Zprávy památkové péče 2022, 82(3):385-400 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.15

Reflection of international architecture in Czechoslovak funerary buildings

Renata Vrabelová, Petr Svoboda
NPÚ, ÚOP v Brně

This study provides a cross-sectional map of Czechoslovak funerary architecture and places it in a global and especially European context. It looks for sources of foreign inspiration and involvement in contemporary transnational trends and their transformations, and attempts to prove the connection of contemporary Czech architecture to world and European tendencies, including their shifts and modifications. In doing so, it contributes to a better identification of the monumental values of the buildings under study, and seeks to highlight the undeniable qualities of many of the realizations created in the second half of the 20th century, which - unlike many interwar funerary buildings - have so far escaped the deeper attention of heritage care. From a broad typology of funerary architecture, the authors focused primarily on crematoria and funeral halls designed and built between the two world wars and during the socialist era.

Keywords: funeral halls; crematoria; funerary architecture; Czechoslovakia; 20th century

Published: September 1, 2022  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vrabelová, R., & Svoboda, P. (2022). Reflection of international architecture in Czechoslovak funerary buildings. Zprávy památkové péče82(3), 385-400. doi: 10.56112/zpp.2022.2.15
Download citation

References

  1. František Mencl, Příští pražské hřbitovy a kremace, Architekt SIA: Měsíčník pro architekturu, pozemní stavby a stavby měst XLI, 1942, č. 7, s. 157.
  2. Veronika Vicherková, Na rozloučenou, in: Petr Vorlík (ed.), Architektura osmdesátých let v České republice, Praha 2019, s. 168-172.
  3. Markéta Svobodová, Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny, Praha 2013.
  4. The Woodland Crematorium, Stockholms stad, dostupné z: https://skogskyrkogarden.stockholm.se/in-english/architecture/buildings/woodland-crematorium, vyhledáno 3. 3. 2022.
  5. Zdeněk R. Nešpor - Olga Nešporová, "V žáru lásky se život započal - v žáru ohně se končí", Soudobé dějiny / Czech Journal of Contemporary History XVIII, 2011, č. 4, s. 580.
  6. Purismus v české architektuře, Architektura ČSR XXIX, 1975, č. 5, s. 187.
  7. Vladimír Šlapeta, Krematorium z hlediska architektury, Umění a řemesla XXIII, 1981, č. 4, s. 51-55.
  8. Petr Pelčák - Vladimír Šlapeta - Renata Vrabelová (edd.), Brno: architektura 1918-1939, Brno 2011.
  9. Petr Pelčák - Ivan Wahla (edd.), Soutěž na krematorium v Brně, Ernst Wiesner: 1890-1971, Brno 2005.
  10. Ernst Wiesner, O stavbě krematoria, Horizont II, 1928, č. 11-13, s. 35.
  11. Jaroslav Vebr, Soudobá architektura ČSSR, díl 1., Praha 1980.
  12. Josef Kittrich, Soutěž na řešení typů vzorových projektů smutečních síní pro obce do 5000 a do 15000 obyvatel, Architektura ČSR XXIII, 1964, č. 7, s. 465.
  13. Milan Huška, Smuteční obřadní síně, disertační práce, FA VUT v Brně, 1982.
  14. Josef Karel Říha, Země krásná: Kniha o přírodě, civilisaci a plánování, Třebechovice pod Orebem 1948.
  15. Karel Honzík, Krematorium v Motole: Posudek architektury krematoria, Architektura ČSR XV, 1956, č. 4, s. 193.
  16. Miloš Černý, Architektura a smuteční obřady, Architektura ČSR XXXIX, 1980, č. 9, s. 390-391.
  17. Cmentarz Komunalny Oddział Osobowice, ZCK [online], Wroclaw 2011, dostupné z: https://zck.wroc.pl/cmentarze-komunalne/oddzial-osobowice, vyhledáno 13. 4. 2022.
  18. Soutěž na krematorium v Kolíně, Architekt SIA XLIII, 1944, č. 3, s. 43-45.
  19. Jan Klimeš, Smuteční síně a krematoria v architektuře 60. a 70. let, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice, Praha 2020, s. 32.
  20. Lucie Chromková, Smuteční síň v architektuře českých zemí v letech 1954-2017, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci, Olomouc 2018.
  21. Miloslav Kadeřábek - Ludvík Hilgert, Výstavba smutečních síní adaptací nebo přístavbou, Praha 1968.
  22. Jaromír Šmolík, Výtvarné a technické doplňky urnových hájů a smutečních síní, Praha, nedatováno.
  23. Urbanismus a bytová výstavba ve Švédsku, Architektura ČSR XXV, 1966, č. 1, s. 49.
  24. František Cubr, Tvůrčí skupina Stanislav Franc, Luděk Hanf, Jan Nováček, Architektura ČSR XXIX, 1970, č. 2, s. 49.
  25. Erik Bryggman, Hřbitovní kaple v Turku, Architekt SIA XLII, 1943, č. 2, s. 43-45.
  26. Matúš Dulla - Henrieta Moravčíková, Architektúra Slovenska v 20. storočí, Bratislava 2002.
  27. Matúš Dulla, Na konci cesty. Krematórium v Bratislave, Bratislava 2017.
  28. Jan Evangelista Koula, Krematorium v Bratislavě, Architektura ČSR XXIX, 1970, č. 9, s. 367-372.
  29. Petr Urlich - Petr Vorlík - Beryl Filsaková - Katarína Andrášiová - Lenka Popelová, Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků, Praha 2006.
  30. Eva Erbanová, Architektura 60. a 70. let na území Jihočeského kraje, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice I, Praha 2020, s. 317.
  31. Eva Erbanová, Boris Čepek, Manuskript březen 2010, České Budějovice 2010.
  32. Pavel Kupka - Karel Nepraš, Kupka, Nepraš: setkání v architektuře, Praha 2009.
  33. Pavel Kupka, Smuteční obřadní síň v Netolicích, Architektura ČSR XXXIX, 1980, č. 9, s. 398-400, 402-403.
  34. Peter Buchanan, Garden of death and dreams: Brion Cemetery by Carlo Scarpa, The Architectural Review, 1985, č. 8, dostupné online: https://www.architectural-review.com/archive/garden-of-death-and-dreams-brion-cemetery-by-Carlo-Scarpa, vyhledáno 14. 8. 2022.
  35. Zuzana Prokopová, Smuteční obřadní síň, in: Dan Merta, Humpolec a okolí: Architektura 1900-2014, díl 1., Praha 2014, s. 27.
  36. Kenneth Frampton, Moderní architektura: kritické dějiny, Praha 2004.
  37. Gabriela Blažková, Smuteční síň v Brně-Židenicích, Brno 2013.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.