Zprávy památkové péče, 2018 (roč. 78), číslo 1

Editorial

Martin Kuna, Michal Tryml

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):1  

Česká archeologie v informační společnosti

Martin Kuna

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):3-12 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.02  

V současné době již česká archeologie disponuje, zejména díky nedávno ukončenému projektu Archeologická mapa ČR a vzniku infrastruktury Archeologický informační systém ČR (viz dále v tomto čísle), strukturovanými daty o poloze a charakteru desítek tisíc archeologických nalezišť, terénních výzkumů a náhodných nálezů. Paralelně s tvorbou této databáze byla digitalizována i veškerá originální terénní dokumentace v centrálních archivech Archeologických ústavů AV ČR. Kvalitní a snadno dostupné informace v podobě databází a webových aplikací přístupných odborníkům a širší veřejnosti mohou být motorem dalšího rozvoje oboru, ochrany archeologického dědictví...

Věda 2.0 a zveřejňování informací v digitálním věku

David Novák

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):13-19 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.03  

Archeologie a zveřejňování dat je tématem, které je třeba řešit jako nedílnou součást celosvětových trendů v digitalizaci a otvírání výzkumného prostředí. V posledních několika letech tento proces značně zrychluje a přitahuje pozornost badatelů i administrativy. "Otevřenost" je nově řazena mezi významné podmínky financování vědeckých aktivit a tlak na zveřejňování roste ze strany všech zainteresovaných komunit. Příspěvek shrnuje hlavní důvody přechodu k otevřeným datům a popisuje základní parametry celosvětových změn souvisejících s tématy "Open Access", "Open Data" a "Open Science", s důrazem na ustanovení průlomového programu "European Open Science Cloud".

Sdílení a zveřejňování informací v archeologii

Michal Bureš

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):20-23 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.04  

Problém zveřejňování informací v archeologii lze rozdělit do dvou okruhů: sdílení archeologických dat z terénních výzkumů a zveřejňování informací o archeologických lokalitách. Sdílení archeologických dat obsažených v nálezových zprávách považujeme za podmínku úspěšného rozvoje oboru. Argumenty proti vedou ve svém důsledku k negaci smyslu archeologie jako poznávání minulosti lidstva a obracejí archeologii zpět od vědy k umění. Ve společnosti, v které je deklarováno, že péče o archeologické dědictví je veřejným zájmem, lze jen stěží před veřejností utajovat archeologické lokality za účelem jejich ochrany, pokud takové utajení není stanoveno zákonem....

Obecná úvaha na téma utajení jako nástroj ochrany v archeologii

Balázs Komoróczy

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):24-29 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.05  

V oborových diskusích se občas objevuje názor, že utajení archeologických památek může pozitivně přispět k jejich ochraně, zvláště ve vztahu k té části veřejnosti, která se označuje jako detektoráři. Dnes již archeologie disponuje poměrně detailními informacemi o jejich aktivitách, a tak je třeba se zamyslet, zda taková snaha může být účinná a jaké by byly její dopady na obor obecně.

Archeologie a veřejnost v mezinárodních úmluvách

Jan Mařík

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):30-34 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.06  

Článek se zabývá otázkami účasti veřejnosti při ochraně archeologického dědictví. O dosavadních přístupech a pravděpodobných směrech jejich dalšího vývoje v Evropě se lze poučit v dokumentech, které vznikly na mezinárodní úrovni a odrážejí širší pohled na problematiku řešenou na úrovni jednotlivých národních států. Jde především o několik úmluv vydaných Radou Evropy a o chartu ICOMOS, které řeší na různých úrovních a s různou intenzitou vztah veřejnosti ke kulturnímu, zejména archeologickému dědictví.

Obsah vytvářený komunitou

Martin Kuna, Olga Lečbychová, Zdenka Kosarová, David Novák

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):35-44 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.07  

Úroveň vědeckého výzkumu a péče o kulturní dědictví v archeologii jsou zásadně závislé na informacích, které má obor účinně k dispozici. Objem informací stále závratným tempem roste a v současné době již není zvládnutelný bez technologií z oblasti tzv. "digital humanities". Informační systémy v archeologii dnes podle našeho názoru musejí mít dva základní rysy: na jedné straně propracované teoretické zdůvodnění a funkční datový model, na straně druhé pak praktické úsilí celé odborné komunity při společném sběru a užívání dat. Na rozdíl od dřívějších přístupů, kdy informační zdroje mohly zůstávat v rukou specialistů a ostatními mohly být jen příležitostně...

