Zprávy památkové péče, 2011 (roč. 71), číslo 1

Editorial

Petr Macek

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):1

Rezidence říšského knížete Albrechta z Valdštejna v Praze a Jičíně

Petr Fidler

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):3-7

Formu a strukturu jičínské rezidence frýdlantského vévody nelze pochopit bez přihlédnutí k dispozici, funkci a ideologii vévodova paláce v Praze. Ten se zakrátko stává reprezentativní rezidencí říšského knížete a nejvýznamnějšího muže habsburské monarchie po císaři. Zatímco pražský palác zviditelňuje Valdštejnovo postavení v české stavovské obci, jičínská stavba je rezidencí vladaře autarktního státu, byť stále ještě ve svazku, i když poněkud uvolněném, zemí svatováclavské koruny. V pražském paláci se nám nabízí kompletní dispozice rezidence říšského knížete s enfiládou reprezentačních místností a komfortního obydlí jeho rodiny. Sestávala z Trabantského...

Nová data ze stavby Valdštejnského paláce v Praze

Josef Kyncl, Tomáš Kyncl, Petr Uličný

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):8-13

Článek prezentuje výsledky dendrochronologického průzkumu krovů Valdštejnského paláce v Praze, které významně přispívají k dosavadním znalostem o jeho stavebním vývoji. Vedle nálezu části krovu ze staršího Trčkovského paláce průzkum ukázal, že vévodský dvůr s velkým sálem, stáje a západní část pážecího dvora byla zastřešena v jedné fázi ze stromů smýcených ve třech zimách 1619-1622, což koresponduje s letopočtem 1623 v dekoraci stropu velkého sálu. V této podobě byla střecha bez dnešních pro palác charakteristických vikýřů, které byly doplněny až v druhé fázi při zastřešení hraběcího dvora se zahradní loggií a dokončení krovu pážecího dvora. Na počátku...

Obnova takzvané Velké grotty Valdštejnského paláce v Praze

Jarmila Čiháková, Ivan Muchka

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):14-20

Článek se skládá ze dvou relativně samostatných částí, pojednávacích ovšem o stejném objektu, o bývalé umělé jeskyni - grottě - v zahradě Valdštejnského paláce v Praze. První část, zpracovaná Ivanem Muchkou, se věnuje historickým kořenům grott, jako nezbytné součásti areálů zahrad v renesanční a barokní Evropě. Pokouší se na základě obsáhlých citací dobové literatury naznačit možnost ovlivnění stavebníka a jeho architektů a umělců vodními grottami v Janově, které reflektoval jen několik let před pražskou stavbou ve svých publikacích švábský architekt Josef Furttenbach. Druhá část je zaměřena na problematiku obnovy Velké grotty pražského paláce v rámci...

Zahrady Albrechta z Valdštejna. Nové poznatky

Petr Uličný

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):21-28

Článek v první části shrnuje nejnovější poznatky o zahradě Albrechta z Valdštejna při Valdické oboře u Jičína. Archeologický průzkum v roce 2007 odkryl pozůstatky několika zbořených grott, a nově nalezená plánová dokumentace z konce 18. století kromě zobrazení těchto ztracených částí ukazuje také vlastní rozložení parterů. Zde zaujmou zejména lipové lesíky po stranách prvního parteru, které lze ještě spojit s původním řešením. Nález seznamu nakoupených rostlin ze září 1629 vytváří představu o podobě dalších parterů. Po Valdštejnově smrti zůstala zahrada nedokončená, v její blízkosti zřejmě nechali noví majitelé panství Šternberkové ve druhé polovině...

Jičínská alej Albrechta z Valdštejna, pražská Stromovka a Vincenzo Scamozzi

Sylva Dobalová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):29-33

Čtyřřadá lipová alej spojující Jičín s Valdicemi, založáná roku 1630 Albrechtem z Valdštejna, je považována za nejstarší takto založenou alej na našem území. Obecně se udává, že ji realizovali Valdštejnovi severoitalští architekti, což odpovídá způsobu, jakým mohly být aleje ve střední Evropě šířeny. Podobně tomu bylo u dvouřadé aleje biskupa Sittica v Hellbrunnu. Na druhou stranu však existují dva významné vzory, kterými se Valdštejn mohl inspirovat. V prvé řadě se jedná o alej z lip a vrb, vysazenou roku 1616 v Praze kolem starší cesty, kterou panovníci jezdili od Lvího dvora v Královské zahradě Pražského hradu k letohrádku v oboře Stromovka (Alte...

Valdštejnova přestavba zámku v Bělé pod Bezdězem

Jan Pešta

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):34-38

Zámek v Bělé pod Bezdězem (okres Mladá Boleslav) patří mezi málo známé stavební realizace Albrechta z Valdštejna. Původně nepříliš významný hrad či tvrz byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn na výstavné sídlo magnáta Bohuchvala Berky z Dubé. V několika renesančních etapách byla realizována stavba s pěti různými jedno- a dvoupatrovými palácovými budovami, obklopujícími nepravidelné nádvoří. Renesanční zámek vynikal malovanými záklopovými stropy, malovanou výzdobou průčelí severního křídla nebo figurálním sgrafitem na jižním a západním křídle objeveným při nedávném průzkumu. Poté, co zámek roku 1622 koupil Albrecht z Valdštejna, byla zahájena další...

