Z průzkumů židovských hřbitovů. Židovské hřbitovy v Nové Cerekvi

Zprávy památkové péče 2014, 74(2):139-145

Z průzkumů židovských hřbitovů. Židovské hřbitovy v Nové Cerekvi

Iva Steinová

Židovské osídlení Nové Cerekve má své počátky ve druhé polovině 17. století. První čtyři rodiny z konce 17. a začátku 18. století známe jmenovitě včetně jejich původu, což umožňuje vytvořit si dobrou představu o počátcích komunity. V této době zde už fungovala modlitebna a byl založen hřbitov.
Židovský hřbitov je situován nedaleko synagogy a rozkládá se na zcela neobvyklém půdorysu písmene L. Tvoří jej dvě samostatné části, starý a nový hřbitov, spojené úzkým průchodem. Na starém hřbitově se pohřbívalo téměř tři sta let a dochovalo se 138 náhrobků. V roce 1866 se otevřel v severním směru nový hřbitov, který sloužil k pohřbívání přibližně sedmdesát let.
Nejstarším dochovaným kamenem je náhrobek Avrahama, syna Josefa Eliji Sg"l. Porovnáním náhrobních nápisů s písemnými prameny se podařilo na hřbitově identifikovat jednu ze čtyř původních židovských rodin. Nejméně desetinu dochovaných náhrobků starého židovského hřbitova v Nové Cerekvi tvoří náhrobky kohenů. Takto vysoký podíl kohenských náhrobků je ve srovnání s dalšími židovskými hřbitovy na našem území zcela mimořádný. Jedním z kohenů byl Mordechaj, syn Jissachara K"c, pohřbený roku 1797. Levitský symbol konvice označuje příslušnost zemřelého ke kmeni Levi.
K ikonograficky méně obvyklým motivům náleží znamení vinného hroznu, které nacházíme na stélách manželů Rübensteinových z roku 1857. Vinný hrozen v tomto případě symbolizuje příjmení pohřbených. Díky dokumentaci náhrobků se dozvídáme o existenci dvou rabínů, kteří působili v Nové Cerekvi v 1. polovině 19. století (rabín Zalman Rosenzweig, 1833, náhrobek č. 63; rabín Meir Kadisch, 1842).
V roce 1866 se otevřel v severním směru nový hřbitov, který sloužil k pohřbívání přibližně sedmdesát let. Na jeho ploše se nachází 276 náhrobků. Jižní část byla zaplněna již koncem 19. století, severní část začala být používána až ve 20. století. Jeden z nejstarších náhrobků nového hřbitova patří Wolfu Hiršovi Kopperlovi (1866). Uprostřed jižní části nového hřbitova byla vyčleněna čestná místa pro pohřby významných představitelů komunity. Roku 1881 zde byl pohřben zdejší dlouholetý rabín Jicchak Pollatschek, působící ve své funkci 42 let. V severní části nového hřbitova byli ve 20. a 30. letech 20. století zde byli pohřbeni tři další rabíni (Bohumil Aron, 1924; Leopold Pollak, 1926; Karel Freud 1936).
Oblíbeným prvkem novodobých židovských hřbitovů byly porcelánové medailonky s fotografiemi, které měly příchozím připomenout podobu zesnulých. Jeden z nich se nachází na náhrobku Josefa S. Kohna (1875). Výtvarně zajímavé náhrobky v novogotickém stylu náleží manželům Josefu a Saře Kohnovým (1871).
Na hřbitově je uložena i urna jednoho ze zakladatelů českého moderního malířství Alfreda Justitze (1879-1934). Narodil se v Nové Cerekvi v rodině lékaře, věnoval se malbě a nejvíce byl ovlivněn Paulem Cézannem. Dílo Alfreda Justitze vyvrcholilo počátkem 30. let 20. století. V roce 1933 malíř onemocněl a odjel se léčit do Bratislavy, kde v únoru 1934 zemřel. Alfredovy ostatky byly zpopelněny v Brně a v roce 1935 uloženy na novém hřbitově v Nové Cerekvi. Náhrobek v podobě jednoduchého sloupu nese znamení svobodných zednářů a hesla pražské zednářské lóže Sibi et Posteris - Sobě a budoucím.
V současnosti dochází po obnově monumentální synagogy, postavené v roce 1855 čížkovským stavitelem Arnoštem Walserem, v rámci projektu revitalizace ke zpřístupnění veřejnosti. Obě dochované památky, synagoga a židovský hřbitov, připomínají již uzavřenou židovskou historii Nové Cerekve.