Zprávy památkové péče 2017, 77(6):621-632

Co je teorie památkové péče

Vít Jesenský

NPÚ, ÚOP středních Čech

Teoretická studie se pokouší koncipovat systematiku teorie památkové péče, osnovu jejího utváření a uspořádání (jejího předmětu, metod tvorby, funkcí i zprostředkovávání). Jde o výsledek teoretického strukturalistického výzkumu. Jeho zdroji byly odborná literatura, doktrinální texty, diskuse s odborníky, reflexe terénní praxe a vlastní expertní zkušenost. V úvodní kapitole rekapitulující stav soudobé teorie památkové péče na pozadí postmoderny se konstatuje tři desetiletí trvající absence domácího systematického teoretického výzkumu.
V kapitole Podstata, cíle a úkoly teorie památkové péče je tato teorie definována jako záměrně konstruovaný nástroj, který se zabývá podstatou (předmětem a základními východisky) a cíli památkové péče a zpracovává je v konzistentním výkladovým systém. Specifikování teorie je závislé na předmětné oblasti - památkové péči, která je stále více chápána jako sociokulturní fenomén. Její specifičnost je příčinou diskuse o celistvosti a trvalosti/platnosti teorie. V textu je vznesena hypotéza o hodnotovém a činnostním typu teorií památkové péče a klíčové absenci jejich propojení. Zásadní paradigmatické členění teoretické sféry rozlišuje užší (ideový základ) a širší pojetí teorie památkové péče (ideový základ a myšlenkové nástroje jeho realizace - terminologii, metodologie, dějiny oboru, systematika a filosofie).
V další části statě je řešena problematika hlavních souvisejících poznávacích a zprostředkujících oborů: Prvním je filosofie, u které je prezentována teze o dopadech východisek v analytické a kontinentální filosofii a diskutovány možnosti fenomenologického pojetí i samostatné filosofie památkové péče. Připomenuty jsou další dva jevy (aktivity) vykládající zkušenost neempiricky, duchovně jako celek, a to umění a náboženství. Výzkum jejich vztahu k teorii je shledán nedostatečným. Dalším navazujícími obory jsou etika a především věda, jejíž úloha je v oboru, který jako celek není vědeckým, nedostatečně propracovaná. Za rozhodující problém je považována vědeckost teorie, přičemž je položena otázka, zda musí být teorie památkové péče vědecká, a jaké jsou v takovém případě její varianty. Komentován je také neúspěšný domácí pokus o založení "monumentiky", shrnující vědy o ochraně a společenském zhodnocení muzeality památek. Text se také zaměřuje na predikční možnosti teorie. Oborem souvisejícím s teorií je metodologie. Ta odpovídá na otázky "jak", zatímco teorie na otázky "co a proč". Dějiny památkové péče jsou oborem, který zvláště v českém prostředí bývá nezřídka zneužíván k suplování teorie. Disciplíny managementu a politiky jsou určující především pro řešení oborových cílů, které v teorii plní funkci očekávaných výsledků, vizí, modelů.
Kapitola věnovaná zdrojům, způsobům utváření a formám teorie památkové péče kriticky hodnotí nedostatek výchozích vědeckých analýz posuzujících stav české památkové péče. Následně se zabývá jednak otázkami poznávání, zprostředkovávání, pojmů, jazyka, hierarchizace aplikačních úrovní teorie a rovněž forem výstupů (doktrína, diskuse). Další úvahy logicky vedou k realizátorům teorie, kde jsou zmíněny negativní následky nerozvinutosti akademického výzkumu teorie památkové péče v ČR.
Široce pojaté funkce, uplatnění a dopady nedostatků teorie jsou koumaným tématem další kapitoly. Teorie slouží nejen porozumění a plánování a regulování oboru, ale plní i integrační úlohu, je rámcem působení vědy, řešení metodologie a legislativy v památkové péči. Je taktéž oporou politiky a ekonomiky až na úroveň managementu a prostředkem zprostředkovávání památkové péče veřejnosti, edukace a obecně identity oboru.
V závěru článku je teorie obhajována jako integrální součástí památkové péče, Význam teorie je závislý prvotně na povědomí o tom, co vlastně teorie je. K diskusi je předložena komplikovanost komplexnosti, obecnosti a srozumitelnosti teoretického uvažování. Článek je doplněn schématem členění pojetí teorie památkové péče:
Co je teorie památkové péče
Teorie památkové péče se zabývá podstatou (předmět a základní východiska) a cíli památkové péče, které zpracovává v konzistentní výkladový systém.
SYSTÉMOVÉ POJETÍ:
1) soubor poznání (idejí);
2) činnost vytváření poznání a jeho zprostředkování (teorie jako součást - metoda péče);
3) speciální disciplína památkové péče;
4) institucionální zázemí (ICOMOS TheoPhilos, ICOM CC, ACHS...)
PŘEDMĚTOVÉ POJETÍ
1) užší - specializovaná
systém ideového základu (podstaty a cílů) - záměrný model
(především teorie hodnotového procesu)
2) široká - všeobecná
souhrn ideového základu a teoretických nástrojů koncipování a uplatňování teorie - terminologie, metodologie (včetně metodologie ekonomiky, legislativy, řízení, výzkumu, vzdělávání), dějiny oboru, systematika (památkového fondu a institucionální) a filosofie (především axiologie, etika a estetika)
APLIKAČNÍ POJETÍ
3 úrovně obecnosti a dosahu teorie
1) obecná - formálně abstraktní
(zabývá se systémem, strategickými cíli, modely, filosofickými základy)
2) metodicko tematická
(rozpracování obecných východisek do zásad, mezinárodních dokumentů, metodologie...)
3) instrumentálně aplikovaná
(zobecnění konkrétní praxe, empirická nauka, metodiky...)
V opačném pojetí stupně zobecnění zkušenosti (1. souhrnná informace, 2. generalizace zkušenosti a dílčí zákonitosti, 3. obecné zákonitosti).
OBJEKTOVÉ POJETÍ:
1) universální (mezinárodní);
2) kulturně ohraničená (např. národní)
METODOLOGICKÉ POJETÍ:
1) analyticko interpretační - shrnutí existujících zkušeností pro definování současnosti s cílem porozumění (mohou mít povahu heuristickou - předběžnou, průzkumnou...);
2) konstruktivně normotvorná - konstruování vize, modelů, cílů, popřípadě standardů s cílem predikce (může být až dogmatická)
ŘEŠENÍ TEORIE:
1) výzkum (teorie vědecká);
2) odborná diskuse;
3) intuitivně ("selský rozum"), emoce, vzpomínky, mýtus
METODICKÉ POJETÍ:
1) výzkumná (utvářena výzkumem);
2) diskursivní (výsledek diskuse, konsensu, tradice, autority);
3) intuitivní (výsledek vciťování, představivosti, vnuknutí)

Klíčová slova: teorie; památková péče; systematika; filosofie; věda

Zveřejněno: 1. prosinec 2017  Zobrazit citaci