Zprávy památkové péče 2023, 83(1):26-43 | DOI: 10.56112/zpp.2023.1.02

Woody plants of Nymburk cemeteries in the Central European context

Stanislav Svoboda
Univerzita Hradec Králové

The study focuses on the neglected issue of trees in cemeteries. Basic field research was carried out within the Nymburk
district, but other districts in Central Europe (Poland, Austria, and Hungary) were chosen for comparison. Although it is a wellknown fact that sanitary, operational, and legislative changes have significantly influenced the appearance of cemeteries, the vegetation component, and especially the woody plants, are still marginal (in contrast to the stone production). This is a significant compositional element which is undoubtedly also of importance in terms of urban planning, conservation, tourism, and ecology. It is remarkable to observe how trees are used in cemeteries and what other functions and significance they have for society. This raises the question of whether certain elements of cemetery vegetation or specific trees should be protected in a similar way to selected gravestones. In this respect, protection is offered under both Act No. 20/1987 Coll. on State Heritage Protection and Act No. 114/1992 Coll. on Nature and Landscape Protection.

Keywords: cemetery; Nymburk district; garden design; vegetation; woody plants

Published: November 2, 2023  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Svoboda, S. (2023). Woody plants of Nymburk cemeteries in the Central European context. Zprávy památkové péče, 83(1), 26-43. doi: 10.56112/zpp.2023.1.02
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Simona Baranová, Sepulkrální památky na Svitavsku a Ústeckoorlicku v letech 1860-1938 (diplomová práce), FF, Univerzita Pardubice, Pardubice 2020.
    2. Nagyné Zsuzsanna Batári, An Exhibition is born. Questions of Preparing Open Air Exhibitions Based on the Case Study of the Northern Hungarian Village Regional Unit, Szentendre 2014.
    3. Markéta Kudláčková, Sepulkrální objekty hřbitova v Hořovicích, in: Epigraphica et Sepulcralia IV, Praha 2013.
    4. Ilona Gälzer - Ralph Gälzer, Gärten des Friedens. Ländliche Kirchhöfe und Friedhöfe in Niederösterreich, Gaaden bei Mödling 2006.
    5. Andrea Haris - Sélysette Somorjay (edd.), Magyarország müemlékjegyzéke, Komárom-Esztergom megye 2005.
    6. Helena Lorenzová - Taťána Petrasová (edd.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 20. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň 9.-11. března 2000, Praha 2001.
    7. Josef Scheybal - Jana Scheybalová, Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách, Liberec 1985.
    8. Zuzana Jakubcová - Jana Kurešová, Cestou k zapomenutí. Výrobci a tvůrci náhrobních kamenů na hřbitovech Českolipska od poloviny 19. století do druhé světové války, 1. část, Fontes Nissae / Prameny Nisy XVIII, 2017, č. 2, s. 51-69.
    9. Ludmila Fiedlerová, Restaurování vrtbovských náhrobků, aneb František Xaver Lederer ve Vrchotových Janovicích, Zprávy památkové péče LXXVI, 2016, č. 4, s. 441-446.
    10. Tomáš Skalík, Tiché dominanty veřejného prostoru. Opavské sochy III. Umění opavských hřbitovů, Opava 2015.
    11. Renata Skřebská, Funerální plastika v díle sochaře Julia Pelikána, Zprávy památkové péče LXVII, 2007, č. 1, s. 28-33.
    12. Roman Prahl a kol., Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830, Praha 2004.
    13. Csaba Miklósi-Sikes, Köbe Vésett Történelem. A Sümegi Városi Temetök Története és Sírjelei 1950-ig, Sümeg 2002.
    14. Vratislav Grolich, Blanenská umělecká litina, katalog výstavy, Brno 1991.
