Zprávy památkové péče 2025, 85(1):33-47 | DOI: 10.56112/zpp.2025.1.03

Architect as Employee: Architect and Urban Planner Maxmilián Šimáček (1867–1944)

Ladislav Jackson
Fakulta výtvarných umění, VUT v Brně

In the canon of modern architecture, we have come to include architects who have not only achieved original creative feats, but who have also succeeded in business. Thus, other career paths have fallen out of the narrative, whether as corporate architects, architects working in government, or as employees of other architects. The example of the forgotten architect and urban planner Maxmilián Šimáček, who, after settling in Prague after World War I, made his mark on the history of Prague urbanism in particular, shows that in such a case it was far from being a failure, and the reasons for his omission must be sought deeper in his creative biography, which the author has elaborated in the following article and supplemented with Šimáček‘s own biography from his archival estate.

Keywords: heritage urbanism; historicism; modern architecture; Maxmilián Šimáček (1867–1944); regulatory plans; Prague; State Regulatory Commission

Published: August 21, 2025  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jackson, L. (2025). Architect as Employee: Architect and Urban Planner Maxmilián Šimáček (1867–1944). Zprávy památkové péče, 85(1), 33-47. doi: 10.56112/zpp.2025.1.03
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • PDF will be unlocked 21.8.2026

