 2000.
- Kateřina Hanzlíková, Činnost Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově, in: Kateřina Bečková (ed.), Sto let Klubu Za starou Prahu 1900-2000, Praha 2000, s. 168-175.
- Jiří Roháček - Kristina Uhlíková (edd.), Zdeněk Wirth pohledem dnešní doby, Praha 2010.
- Zdeněk Wirth - Karel Polesný, K úpravě náměstí v Pelhřimově, Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu IV, 1913/1914, č. 8, s. 49-50.
- Zdeněk Wirth, Stavební rhytmus malého města, Styl: Měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst I, 1908/1909, č. 10-12, s. 327-336.
- Pavel Janák, Starobylý ráz krásného náměstí v Pelhřimově ohrožen novostavbou hotelu, Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu III, 1912, č. 5, s. 33-35.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.