Zprávy památkové péče 2021, 81(2):138-150 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.06

František Schmoranz Jr. (1845-1892): apostle of orientalism and pioneer of the art industry in Bohemia

Milan Němeček
Ministerstvo kultury ČR

František Schmoranz Jr. was an architect, artist, pedagogue, construction entrepreneur and, above all, an expert on the architecture and culture of the Orient. He also founded the School of Applied Arts in Prague. Although he was a well-known personality during his lifetime, even beyond the borders of his country, there are still many misconceptions that surround his life. He left an admirable amount of work, but no memories or biography have been preserved, and his legacy has received no attention, in the belief that there existed only one František Schmoranz. That is why this article draws from many years of source research to rehabilitate the work and legacy of František Schmoranz Jr. and to clearly separate him from the person and work of his father. In doing so, the Czech history of art thus loses the , almost gigantic figure of an artist whose work covered almost all positions of historicism, from pavilions at world exhibitions for the Egyptian viceroy, through an architectural enterprise in Vienna, to a respectable number of wrongly attributed sacral and secular East Bohemian buildings. The architect's relationship to the art industry and education, both practical and theoretical, is also mentioned, as is the formation of the School of Applied Arts in Prague.

Keywords: František Schmoranz Jr. (1845-1892); architecture; historisms; orientalisms; Cairo; Vienna; art industry; world's fairs

