Valdštejnova přestavba zámku v Bělé pod Bezdězem

Zprávy památkové péče 2011, 71(1):34-38

Valdštejnova přestavba zámku v Bělé pod Bezdězem

Jan Pešta

Zámek v Bělé pod Bezdězem (okres Mladá Boleslav) patří mezi málo známé stavební realizace Albrechta z Valdštejna. Původně nepříliš významný hrad či tvrz byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn na výstavné sídlo magnáta Bohuchvala Berky z Dubé. V několika renesančních etapách byla realizována stavba s pěti různými jedno- a dvoupatrovými palácovými budovami, obklopujícími nepravidelné nádvoří. Renesanční zámek vynikal malovanými záklopovými stropy, malovanou výzdobou průčelí severního křídla nebo figurálním sgrafitem na jižním a západním křídle objeveným při nedávném průzkumu. Poté, co zámek roku 1622 koupil Albrecht z Valdštejna, byla zahájena další stavební etapa. Došlo k uzavření nepravidelného pětiúhelníkového dvora symetricky komponovaným východním křídlem, skládajícím se ze střední kaple a postranních úseků ohradní zdi. Patrně nedlouho poté bylo starší jižní křídlo opatřeno arkádovým traktem, členěným plastickou bosáží. Došlo též k úpravě nedlouho předtím dokončeného severního paláce. Ačkoli Valdštejnova přestavba zámku v Bělé pod Bezdězem nepatří mezi nejpřednější stavebníkova díla a nemůže po architektonické a umělecké stránce konkurovat stavbám pražským a jičínským, vykazuje několik pozoruhodných prvků, které ji zařazují mezi významné stavební realizace z období přelomu první a druhé třetiny 17. století na území Čech. Předně se jedná o portál kaple, tvarově příbuzný například s některými manýristickými portály pražskými (kostel sv. Rocha). Pozornost zasluhuje i symetricky komponované východní křídlo s kaplí v ose, členěné po stranách vždy dvěma oblouky arkády.