Zprávy památkové péče 2015, 75(4):378-384

Iniciativy za zachování starobylého rázu Litomyšle před 1. světovou válkou

Anna Šubrtová

Malé východočeské město Litomyšl se od počátku 20. století potýkalo s necitlivými stavebními zásahy do městského organismu, které vyvolávaly čím dál silnější potřebu chránit jeho historické prostředí a starobylý ráz. Honosné novostavby, kvůli kterým byly demolovány historicky i umělecky cenné stavební památky, svým měřítkem ani celkovým architektonickým řešením neodpovídaly stavebnímu rytmu malého města a vynutily si tak vznik památkově-ochranářských spolků.
Jako první se této iniciativy v Litomyšli chopil místní profesor Karel Polesný, člen Klubu Za starou Prahu, který své záměry za zachování starobylého rázu města konzultoval se svými pražskými kolegy Zdeňkem Wirthem a Františkem Pátou, které k Litomyšli pojily profesní i osobní vazby a kteří se sami aktivně podíleli na záchraně ohrožených litomyšlských staveb, ať už institucionalizací nových ochranářských spolků či publikováním manifestačních článků v lokálních a odborných periodikách. Jejich hlavní zájem - totiž založení pobočky Klubu Za starou Prahu v Litomyšli - však skončil nezdarem vzhledem k převažujícímu konzervativismu zdejších občanů.
Vzdor tomuto neúspěchu členové pražského klubu sledovali zdejší dění nadále a bojovali i proti demolicím staveb takřka "užitkového" charakteru (mlýn, jízdárna, bečvárna, měšťanské domy), kterých si cenili jako svébytných památek na měšťanstvo a poddané. Vymezili se tak vůči minulé "vybíravé" památkářské praxi, která se při péči o stará města soustřeďovala jen na izolované objekty kostelů, aristokratických paláců, případně i radnic, a zbytek města tak vydávala všanc nelítostné modernizaci.

Klíčová slova: Litomyšl, Klub Za Starou Prahu, Karel Polesný, Zdeněk Wirth, František Páta

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci