Zprávy památkové péče 2012, 72(4):285-288
Restaurování souboru zahradní keramiky z Libosadu u Jičína
Příspěvek prezentuje poznatky získané při restaurování novověké zahradní keramiky, objednané pravděpodobně Albrechtem z Valdštejna, a metodiku restaurátorské práce (odstranění povrchového znečištění, vyhledávání, slučování fragmentů a doplňování ztrát). Restaurování zahradní keramiky, která kdysi okrašlovala parter zahrady u Valdické obory za Jičínem, bylo provedeno proto, aby se trvalým vystavením v prostorách jičínského muzea, dostala do povědomí jak laické, tak i odborné veřejnosti jako pozoruhodný celek, umožňující výrazné přiblížení k jedné z mnohých částí fenoménu stavitelství Albrechta z Valdštejna. Zadavatel si přál provést celkovou rekonstrukci jednotlivých nádob, což bylo možné, protože se dochovalo dostatečné množství původního materiálu, na jehož základě se daly ztráty doklonovat reverzibilní sádrou.
Během restaurování byly zjištěny zajímavé informace o způsobu výroby souboru zahradní keramiky. Květináče nesou stopy po nedodržování technologické kázně - promáčknutí v syrovém stavu během manipulace a zejména při nalepování uch. Ucha jsou nalepena nesouměrně a křivě, z čehož se dá usuzovat, že byly vyráběny nezkušeným řemeslníkem. Ze stavu střepů (trhliny) plyne, že prošly rychlým a nestejnoměrným sušením a po té rychlý výpalem. Na površích převládá steklá glazura.
Vzhledem k viditelným výrobním defektům, vzniklým nedodržováním pracovních postupů, při vytváření za syrova a při glazování, se přikláním k závěrům, že soubor byl vyráběn ve spěchu. Tato zjištění odpovídají překotnému budování Valdštejnových staveb.
Klíčová slova: restaurování, zahradní keramika, květináč, adheziva, sádra
Zveřejněno: 1. prosinec 2012 Zobrazit citaci