    15. Werner Kitlitschka, Grabkultur und Grabskulptur in Wien und Niederösterreich, St. Pölten 1987.
    16. Tomáš Kučera, Vesnice jsou součástí kulturní krajiny. Veřejná zeleň III, Ochrana přírody LXXI, 2016, č. 1, s. 12-15.
    17. Tereza Štefanová, Registrované významné krajinné prvky ve Středočeském kraji, Ochrana přírody LXX, 2015, č. 2, s. 24-28.
    18. Mimo jiné Tomáš Kučera, Dřeviny ve městě a jejich význam pro biodiverzitu. Veřejná zeleň II, Ochrana přírody LXX, 2015, č. 6, s. 19-22.
    19. Libor Růžička, Výskyt hmyzu řádu Lepidoptera na hřbitovech Pelhřimovska (diplomová práce), Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2015.
    20. Martin Kytka, Analýza dřevin na vybraných hřbitovech ve Zlínském kraji ve vazbě na půdní poměry a návrhy konkrétních opatření (bakalářská práce), Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Brno 2018.
    21. Adriana Bažantová, Zeleň na hřbitově (magisterská práce), Fakulta sociálních studií MU v Brně, Brno 2016.
    22. Libor Sedláček, Památné stromy - dřeviny mimořádného významu, Ochrana přírody LXXIII, 2018, č. 5, s. 2-7.
    23. Eva Sojková - Michaela Glosová - Jiří Kupka - Petr Šiřina, Zeleň městských památkových zón Středočeského kraje, Brno 2014.
    24. Iwona Bińkowska, Natura i miasto. Publiczna zieleń miejska we Wroclawiu od schyłku XVIII do początku XX wieku, Wroclaw 2011.
    25. Aneta Czarna, Flora naczyniowa starych cmentarzy ziemi wschowskiej, in: Pawel Klint - Marta Malkus - Kamila Szymanska (edd.), Kultura funeralna ziemi wschowskiej, Wschowa 2010, s. 225-246.
    26. Eva Semotanová, Městská zeleň - historická proměnná, Zahrada-Park-Krajina XVII, 2007, č. 1, s. 11-13.
    27. Philippe Ariès, Dějiny smrti, díl I. Doba lež ících, Praha 2000, s. 40.
    28. Petr Kovařík, Procházky pro pražských hřbitovech, Praha 2017, s. 10.
    29. Ralph Gälzer, Alte Dorfkirchhöfe in Österreich. Zeugen unserer Kultur - Wege zu ihrer Erhaltung, Gaaden bei Wien, 2003, s. 7-8.
    30. Gerhard Lindner (ed.), Friedhof und Denkmal, St. Pölten 2009, s. 30.
    31. Alexandra Navrátilová, Narození a smrt v české lidové kultuře, Jihlava 2004, s. 266.
    32. László Novák, Temetkezési helyek és építmények az Alföldön, Különnyomat a Ház és Ember X, 1995, kötetéböl, s. 169.
    33. Marek Burak - Halina Okólska, Friedhöfe des alten Breslaus, Wroclaw 2007, s. 24, 206.
    34. Philippe Ariés, Dějiny smrti, díl II. Zdivočelá smrt, Praha 2000, s. 223-224.
    35. Markéta Dvořáková, Vývoj právní úpravy pohřebnictví (diplomová práce), Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2017, s. 51.
    36. Daniela Tinková, Zákeřná mefitis - Zdravotní policie, osvěta a veřejná hygiena v pozdně osvícenských Čechách, Praha 2012, s. 34.
    37. Thaddäus von Bayer, Grundis der allgemeine Hygiene und Therapeutik, Prag-Wien, 1788, s. 910.
    38. Johann Peter Frank, System einer vollständiger medizinischen Polizey, díl 5, Stuttgart 1813, s. 379.
    39. Taťána Petrasová, Utopie a pragmatismus osvícenské architektury: klasicistní hrobky a hřbitovy, in: Helena Lorenzová - Taťána Petrasová (edd.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století, sborník příspěvků z 20. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň 9.-11. března 2000, Praha 2001, s. 69.
    40. Jindřich Noll, Několik poznámek k evangelickým hřbitovům konce 19. století, in: Helena Lorenzová - Taťána Petrasová (edd.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století, sborník příspěvků z 20. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň 9.-11. března 2000, Praha 2001, s. 106.
    41. Károly Kós, Erdély népi építészete, Kelenföld 1990, s. 159.