Vztah dietrichsteinského chóru Dómu sv. Václava v Olomouci a Valdštejnského paláce v Praze

Ivana Panochová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):39-42

Petr Fidler nedávno upozornil na potřebu ověřit nejasnou stavební historii olomouckého chóru ve vztahu ke "kritické formě" architektury Valdštejnského paláce, za níž považuje segmentové nadokenní oblouky s krátkými bočními úseky říms (takzvané omegové římsy), vyskytující se v první třetině 17. století právě na těchto dvou velkolepých architektonických realizacích. S problematikou datace a stylové provenience vysokého chóru olomoucké katedrály souvisí také znovu otevřená otázka dosud stále nevyjasněného autorského podílu jednotlivých architektů a stavitelů Albrechta z Valdštejna na stavbě vévodova pražského paláce, jíž se aktuálně zabývá Petr Uličný....

Průzkum nástěnných maleb v presbytáři kostela sv. Víta v Zahrádce u Ledče nad Sázavou

Luboš Machačko

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):43-45

Na podzim roku 2009 byl proveden nedestruktivní a laboratorní průzkum středověkých nástěnných maleb v presbytáři kostela sv. Víta v bývalém městysu Zahrádka u Ledče nad Sázavou. Jeho cílem bylo zjistit aktuální stav maleb v presbytáři, doplnit průzkum provedený v roce 1975 o výsledky vycházející ze soudobých možností fyzikální a chemické analýzy barevné vrstvy a provést revizi konsolidačních zásahů provedených při odkryvu nástěnných maleb v roce 1976.Výsledky odhalily, že středověké nástěnné malby pocházející pravděpodobně ze 40. let 14. století jsou provedené technikou kalkmalerei běžnými dobovými pigmenty na vlhký vápenný nátěr. Jejich stav je...

Ukřižování od Johanna Andrease Strausse

Barbara Murovec, Jana Zapletalová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):46-48

Roku 1994 zmínil Bohumil Samek v Uměleckých památkách Moravy ve výčtu mobiliáře kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem oltářní obraz Ukřižování od slovinského malíře Johanna Andrease Strausse (slovinsky Janez Andrej Strauss). Malba signovaná "Joh[ann] Andr[eas] V. Strauss Pinxit A[nn]o 1782" se v současné době nachází ve špatném stavu na farním úřadu kostela sv. Jiljí a dosud zcela unikala pozornosti české i slovinské odborné veřejnosti, přestože se jedná z pohledu slovinských dějin umění o kvalitní dílo významného představitele barokní olejomalby 18. století ve slovinské části Štýrska Johanna Andrease Strausse (1721-1783), který umělecky působil...

Trojzvuk Stech - Aleš - Bosáček

Jarmila Štogrová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):41-42

Významná ocenění obnovy zahrady Müllerovy vily

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):42

Zemřel Andrzej Tomaszewski

Josef Štulc

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):50-51

Bürgen und Schlösser

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):67

Kulturní dědictví - společná úloha. Společný projekt Opolského vojvodství a Olomouckého kraje

František Chupík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):51-52

Význam elektrické požární signalizace při ochraně kulturního dědictví

Eva Polatová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):52-53

Zastrešenie Manského paláca na Státním hradě Bezděz

Peter Glos

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):53-54

Bezdězská doporučení

Michal Panáček

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):54

Konference Management of UNESCO World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries v Krakově a navazující letní škola památkové péče

Karel Kibic ml., Martin Pácal

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):55-56

Konference konzervátorů-restaurátorů v Uherském Hradišti

Petra Lesniaková

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):56-57

Seminář Restaurování historických kočárů a saní

Petr Kotlík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):57-58

Konference Bohatství historického stavebního vývoje Krušnohoří

Tomáš Efler, Alžběta Kratochvílová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):58-59

Seminář Funerální architektura

Petr Kotlík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):59

Konference Výskum a obnova hradnej architektúry

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):60

Lidové stavby v Podještědí

Tereza Konvalinková

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):61-62

Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479-1516) v širších souvislostech

Ondřej Jakubec

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):62-63

Přemyslovské Křivoklátsko

Zdeněk Dragoun

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):63

Přemyslovské Křivoklátsko

Josef Hložek

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):63-64

Publikace Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér 2

Milan Jančo

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):64-65

Z obsahu odborných časopisů

Hana Martinková

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):65

Z obsahu odborných časopisů

Blanka Kynčlová

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):65

En Scientific Bulletin

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):65-66

Časopis Společnosti přátel starožitností

Tomáš Durdík

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):66