Zprávy památkové péče 2015, 75(4):299-306

Památková ochrana panelových sídlišť?

Matyáš Kracík

V České republice máme v současné době památkově chráněno pouze několik sídlišť z druhé poloviny 20. století. Jedná se o sídliště Poruba v Ostravě, sídliště Vítězného února v Kladně, sídliště v Havířově a soubor Labská kotlina 1 v Hradci Králové. První tři jmenovaná byla postavena v 50. letech 20. století ve stylu socialistického realismu. Sídliště Labská kotlina pochází z konce 40. let 20. století a navazuje na meziválečný funkcionalismus. Všechna tato sídliště byla postavena tradiční zděnou technologií. Na základě rozsáhlého několikaletého mezioborového výzkumu panelových sídlišť bychom rádi ukázali, že i panelová sídliště mají památkové hodnoty. Panelová sídliště představují rozsáhlé realizace vzniklé na základě progresivních urbanistických plánů, odrážejících mezinárodní modernistické tendence. Jsou proto cenná jako doklad vývoje architektury a urbanismu. Tyto celky u nás vytvářejí zcela nový typ města, zásadně rozdílný od do té doby zažité blokové zástavby činžovních domů nebo čtvrtí rodinných domů a vil. Sídliště jsou také výsledkem socialistické politiky, bez které by takto rozsáhlé plány nemohly vzniknout. Je třeba si uvědomit, že architektura po velké hospodářské krizi ve 30. letech získala často více roli sociální než uměleckou. Na sídlištích je proto třeba ocenit jejich funkčnost, racionalitu a novou urbanistickou vizi, spíš než zde hledat tradiční umělecké kvality. K nejvýznamnějším panelovým sídlištím u nás patří: Solidarita, Invalidovna a Ďáblice v Praze, Sítná v Kladně, Březenecká v Chomutově, Šanov 2 v Teplicích, Polabiny a Dašická v Pardubicích, Lesná v Brně a Jižní Svahy ve Zlíně.

Klíčová slova: Panelová sídliště; památková ochrana; socialistický realismus; teorie památkové péče

Zveřejněno: 1. prosinec 2015  Zobrazit citaci