Zprávy památkové péče 2024, 84(3):322-329 | DOI: 10.56112/zpp.2024.3.08

Architects from Bohemia at the Academy of Fine Arts in Vienna in the second half of the 18th century

Kryštof Loub
Ústav pro dějiny umění, FF UK v Praze

The present text deals with several Czech architects who studied at the Academy of Fine Arts in Vienna during the second half of the 18th century. They include Jan Nepomuk Jiří Palliardi, the Jedlička brothers, Jan Kryštof Fabich, and the painter Josef Ignác Platzer. Apart from Platzer, we were unaware of the academic training of these artists in Vienna. The article does not aim to present an exhaustive list of architects, builders, and other building craftsmen from Bohemia who studied at the mentioned institution but rather to draw attention to a few names from among Czech builders and others whose studies have not been known or have been hitherto incompletely monitored. While much progress has been made on research on Moravian artists, the Bohemian environment has so far been marginalised in connection with this art institution. It is this knowledge that can in many ways enrich what is often described as a watershed or in-between period, with many new insights into the lives of the artists we have studied.

Keywords: Academy of Fine Arts in Vienna; architecture in the Czech lands; 18th century; Jan Nepomuk Jiří Palliardi (1744–1810); František Tomáš Jedlička (1733–1800); Jan Antonín Jedlička (1736–1780); Jan Kryštof Fabich (1721 – after 1788); Josef Ignác Platzer (1751–1806)

