Zprávy památkové péče 2015, 75(4):357-364

Panelová sídliště mezi panelofobií a panelofilií

Karel Kuča

Esej shrnuje hlavní témata a problémy související s památkovou ochranou sídlišť. V úvodu připomíná historické předpoklady vzniku sídlišť - pokusy o hledání nové urbanistické struktury, související s rozbitím tradičního městského bloku totiž probíhaly již ve 20. letech 20. století. Zmíněny jsou zde významné "předsídlišní" realizace meziválečné (např. Zlín, brněnský Tábor), válečné (Osada v Horním Litvínově) i bezprostředně poválečné (dvouletkové sídliště Solidarita).
V další části jsou připomenuty masivní bytové a sídlištní výstavby po roce 1948. Příspěvek ukazuje, že nebyla motivována reálným nedostatkem bytů, ale mohutným přesídlováním, které souviselo se změnou struktury českého průmyslu - obyvatelstvo se přesouvalo z tradičních sídel do nově zřizovaných oblastí těžkého průmyslu, které musely být vybavovány masovým bydlením.
Dále esej diskutuje vlastní hodnotu sídlištní architektury. Zdůrazňuje, že velká část tohoto architektonického fondu spadá do architektonického průměru i podprůměru, což je dáno zejména průmyslovou typizací projektů i realizací a nízkou kvalitou provedení. Článek navrhuje rozlišovat kvalitu sídlišť podle kvality urbanistického ztvárnění, různorodosti hmotové kompozice, zapojení do městského a krajinného rázu a podle kvality architektonického ztvárňování jednotlivých objektů.
diskutuje kritéria hodnocení jejich kvality a shrnuje problémy a výzvy, se kterými se musí vypořádat úsilí o jejich památkovou ochranu.
Na závěr je diskutována otázka autenticity současného stavu sídlišť a možnosti jejich památkové ochrany. Zmiňuje problémy, které mohou stát v cestě důslednější ochraně i zdařilých souborů. Prvním je nízká autenticita architektury daná masivními rekonstrukcemi po roce 1989. Zásadní problém je pak dožilost a nevyhovující stav materiálů, které velmi omezují možnost obnovy s respektem k původnímu stavu. Příspěvek upozorňuje, že nejen dochovaná urbanistická struktura, ale též původnost dochované architektury jsou rozhodující pro vyhlášení plošné památkové ochrany. V případě řady cenných sídlištních souborů by proto památkovou ochranu podmiňovala koordinovaná rekonstrukce v duchu původních řešení. Zatím je proto vhodné věnovat pozornost i méně náročným řešením ochrany, například ochranu skrze stavební regulace, územní plánování apod.

Klíčová slova: panelová sídliště, památková ochrana, panelofilie, panelofobie, architektura a urbanismus 2. poloviny 20. století

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kuča, K. (2015). Panelová sídliště mezi panelofobií a panelofilií. Zprávy památkové péče75(4), 357-364
Stáhnout citaci

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.