Zveřejňování dat z archeologických archivů - situace v některých zemích Evropské unie. Odkud jdeme a kam směřujeme

Olga Lečbychová, Zdenka Kosarová

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):45-53 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.08  

Archeologie v České republice disponuje fungující vědeckou infrastrukturou. Na tom, že je potřeba poskytovat data vědeckému výzkumu, se bezpochyby archeologická obec shodne. Ale jak přistupovat k dalším uživatelským skupinám, zejména k veřejnosti, zatím vyjasněné není. Archeologové vnímají archeologii jako smysluplný obor. Mohli bychom tím, že otevřeně poskytneme informace, přispět k tomu, aby byla více srozumitelná i veřejnosti? Zajímalo nás, jak k řešení problematiky zpřístupňování informací z archeologických archivů přistupují v jednotlivých zemích Evropské unie. Je situace v Evropě unifikovaná? Můžeme zde hledat inspiraci? A jaké současné oblasti...

Zpracování leteckých snímků a jejich zveřejnění v informačním systému Archeologická mapa České republiky

Martin Gojda, Lucie Čulíková

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):54-58 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.09  

Článek přináší informace o fondu archivu/databáze leteckých snímků Archeologického ústavu AV ČR (ALS), jehož více než dvacet tisíc snímků pořízených v letech 1997-2015 je postupně integrováno do informačního systému Archeologická mapa České republiky (AMČR). Kromě nastínění jeho charakteru a potenciálu ve výzkumu a ochraně archeologického dědictví se dotýká také problematiky zneužitelnosti fotoleteckých dat a zabývá se způsobem a stavem zpracování fotografií, podobou jejich integrace a uživatelské on-line dostupnosti ALS v AMČR.

Medializace a její dopady na archeologické památky Karlovarského kraje

Filip Prekop

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):59-63 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.10  

Příspěvek představuje praktické zkušenosti z výkonu archeologické památkové péče na Karlovarsku. Ze všech krajů České republiky nejmenší pokrytí území archeology způsobuje mimo jiné větší tlak na zapojení zájemců o obor z řad veřejnosti. To vyžaduje i vyšší vzájemnou důvěru ve sdílení informací v obou směrech. Na příkladech, představujících různé přístupy ke zveřejňování informací a k práci s veřejností, je patrné, že z takové spolupráce mohou mít užitek obě strany. V textu je rovněž na vzorku jediného "hledače" nastíněn možný rozsah a intenzita amatérského detektoringu. Přestože se amatérské aktivity nemohou vyrovnávat odborníkům v rovině komplexnosti...

Nakládání s informacemi v archeologii - pohled zvenčí a úvaha nad oborem

Martin Nechvíle

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):64-67 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.11  

Památky a archeologická teorie

Evžen Neustupný

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):67-68 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.12  

Zveřejňování archeologické dokumentace v Polsku

Tomasz Cymbalak

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):68-70 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.13  

Zveřejňování informací v archeologii - musíme? Můžeme? Chceme?

Jana Kalferstová

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):70-72 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.14  

Informace v archeologii a jejich zveřejňování - pohled zpět a zevnitř

Petr Sokol

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):72-74 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.15  

Vzpomínka na PhDr. Miroslavu Novákovou-Skalickou (16. 4. 1927 - 17. 9. 2015)

Dagmar Fetterová

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):75-76  

Právní úprava regulace reklamy v ČR a její vztah k zájmům památkové péče

Martin Zídek

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):76-79 | DOI: 10.56112/zpp.2018.1.17  

Novostavby v pamiatkových územiach Prešovského kraja - spôsob usmernenia a prax

Jana Onufráková, Ľubica Viničenková

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):80-84  

Osmé výjezdní zasedání archeologů Národního památkového ústavu

Stanislava Kučová, Jan Pařez

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):85-86  

Železnice - specifika, výzvy a limity ochrany a nového využití železničního dědictví. Ohlédnutí za konferencí

Karel Hájek

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):87  

Mezinárodní konference Restaurování a ochrana uměleckých děl 2017 v Kutné Hoře

Zdenka Gláserová Lebedová

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):88  

Památková péče a příprava a realizace památkové obnovy

František Vícha

Zprávy památkové péče 2018, 78(1):89-90