Published: January 24, 2025  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Loub, K. (2024). Architects from Bohemia at the Academy of Fine Arts in Vienna in the second half of the 18th century. Zprávy památkové péče, 84(3), 322-329. doi: 10.56112/zpp.2024.3.08
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. TV [Tomáš Valeš], Vídeňská akademie, Morava a Čechy, in: Taťána Petrasová - Rostislav Švácha (edd.), Dějiny umění v českých zemích 800-2000, Praha-Řevnice 2017, s. 582-583.
    2. Pavel Suchánek, Johann Franz Josef Schenelli (Genelli) v Kroměříži a Vídni. Případ "akademického" vyšívače ve střední Evropě na konci 18. století, Opuscula historiae artium 62, 2013, s. 138-151.
    3. Pavel Suchánek, Umělecké vzdělávání a idea umělce na přelomu 18. a 19. století v díle Ondřeje Schweigla, Ignáce Chambreze a Josefa Heřmana Agapita Gallaše, Cornova 6, 2016, s. 15-32. Go to original source...
    4. Tomáš Valeš, Jan Petr Cerroni a "neznámý" rukopis o dějinách videňské Akademie výtvarných umění, in: Rostislav Krušinský (ed.), Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Sborník z 16. odborné konference Olomouc, 13.-14. listopadu 2007, Olomouc-Brno 2008, s. 153-159.
    5. Zuzana Macurová - Tomáš Valeš, Josef Winterhalder ml. a lekce z Tiepola. Příspěvek k reflexi benátského settecenta ve středná Evropě 2. poloviny 18. stoletá, in: Zuzana Macurová - Tomáš Valeš (edd.), Od objevu k interpretaci. Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku, Brno 2019, s. 93-108.
    6. Lubomír Slavíček, In margine činnosti videňských malířů v Čechách 18. století, in: Milena Freimanová (ed.), Barokní umění a jeho význam v české kultuře, Praha 1991, s. 96-102.
    7. Lubomír Slavíček, Dominik Kindermann (1739-1817): nové poznatky k jeho kreslířskému dílu, Umění LIV, 2006, s. 240-250.
    8. Tomáš Sekyrka, Studenti z Českých zemí na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1797-1850, in: Vít Vlnas - Tomáš Sekyrka (edd.), Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury, Praha 1996, s. 317-326.
    9. Herbert August Mansfeld, Die Matrikel der Akademie der Bildenden Künste in Wien 1726-1739, Archiv für Sippenforschung und alle Verwandten Gebiete 15, 1938, s. 97-128.
    10. Richard Biegel, Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790 (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2008.
    11. Richard Biegel, Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století, 2. vydání, Praha 2016.
    12. Zdena Skořepová, O sochařském díle rodiny Platzerů, Praha 1958.
    13. Kryštof Loub, Pražský sochař Petr Prachner (1744-1807) - jeho studijní zahraniční cesty a podíl na výzdobě Nové Mincovny v Praze, Průzkumy památek 30, 2023, č. 2, s. 72-85. Go to original source...
    14. Jakub Bachtík - Richard Biegel, Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století, in: Petr Macek - Richard Biegel - Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015, s. 557-565.
    15. Anton Weinkopf, Beschreibung der K. k. Akademie der bildenden Künste, Wien 1783.
    16. Carl von Lützow, Geschichte der Kais. Kön. Akademie der Bildenden Künste, Wien 1877.
    17. Walter Wagner, Die Geschichte der Akademie der bildenden Künste in Wien, Wien 1967.
    18. Walter Cerny, Die Mitglieder der Wiener Akademie. Ein geschichtlicher Abriss auf Grund des Quellenmaterials des Akademiearchivs von 1751 bis 1870, Wien 1978.
    19. Simon Mraz, Die Geschichte der Akademien der bildenen Künsten in 30er und 40er Jahren des 18. Jahrhunderts unter besonderer Berücksichtung des internationalen, politischen und künstlerisch-organisatorischen Umfelds (diplomní práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2007.
    20. Gernot Mayer, Kulturpolitik der Aufklärung. Wenzel Anton von Kaunitz-Rietberg (1711-1794) und die Künste, Wien 2021.
    21. Jiří Kroupa, Wenzel Anton, Prince Kaunitz-Rietberg: From "Curiosité" to Criticism of Art, Opuscula historiae artium, F 40, 1996, s. 7-58.
    22. Kurt Haslinger, Die Akademie der bildenden Künste in Wien im 18. Jahrhundert - Reformen unter Kaunitz (diplomní práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2008.
    23. VN-PV [Věra Naňková - Pavel Vlček], heslo Palliardi, Johann Nep. Georg, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 645.
    24. VN [Věra Naňková], heslo Palliardi, Michal Ignác, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 645.
    25. PZ (VN, PV) [Pavel Zahradník (Věra Naňková, Pavel Vlček)], heslo Jedlička, Josef, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 374.
    26. Pavel Zahradník, Archivní zprávy k životu a dílu architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702-1784), Průzkumy památek 24, 2017, č. 1, s. 115-134.
    27. VN (PV) [Věra Naňková (Pavel Vlček)], heslo Jedlička, František Tomáš, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 373.
    28. VN-PV [Věra Naňková - Pavel Vlček], heslo Jedlička, Jan Antonín, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 373-374.
    29. Pavel Preiss, František Karel Palko. Život a dílo malíře sklonku středoevropského baroka a jeho bratra Františka Antonína Palka, Praha 1999.
    30. Johann Gottfried Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien, Bd. III, Prag 1815.
    31. Václav Šafka, Jakub Teplý - východočeský sochař na pomezí pozdního baroka a neoklasicismu (bakalářská práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2019.
    32. Max Dvořák, Katechismus památkové péče, Praha 2004.
    33. Mojmír Horyna, Tomáš Haffenecker a stavba poutního kostela v Hejnicích, Umění XXIX, 1981, s. 437-447.
    34. MH [Mojmír Horyna], heslo II/2.154 A-F, Neprovedený návrh přestavby klášterního kostela Navštívení P. Marie v Hejnicích, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2001, s. 339-340.
    35. PZ-VN [Pavel Zahradník - Věra Naňková], heslo Fabich, Johann Christoph, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 208.
    36. Petra Kalousek, Zámek Náměšť na Hané. Isidore Ganneval jako zprostředkovatel typu maison de plaisance podle Blondela a Briseuxe?, in: Lubomír Slavíček - Pavel Suchánek - Michaela Šeferisová Loudová (edd.), Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou, Brno 2011, s. 105-114.
    37. Jiří Kroupa, Die Idee der josephinischen Residenz. Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau, Opuscula historiae artium 62, 2013, s. 2-25.
    38. Johann Kräftner (Hg.), Oasen der Stille. Die grossen Landschaftsgärten in Mitteleuropa (kat. výst.), Liechtenstein Museum, Wien 2008.
    39. Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019.
    40. Johann Kräftner, Die Schätze der Liechtenstein. Paläste, Gemälde, Skulpturen, Wien 2013.
    41. Taťána Petrasová, Od ideje osvícenského klasicismu k takzvané úřednické architektuře (1780-1840), in: Klára Benešovská et al., Velké dějiny zemí Koruny české, Tematická řada: Architektura, Praha 2009, s. 522-555.
    42. Jiří Bláha, Josef Platzer (1751-1806) (diplomní práce), Katedra dějin umění FF UP v Olomouci, Olomouc 2009.
    43. Jiří Bláha, Das malerische Werk Josef Platzers, Umění LVII, 2009, s. 549-563.
    44. Renate Wagner-Rieger, heslo Hetzendorff v. Hohenberg, Johann Ferdinand, in: Neue deutsche Biographie, Bd. 9, Hess-Huttig, Berlin 1972, s. 35-36.
    45. Anna Mader-Kratky, Der Wiener Hofarchitekt Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg (1733-1816) (disertační práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2017.
    46. Tomáš Valeš, "Zu allen diesen kirchen arbeiten hat er zugleich auch die Riβe verfertigt…": Brněnský sochař Ondřej Schweigl (1735-1812) jako kreslîř, dekoratér a architekt, Opuscula historiae artium 62, 2012, s. 122-137.
    47. Tomáš Valeš, Dačická malîřská rodina Altmannů v 17. a 18. stoletî, Opuscula historiae artium 64, 2015, s. 96-103.
    48. PV-VN [Pavel Vlček - Věra Naňková], heslo Hummel, Matheus, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 342-343.
    49. A. Altman, Der Braunkohlenbergbau bei Thallern, Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenesen VI, 15. Februar 1858, s. 53-54.
    50. Ferdinand Menčik, Das ökonomische System des Grafen Sweerts-Spork, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen XXXVII, Prag 1899, s. 233-286.
    51. Jan Štěpánek, Hagenauer kontra Ullmann. Proces sjednávání a ztráty uměleckých zakázek v okruhu Prokopa III. Lažanského ve 40. a 50. letech 19. století, příspěvek na konferenci Umělec a sítě (AV ČR 30. 5. 2024).
    52. Tomáš Sekyrka, Christian a Norbert Grundové ve svědectví písemných pramenů, in: Marcela Vondráčková - Marius Winzeler (edd.), Norbert Grund: 1717-1767: půvab všedního dne (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2017, s. 164-173.
    53. Ivana Ebelová, Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka, Praha 2001.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content