Zprávy památkové péče 2011, 71(5):340-344
Příspěvek k datování raně středověkých příkopů na Vyšehradě
Pro představu o vnitřním uspořádání raně středověkého Vyšehradu hrají významnou roli archeologická zjištění, ať už ve formě nových výzkumů nebo zpracování starších fondů. Jedním z hlavních výchozích bodů pro vysledování specifických funkcí hradiště jsou pozůstatky fortifikací, rozdělujících vnitřní plochu Vyšehradu. Dosud jsou z lokality uváděny celkem čtyři objekty považované s větší či menší mírou jistoty za pozůstatky raně středověkých fortifikací. Autoři se zaměřují na jednoznačný nález příkopu před bazilikou sv. Vavřince a zejména na jeho datování, které lze na základě v příspěvku publikované radiouhlíkové analýzy zařadit do raného středověku. Podkladem datování je výborně dochovaný borovicový kůl, nalezený in situ na dně příkopu (dendrochronologické určení se bohužel nezdařilo), jehož stětí lze datovat nejpozději k roku 1030. Dále jsou předloženy důkazy, že tento příkop byl zhruba v pravém úhlu spojen s dalším příkopem, který je překlenut známým románským mostem. Společně tak vydělovaly jihozápadní část plošiny Vyšehradu, kterou považujeme za ústřední areál. Datování této plochy nejpozději do 11. století potvrzuje existenci přemyslovské rezidence, do níž podle interpretace písemných pramenů přesídlili čeští panovníci z Pražského hradu ve druhé polovině 11. století a setrvali zde do roku 1140.
Keywords: raný středověk, fortifikace, radiouhlíkové datování, akropole, panovnická rezidence
Published: December 1, 2011 Show citation