    References

    1. Pavel Vlček - Pavel Zahradník, Šimáček, Maxim (Maxmilián) Šimáček, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2023, s. 886.
    2. Pavel Vlček, Šimácek, Maxim (Maxmilián), in: Pavel Vlček et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 642.
    3. Jana Kořínková - Jindřich Chatrný - Dagmar Černoušková, Evropan Adolf Loos: nejen brněnské stopy = Adolf Loos, European: his legacy in Brno and beyond, Brno 2020, s. 17-19.
    4. Bayerischer Architekten und Ingenieursverband, München und seine Bauten, Munich 1912.
    5. Alex Winiger, Bestandsbeschrieb August Albert Müller, in: Website des gta Archivs / ETH Zürich, Juni 2021, dostupné z: https://archiv.gta.arch.ethz.ch/nachlaesse-vorlaesse/august-albert-mueller, vyhledáno 15. 7. 2024.
    6. Joanna W. Kunstmann, Emanuel von Seidl (1856-1919): Die Villen und Landhäuser, München 1993.
    7. Günther Buchinger, Villenarchitektur am Semmering, Wien-Köln-Weimar 2006.
    8. Ursula Prokop, Otto Wagner jun., Architektenlexikon, Wien 1770-1945 [online zdroj], https://www.architektenlexikon.at/de/671.htm, vyhledáno 15. 7. 2024.
    9. Iain Boyd Whyte, Three Architects from the Master Class of Otto Wagner: Emil Hoppe, Marcel Kammerer, Otto Schonthal, Cambridge (MA) 1989.
    10. Grzegorz Piątek, Hotel nad hotele. Bristol to nazwa, która w głowach musuje jak szampan, Weekend Gazeta.pl, 10. 3. 2017, dostupné z: https://weekend.gazeta.pl/weekend/7,177342,21477988,hotel-nad-hotele-bristol-to-nazwa-ktora-w-glowach-musuje-jak.html, vyhledáno 15. 7. 2024.
    11. Joanna W. Kunstmann, Emanuel von Seidl (1856-1919): Die Villen und Landhäuser, München 1993.
    12. Ladislav Zikmund-Lender, Stará sokolovna, Královéhradecký architektonický manuál [online zdroj], https://kam.hradcekralove.cz/objekt/245-stara-sokolovna, vyhledáno 15. 7. 2024.
    13. Státní okresní archiv Trutnov, Archiv města Hostinné, inv. č. 832, Dům čp. 379, tělocvična, novostavba, stavební úpravy a přístavby, sign. II 190-1-3, č. k. 97.
    14. Sokolovna zmizí z mapy města, Krkonošský deník, 6. 6. 2007, https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/krkonose_hostinne20070606.html, vyhledáno 15. 7. 2024.
    15. Michaela Bauer-Karner, Die Stadterweiterung von Krems von ca. 1860-1914, Jahrbuch für Landeskunde von Niederösterreich, 1994-1995, č. 60-61, s. 65-102.
    16. Pavel Vlček - Jiří Hilmera - Pavel Zahradník, Šimáček, Emanuel Konárovský, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2023, s. 438.
    17. Maxim Šimáček, Soutěžný návrh regulačního a zastavovacího plánu Mladé Boleslavi, Časopis československých architektů, 1921, roč. XXI, č. 4, s. 101-104.
    18. Maxim Šimáček, Průvodní zpráva soutěžního návrhu na úpravu a zastavění Smíchova, Košíř, Radlic a Motola, Časopis československých architektů XXI, 1921, s. 3-6.
    19. Max Urban, Dějiny plánování a výstavba hlavního města Prahy, nedat. [asi 1949], Spisovna Útvaru rozvoje hl. města Prahy / Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy, přepis originálu strojopisu, 2012.
    20. Maxim Šimáček, Soutěžný návrh regulace jihovýchodního sektoru Velké Prahy, Časopis československých architektů, roč. XXII, 1923, s. 1, s. 15-20.
    21. Maxim Šimáček, Heslo Mé zlaté Praze!, Časopis československých architektů XXIII, 1924, č. 2, s. 37-40.
    22. Maxim Šimáček, Soutěžné návrhy na regulaci města Kutné Hory, heslo Českému klenotu, Časopis československých architektů XXIV, 1925, č. 3-4, s. 39-44.
    23. Max Urban, Heslo Minulost pro budoucnost, Časopis československých architektů XXIV, 1925, č. 3-4, s. 44-49.
    24. Zprávy, Časopis československých architektů XXV, 1926, č. 1-5, s. 74.
    25. Richard Biegel, Město v bouři: Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830-1970, Praha 2022.
    26. Red., Soutěž na úpravu vnitřních pražských ostrovů, Styl VI, 1925-1926, s. 160-161.
    27. Klára Brůhová, Praha nepostavená: Vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole, Praha 2017.
    28. Miroslav Plačka et al., Hodonín: Dějiny města do roku 1948, Hodonín 2008.
    29. Státní okresní archiv v Hodoníně, fond AM-H, inv. č. 557, pol. 214, regulační plán Židovského města.
    30. Jiří Grossmann - Alois Balán, Regulační studie Velké Bratislavy, Časopis československých architektů XXV, 1926, s. 39 an.
    31. Archiv Útvaru hlavního architekta, Mestský úrad v Nitre, Zápisnica o prvej schodzi poroty pre posudenie ideových planov na regulaciu mesta Nitry, konanej dna 12-ho oktobra 1928 od 11 hod.30 až 13 h. vo velkej dvorane mestskeho domu, dalej od 15 h. do 18 h., 1928.
    32. Radoslava Cicvárková, Historie přestavby železničního uzlu Brno, Urbanismus a územní rozvoj 7, 2005, č. 2, s. 12-18.
    33. Petra Hlaváčková, Brno má problém, ERA 21 XV, 2015, č. 5, s. 32-35.
    34. Radim Silný, Stavební dějiny lázní Luhačovice, 1902-1948 (diplomová práce), Seminář dějin umění, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2007.
    35. Mihály Kubinszky, Bahnhöfe in Österreich. Architektur und Geschichte, Wien 1986.
    36. Wien Kulturgut: Generalstadtplan 1904 und 1912, Stadt Wien, dostupné z: https://www.wien.gv.at/kultur/kulturgut/plaene/generalstadtplan.html, vyhledáno 17. 3. 2025.
    37. Karel Šimáček, Ke smrti mého bratra Maxmiliána dne 14. července 1944 ve 2 hod., rukopis, 15. července 1944, rodinný archiv Mgr. Bc. Pavla Šimáčka.
    38. Klára Brůhová, Praha nepostavená: Vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole, Praha 2017.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content