Přínos Pernštejnů v urbanistickém vývoji českých měst

Zprávy památkové péče 2013, 73(2):92-101

Přínos Pernštejnů v urbanistickém vývoji českých měst

Karel Kibic

Výstava "Pernštejnové a jejich doba" na Pražském hradě uspořádaná v roce 2012 byla věnována životu šlechty v 15. a 16. století, jejich sídlům i stavbám. V návaznosti na zmíněnou výstavu pojednává článek o významném podílu Pernštejnů na rozvoji českých měst v uvedeném období.
Časově lze závažné realizace rozdělit ve dvojí - pozdně gotické v 15. století (Tovačov, Přerov) a raně i vrcholně renesanční v 16. století (Prostějov, Nové Město nad Metují, Pardubice, Litomyšl). V článku se poukazuje na prostorové změny a uskutečňování zájmů šlechty i měšťanů při přestavbě zmíněných měst.
Po odtržení moravského markrabství od českého státu v roce 1468 si moravský hejtman Ctibor Tovačovský přestavěl v Tovačově svůj zámek s přizváním prvních renesančních kameníků u nás v roce 1492 a postavil město Nový Tovačov s plánovitým rozvrhem. V letech 1503-1597 spravovali město Pernštejnové. V roce 1475 získal Vilém Z Pernštejna moravské město Přerov, kde dal vedle svého zámku postavit na návrší Horní Město, skládající se jen z Horního náměstí. Z doby jagellonské patří Horní Město k nejpozoruhodnějším realizacím.
Na Moravě získali Pernštejnové v roce 1495 Prostějov. Město bylo dosud spravováno z hradu Plumlov, proto dal Vilém z Pernštejna postavit v něm zámek. Je zvýrazněn svou polohou, s hlavním pohledem z náměstí přes nově zřízenou pizettu. Renesančně se přestavovalo i město, farní chrám a z kupeckého domu zřízená radnice; na tom se podílela stavební huť pracovníků zřejmě pod vedením hlavního umělce.
Od konce 15. století se Pernštejnové orientovali na rozšíření svého dominia v Čechách. V roce 1491 získal Vilém Z Pernštejna Pardubice, kde dal přestavět zdejší hrad na zámek. V 1. pol. 16. století vyhořely Pardubice dvakrát, po prvním požáru v roce 1507 bylo město pozdně goticky obnoveno. V roce 1527 koupili Pernštejnové rok před tím vyhořelé Nové Město nad Metují, kde Vojtěch z Pernštejna plánovitě řídil jeho přestavbu. Hlavním záměrem bylo uplatnění z hradu přestavěného zámku v pohledu z náměstí, proto byly v jeho nároží zbořeny domy a před zámkem vytvořena malá piazetta. Vojtěch dal všechny domy rozšířit o "předky" s podloubím v přízemí a síní v patře, zvětšení parcel bylo v zájmu měšťanů; v nároží náměstí byla zřízena radnice. Raně renesanční přestavbu města opět řídila stavební huť pod vedením mistra zatím neznámého jména.
Pardubice postihl v roce 1538 druhý zničující požár, k řízení následné přestavby dal Jan z Pernštejna svého mistra Jiříka. K předsazení měšťanských domů do náměstí nebyly v Pardubicích podmínky, pro jejich zvětšení byla u nich nastavena druhá patra, sjednocená renesanční obloučkovou atikou. V nároží byla zřízena radnice, zvýrazněná vysokou stanovou střechou s ochozem. Město koupil v roce 1560 Ferdinand I. Stylové radnice vznikly v malých pernštejnských městech Bohdanči a Přelouči.
V roce 1567 získal Vratislav z Pernštejna litomyšlské panství. Za svého dlouhého pobytu v Itálii poznal tamní panské prostředí i architekturu, proto dal v Litomyšli postavit nový zámek. Navrhli a postavili jej císařští architekti a stavitelé Ulrico a Giovanni Battista Aostalliové. Zámek je nyní památkou světového dědictví.