Zprávy památkové péče 2012, 72(6):506-510
Některé povrchové úpravy kamene památkových objektů a rizika s nimi spojená
Povrchové úpravy kamene mají dlouhou historii. Byly prováděny již v antice, u nás dosáhly velkého rozšíření především v baroku. Jejich cílem byla jednak ochrana kamene před povětrností (hlavně vodou), ale měly rovněž i cíle estetické - upravovat barevnost povrchu či jeho strukturu. Použití rostlinných olejů a vosků se ukázalo v průběhu času jako za určitých podmínek nebezpečné a postupně bylo opouštěno, dokonce dřívější nátěry byly odstraňovány. Rovněž použití nových, především průmyslově vyráběných prostředků, které jsou dostupné dnes, není zcela bez rizik. Vedle možného poškození fyzického mohou současné prostředky pro vodoodpudivou úpravu způsobovat i nevzhledné "vzory" způsobené nerovnoměrným pokrývání povrchu nečistotami. Rovněž pro barevnou úpravu povrchu se dnes nabízí několik typů prostředků, lišících se v tomto případě především pojivou složkou. I zde je při volbě vhodného způsobu barevné úpravy kamene nutné vycházet ze znalostí jeho vlastností, ze znalosti prostředí, ve kterém bude umístěn a především z vlastností barvící hmoty. Obecně jsou dnes preferovány lazurní barevné úpravy povrchu před silnovrstvými, pastózními nátěry, které mohou vytvářet nebezpečné pro vodu a vodní páru nepropustné, a tedy pro kámen škodlivé, vrstvy.
Keywords: kámen, barevná úprava hydrofobita, rizika poškození, ochrana
Published: December 1, 2012 Show citation