    42. Miroslav Hejl, Jednotný hřbitov Českobratrské církve evangelické v Opolanech, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí X, 1970, č. 3/4, s. 39-42.
    43. Reiner Sörries, Ruhe sanft. Kulturgeschichte des Friedhofs, Kevelaer 2011, s. 134.
    44. Marek Czapliński - Elżbieta Kaszuba - Gabriela Wąs - Rościsław Żerlik, Historia Śląska, Wroclaw 2002, s. 293.
    45. Clemens Jöckle, Memento mori. Historie pohřbívání a uctívání mrtvých, Praha 2000, s. 42.
    46. Zdeněk Mareček, Loučeň a Thurn Taxisové. Pohledy do doby minulé i nedávné, Nymburk 2006, s. 27.
    47. Jiří Junek - Šárka Koukalová - Zdeněk Lukeš, 100 staveb moderní architektury Středočeského kraje, Praha 2006, s. 48.
    48. Josef Vaněk, Květinová výzdoba hrobů, Nový Bydžov 1940, s. 7.
    49. Stanislava Ottomanská, Dětská hřiště, dětské koutky a prostory pro děti první poloviny 20. století v projektech zahradního architekta Josefa Vaňka, Zprávy památkové péče LXXIX, 2019, č. 1, s. 53.
    50. Stanislava Ottomanská - Šárka Steinová, Život a dílo zahradního architekta Josefa Vaňka (1886-1968), Praha 2017, s. 192, 236.
    51. Josef Poul, Starý hřbitov u sv. Jiří v Nymburce, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí VI, 1966, č. 3/4, s. 56-58.
    52. Svatopluk Šebek, K likvidaci starého svatojiřského hřbitova v Nymburce, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí X, 1970, č. 1/2, s. 24-26.
    53. Radka Levá, Ztracená místa - Tvorba veřejných prostorů (diplomová práce), Zahradnická fakulta v Lednici Mendelovy univerzity v Brně, Lednice 2020, s. 112.
    54. Roman Zámečník, Výzkumný projekt Zahradně-architektonická tvorba v období totalitních režimů v letech 1969-1989 na území České republiky, Zprávy památkové péče LXXIX, 2019, č. 1, s. 89.
    55. František Mareček, heslo "hřbitov", in: Zahradnický slovník naučný, díl 2, Č-H, Praha 1996, s. 507.
    56. Jitka Anderlová, Region Nymburk. Města a obce, Poděbrady 2001, s. 4-5.
    57. Bohumil Tuzar, Truhlice pověstí a starých příběhů Středního Polabí, 2. díl, Krchleby 2016, s. 77.
    58. František J. Mikolášek, Jeseník, Mladá Boleslav 1883, s. 18.
    59. Obecní úřad Semice, Pamětní kniha obce Semice I., 1923-1947, s. 120-125.
    60. František Hoffmann, České město ve středověku, Praha 1992.
    61. Karel Kuča - Věra Kučová, Principy památkového urbanismu, Chlumec nad Cidlinou 2000, s. 65.
    62. Svatopluk Šebek, Památné stromy v našem kraji, in: Vlastivědný zpravodaj Polabí XXII, 1982, č. 1/2, s. 36.
    63. Tomáš Kučera, Zeleň a historický urbanismus. Veřejná zeleň IV, Ochrana přírody LXXI, 2016, č. 2, s. 20.
    64. Tomáš Kučera, Dřeviny ve městě a jejich význam pro biodiverzitu. Veřejná zeleň II, Ochrana přírody LXX, 2015, č. 6, s. 19.
    65. Tereza Štefanová, Registrované významné krajinné prvky ve Středočeském kraji, Ochrana přírody LXX, 2015, č. 2, s. 26.
    66. Roman Prahl, Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830, Praha 2004, s. 217.
    67. Iva Steinová, Židovský náhrobek. Motivy zármutku a skonu, Zprávy památkové péče LXXIX, 2009, č. 5, s. 347.
    68. Zuzana Jakubcová - Jana Kurešová, Cestou k zapomenutí. Výrobci a tvůrci náhrobních kamenů na hřbitovech Českolipska od poloviny 19. století do druhé světové války, 1. část, Fontes Nissae / Prameny Nisy XVIII, 2017, č. 2, s. 59.
    69. Viktória Bányai a kol., The House of Eternity. The Salgótarjáni Street Jewish Cemetery, Budapest 2017, s. 24.
    70. Béla Takács, A fejfák esztétikája, in: Árpád Letényi - Endre Tóth (red.), Hajdú-Bihar Temetömüvészete, Debrecen 1980, s. 316.
    71. Vilmos Tóth, Fiumei útí sírkert, Budapest 2008, s. 170.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content