Published: June 1, 2021  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Němeček, M. (2021). František Schmoranz Jr. (1845-1892): apostle of orientalism and pioneer of the art industry in Bohemia. Zprávy památkové péče, 81(2), 138-150. doi: 10.56112/zpp.2021.2.06
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, díl 30, Wien 1875.
    2. František Schmoranz (nekrolog), Zlatá Praha XIX, 1902, s. 287-288.
    3. Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Praha 1995.
    4. Michaela Marek, Das Museum des Königreiches Böhmen als "Staatsbau", Documenta Pragensia XVII, Praha 1998.
    5. Vladislav Dudák - Rudolf Pošva - Bořek Neškudla, Encyklopedie světové architektury II, Praha 2000.
    6. Jiří Kuthan, Aristokratická sídla období romantismu a historismu, Praha 2001.
    7. Fakta do kapsy I, Praha 2001.
    8. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Praha 2006.
    9. Milan Němeček, Architekti na Uměleckoprůmyslové škole v letech 1885-1918. František Schmoranz mladší (1845-1892), Jiří Stibral (1859-1939), Friedrich Ohmann (1858-1927) (disertační práce), VŠUP v Praze 2003.
    10. Ivo Šulc - Jan Uhlík - Kristina Uhlíková (edd.), František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan, Praha 2020.
    11. Jiří Kuthan, Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914, Praha 2014.
    12. Carl Schnaase, Geschichte der bildenden Künste in Mittelalter, I. Altchristliche und mohamedanische Kunst, Düsseldorf 1844.
    13. Franz Kugler, Handbuch der Kunstgeschichte, Stuttgart 1842.
    14. Anton Springer, Kunsthistorische Briefe. Die bildenden Künste in ihrer weltgeschichtlichen Entwicklung, Prag 1857.
    15. Wilhelm Lübke, Geschichte der Architektur von den Alten Zeiten bis auf die Gegenwart, Leipzig 1855.
    16. Alois Riegel, Stilfragen: Grundlegungen zu einer Geschichte der Ornamentik, Berlin 1893.
    17. Kateřina Piorecká - Václav Petrbok (edd.), Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Praha 2008.
    18. Sborník Čechů Dolnorakouských, Vídeň 1895.
    19. Ottův slovník naučný VIII, Praha 1894.
    20. Ottův slovník naučný XVI, Praha 1900.
    21. Mimar. Architecture in Development, sv. 13, Singapore 1984.
    22. Zeynep Celik, Displaying the Orient. Architecture of Islam at nineteenth century world's Fairs, Berkeley-L.A.-Oxford 1992.
    23. E. van Donzel - B. Lewis - Ch. Pellat (edd.), The Encyclopedia of Islam (New Edition), sv. 9, Leiden 1997.
    24. M. R. Saqr Tareq (Sakr Tarek), Early Twentieth-century Islamic Architecture in Cairo, Cairo 1993.
    25. Isabella Fehle, Der Maurische Kiosk in Linderhof von Karl von Diebitsch. Ein Beispiel für die Orientmode im 19. Jahrhundert, München 1987.
    26. Charles Blanc, Voyage de la Haute Egypte. Observations sur les arts égyptien et arabe, Paris 1876.
    27. Georg Ebers, Aegypten in Bild und Wort. Dargestellt von unseren ersten Künstlern I, Stuttgart-Leipzig, 1879.
    28. Georg Ebers, Egypt. Slovem i obrazem ve spolku s vynikajícími umělci předvádí G. Ebers, Praha, I. 1883; II. 1884.
    29. Franz Weller, Weltausstellungsalbum. Erinnerung an Wien, Wien 1873. Go to original source...
    30. Karlheinz Roschitz, Wiener Weltausstellung 1873, Wien-München 1989.
    31. Johanna Holaubek - Hana Navrátilová (edd.), Egypt and Austria, I. Proceedings of the Symposium, Praha 2005.
    32. Wolfgang Kos - Ralph Gleis, Experiment Metropole: 1873. Wien und die Weltausstellung, Wien 2014.
    33. Ivo Šulc (ed.), Rod Schmoranzů ze Slatiňan. Mozaika z dějin rodu, Slatiňany 2002.
    34. Dragan Damjanović, Biskup Strossmayer, Iso Kršnjavi, Herman Bollé i izgradnja zgrade kraljevske velike gimnazije u Osijeku, in: Peristil: zbornik radova za povijest umjetnosti XLIX, 2006, č. 1, prosinec, s. 129-150. Viz dostupné z: https://hrcak.srce.hr/file/247563, vyhledáno 16. 11. 2018.
    35. Waltraud Neuwirth, Orientalisierende Gläser J. & L. Lobmeyr, sv. 1, Wien 1981.
    36. Edita Krasová, Hammam, Slovenské kúpele X, 1968, č. 9-10, s. 104-105. Go to original source...
    37. Ľubomír Mrňa, Architektúra a architekti Trenčianských Teplic, Pamiatky a múzeá XLVI, 1997, č. 3, s. 55-57.
    38. Karel Boromejský Mádl, Padesát let českého umění výtvarného 1848-1898, in: Z památníku České Akademie vydaného na oslavu panovnického jubilea J. V. císaře a krále Františka Josefa I., Praha 1898, s. 73.
    39. Ibolya Gerelyes - Orsolya Kovács, An Unknown Orientalist The Eastern Ceramics Collection of Miklos Zsolnay, Pécs-Budapest 1999.
    40. Štefan Líška, Wissenschaft und Badeheilung in Trenčianske Teplice, Slovenské kúpele X, 1968, č. 3.
    41. Edita Krasová, Hammam in Trenčianske Teplice, Slovenské kúpele X, 1968, č. 3.
    42. Elenea Lukáčová - Jana Pohaničová, Rozmanité 19. storočie, Bratislava 2008, s. 89-90.
    43. Ján Šípoš - Ivan Ondrejkovič, Trenčianské Teplice, Trenčianské Teplice 1989.
    44. Eugen Muška, Kutná Hora. Díl I. Vlaský dvůr v Kutné Hoře, Praha 1900.
    45. Rostislav Švácha, Kutnohorská architektura období historismu a moderny, 1851-1918, Umění XXXIX, 1991, s. 409.
    46. Ivo Hlobil - Rostislav Švácha, Alois Riegl, "konzervace" památek a rozklad ideje stylové jednoty, Umění XLII, 1994, s. 239-244.
    47. Ludvík Lábler, Kutná Hora a její památky stavitelské, Architektonický obzor II, 1903, č. 3, 4. 3.
    48. Franz Schmoranz, Musterblätter für Österreichische Textilschulen. Gesammelt und herausgegeben von Franz Schmoranz I, Wien 1889.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content