Zprávy památkové péče 2021, 81(3):327-344 | DOI: 10.56112/zpp.2021.3.10

Buildings for glass production in Central Bohemia

Ján Čáni1, Jana Tichá1, Eva Volfová2
1 NPÚ, Generální ředitelství
2 NPÚ, ÚOP středních Čech

The article summarizes the results of research into the construction of historic buildings for the production of glass and their complexes in Central Bohemia. Defunct glassworks, both archaeologized and preserved, as well as glassworks still in operation were the focus of professional interest. Chronologically, the subject of research is defined as between the establishment of the oldest clearly documented glassworks at the beginning of the modern age and fundamental socio-economic changes in the middle of the 20th century. The article also includes a brief historical introduction to the history of glassmaking in the defined area, as well as an evaluation of the state of previous research activities. An important part of the article is a detailed description of the construction-historical characteristics of 8 glass complexes; this represents the most valuable preserved historical building fund in the field of interest. One such characteristic is also a monumental evaluation of the glassworks complexes and buildings.

Keywords: glassmaking; glassworks; Central Bohemia; glassworks complexes; metallurgical hall (glassworks); glass furnace

Published: September 1, 2021  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Čáni, J., Tichá, J., & Volfová, E. (2021). Buildings for glass production in Central Bohemia. Zprávy památkové péče, 81(3), 327-344. doi: 10.56112/zpp.2021.3.10
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Olga Drahotová et al., Historie sklářské výroby v českých zemích I. Od počátků do konce 19. století, Praha 2005.
    2. Jiří Adler, Posázavské skelmistrovské rody, Acta Genealogica ac heraldica, Praha 1975, s. 10, 12-18.
    3. Aleš Knápek, Sklářská krajina Vysočiny, in: Sklářství na Vysočině a v Dolním Rakousku, Havlíčkobrodsko. Sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkův Brod, Brno - Havlíčkův Brod 2015, s. 49-56, 58-67, 69-75.
    4. Bedřich Štiess, Co víme o mišovské huti, Český lid XLIX, 1962, č. 5, s. 223.
    5. Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace Národní památkový ústav na léta 2019-2023, NPÚ, Praha 2018.
    6. Jana Tichá, "Kopalova" sklárna v Mnichově Hradišti. Růst a pád české továrny "na všechny druhy surovin potřebných pro sklářský průmysl jablonecký", Zprávy památkové péče LXXX, 2020, č. 1, s. 89-100. Go to original source...
    7. Vladimíra Klevetová, 100 let sklárny v Poděbradech. Příspěvek ke studiu sklářství a sklářského dělnictva, Poděbrady 1976.
    8. Roland Kirsch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II/I. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003.
    9. Roland Kirsch et al., Historie sklářské výroby v českých zemích II/II. Od konce 19. století do devadesátých let 20. století, Praha 2003.
    10. Miloslav Linka, Život se sklem, Liberec 2009.
    11. Emil Hlaváček, Architektura pohybu a proměn. Minulost a přítomnost průmyslové architektury, Praha 1985.
    12. Karel Storch, Nová technika a architektura v Československu, Praha 1961.
    13. Iva Košatková, Plán šumavské sklárny Kubova huť z roku 1729, Sklář a keramik 3-4, 2012, s. 71-77, 79.
    14. Jaroslav Kaván, Výsledky archeologického výzkumu Karlovy hutě v Jizerských horách, která pracovala v letech 1758-75, Ars vitraria VII, 1982, s. 19-51.
    15. Jiří Tywoniak, Zaniklá sklárna v Nové Vsi u Benešova, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka VIII, 1967, s. 149-150.
    16. Jiří Adler, Několik poznámek z minulosti předchůdců Kavalierovských skláren, Sklář a keramik XVIII, 1968, č. 12, s. 300-301.
    17. Jiří Tywoniak, Zaniklá sklárna v Poříčku u Českého Šternberka, in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka VII, 1968, s. 269.
    18. Jiří Adler, Skelné hutě na Zbraslavicku, in: Středočeský sborník historický IV, 1969, s. 229-230.
    19. Jiří Fröhlich, K lokalizaci a výrobnímu sortimentu rožmitálských skláren, Podbrdsko V, 1998, s. 196-198.
    20. Petr Hrubý - Petr Hejhal - Karel Kašák - Karel Malý - Jiří Valkony, The deserted Baroque glassworks in the cadastral territory of Nová Ves near Božejov (the district of Pelhřimov), in: Jaromír Žegklitz (ed.), Studies in Post-Mediaeval Archaeology III, Praha 2009, s. 479-500.
    21. Ján Čáni, Areály zaniklých novověkých skláren jako předmět zájmu archeologické památkové péče, Zprávy památkové péče LXXVIII, 2018, č. 4, s. 340-348, 404-405. Go to original source...
    22. Bedřich Štiess, Hořovické arkanum, Časopis společnosti přátel starožitností LXI, 1953, č. 2, s. 105-113.
    23. Petr Joza, Otvovická sklárna v korespondenci sekvestra Friedricha Hofbauera, Středočeský sborník historický XLVI, 2020, s. 13-43.
    24. Jiří Topinka, Nižbor. Toulky minulostí: Nižbor, Stradonice, Žloukovice, Nižbor 2001.
    25. Jiří Tywoniak, K počátkům otvovické sklárny, in: Středočeský sborník historický XX, Praha 1994, s. 52.
    26. Jan Kurial (ed.), Dobývání uhlí na Kladensku. Historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve, Ostrava 2006.
    27. Václav Davídek, Zaniklá huť u Otvovic, in: Sborník NTM, Praha 1968, s. 583.
    28. Jiří Tywoniak, Z historie sklárny Růženín, in: Sázavsko. Historie, tradice, současnost, Sázava 1994, s. 92.
    29. Rudolf Hais (ed.), Sklářské názvosloví, Teplice 2010.
    30. Jiří Huml - Jaroslav Marek - Milan Štědra - Otakar Wlasák, Sázavské proměny, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 1997, s. 5-23.
    31. Otakar Wlasák, Historie skláren Kavalier a rodiny jejich zakladatele, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 2000, s. 84.
    32. Otakar Wlasák, Historie technických skel ve Sklárnách Kavalier v Sázavě, in: Sázavsko - dějiny, tradice, současnost, Sázava 1993, s. 115.
    33. Jan Zikmund, Hledání univerzality. Kontexty průmyslové architektury v Československu 1945-1992, Praha 2020.
    34. Nová technika a architektura v Československu, Praha 1961.
    35. Emil Hlaváček, Sázava a sklárna, in: Architektura ČSR XXXII, 1973, s. 445.
    36. Antonie Kavalírová, Paměti babičky Kavalírové, Praha 1940.
    37. Milan Konečný, Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948, Praha 2003.
    38. Otakar Špecinger, Barvy staletí, Kralupy nad Vltavou 1982.
    39. Věra Smolová a kol., Příbram, Praha 2016.
    40. Miloš Matěj - Michaela Ryšková, Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče, Ostrava 2018.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content