Zprávy památkové péče 2015, 75(5):473-484

Tisky 16. století v zámecké knihovně Český Krumlov. Příspěvek k poznání vlastnických proměn

Pavel Hájek

Zámecká knihovna v Českém Krumlově náleží mezi nejvýznamnější historické knihovní fondy dochované na území České republiky. Knihovna vznikala postupným narůstáním od 17. století až do 20. století. Její nejstarší část představuje sbírka Jana Oldřicha z Eggenbergu, budovaná původně na rodovém zámku Eggenberg ve štýrském Grazu na konci 16. století a na počátku 17. století. Původní eggenberskou sbírku významně na konci 17. století rozšířila manželka posledního z pánů z Eggenberga, Marie Ernestina rozená ze Schwarzenbergu, která nechala knihovní fond svázat do jednotných bílých pergamenových vazeb a knihy opatřila vlastnickým supralibros "ME". Rozvoj knihovního fondu pokračoval po celé 18. století za přispění nových majitelů českokrumlovského zámku - Schwarzenbergů. V letech 1843-1844 byla krumlovská knihovna spojena se starší schwarzenberskou sbírkou, budovanou na přelomu 17. a 18. století Ferdinandem Vilémem ze Schwarzenbergu ve Vídni. Spojením egennberských a schwarzenberských sbírek vznikla na Českém Krumlově knihovna čítající více než 16 000 svazků. Rozsah a podobu knihovny zachycuje inventář z roku 1866. Knihovna byla v té době umístěna v Zrcadlovém sále a byly pro ni zhotoveny nové regály. V letech 1913-1914 byla knihovna přesunuta do dvou pokojů nazývaných tehdy Znakový pokoj a Runkův salón (dnes Barokní jídelna). O nové uspořádání knihovny se postaral archivář Karel Tannich, který rovněž pořídil lístkový jmenný a věcný katalog, Do dnešních prostor v budově bývalého purkrabství byla knihovna přesunuta v roce 1930. Na počátku 20. století byla do zámecké knihovny začleněna část krumlovské Kaplanské knihovny, která v sobě zahrnovala i pozůstatek mimořádně hodnotné knihovny humanisty Václava z Rovného z přelomu 15. a 16. století.
Ve fondech krumlovské zámecké knihovny je dochováno 860 titulů vytištěných v 16. století, zachycujících prudký nástup a šíření humanistických myšlenek a rozvoj vědeckého poznání, čerpání inspirace a poznání v dílech antických autorů, filozofů, matematiků, historiků a básníků, dokládajících proměnu v náboženském vnímání světa i snahu po kodifikaci právního stavu věcí veřejných. V řadě tisků 16. století jsou dochovány zajímavé provenienční znaky - ex libris, supralibros a další vlastnické vpisky. Vedle rukopisných vpisků Jana Oldřicha z Eggenbergu s osobní devisou "Homines sumus", vlastnického supralibros Marie Arnoštky z Eggenbergu a mědirytových ex libris příslušníků schwarzenberského rodu jsou zachovány četné další vpisky a ex libris z doby od 16. do 19. století. Objevují se vlastnické značky, vpisky a jména, která v průběhu staletí upadla v zapomnění. Vedle nich zaznívají jména představitelů nižší i vyšší šlechty, schwarzenberských a dvorských úředníků, humanistů, lékařů, právníků, představitelů církve a církevních korporací.
Krumlovská zámecká knihovna je typickou ukázkou encyklopedického knihovního fondu zahrnujícího celé spektrum vědeckého poznání. Z obsahového i výtvarného hlediska se řadí mezi nejvýznamnější soukromé knižní sbírky u nás.

Klíčová slova: Český Krumlov, zámecká knihovna, Eggenberkové, ex libris, tisky 16. století

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci