Zprávy památkové péče 2024, 84(4):483-494 | DOI: 10.56112/zpp.2024.4.04

K otázce formování koncepce restaurování kamenosochařských děl na hlavním průčelí Clam-Gallasova paláce

Kateřina Adamcová
Ústav pro dějiny umění FF UK v Praze

Článek se zaměřuje na jeden z nejspornějších momentů recentní památkové obnovy Clam-Gallasova paláce v Praze, a to na způsob opravy hlavního průčelí. Autorka se totiž domnívá, že při sestavování koncepce opravy hlavního průčelí nebylo vzato v úvahu, že toto průčelí je nejen dílem architekta Johanna Bernarda Fischera von Erlach, ale ve stejné míře také sochaře Matyáše Bernarda Brauna. První část příspěvku je věnována uměleckohistorické analýze jednotlivých složek bohaté sochařské výzdoby průčelí z pohledu aktuálního bádání a přináší některé dosud neznámé nebo nedostatečně zohledněné poznatky. Týkají se jak určení použitých inspiračních zdrojů, tak originálního způsobu, jakým s nimi Braun pracoval. V druhé části se pak autorka na základě analýzy vrací k celkovému zhodnocení tohoto Braunova díla. Dochází přitom k závěru, že daný soubor je nositelem nejen mimořádných hodnot historických a uměleckých, ale i estetických. Díky nim je toto dílo schopno oslovit i současného diváka, který ani nemusí být obeznámen s dějinami stavby či s komplikovaným ikonografickým programem jejího průčelí. V závěru textu autorka nabízí svůj pohled na zvolenou koncepci opravy sochařské výzdoby a upozorňuje na některé její nevýhody a nedostatky.

Klíčová slova: Clam-Gallasův palác; rekonstrukce průčelí; Matyáš Bernard Braun; antické sochařství; Gianlorenzo Bernini; Ovidiovy Metamorfózy; Vincenzo de Rossi

Zveřejněno: 19. červen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adamcová, K. (2024). K otázce formování koncepce restaurování kamenosochařských děl na hlavním průčelí Clam-Gallasova paláce. Zprávy památkové péče, 84(4), 483-494. doi: 10.56112/zpp.2024.4.04
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • PDF bude odemčeno 19.6.2026

    Reference

    1. Jaroslav Petrů, Předpoklady pro opravu architektury G. B. Pieroniho v Brtnici, Památky a příroda XXXXIII, 1983, č. 3, s. 147.
    2. Emanuel Poche, Mathias Bernhard Braun. Der Meister der böhmischen Barock und seine Werkstatt, ed. Hans Jäger, Innsbruck 2003.
    3. Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna, Praha 1965.
    4. Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, Prameny, sv. XV, 1937.
    5. Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun a sochy v Lysé nad Labem, Volné směry XXXIII, 1937, s. 44-53.
    6. Emanuel Poche, Zahrada domu Vrtbovského v Praze III, Umění X, 1937, s. 335-351.
    7. Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, Umění XI, 1938, s. 255-285.
    8. Ivo Kořán, Braunové, Praha 1999.
    9. Richard Biegel - Roman Prahl - Jakub Bachtík (edd.), Století Ústavu pro dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Praha 2020.
    10. Antonín Matějček, Dějepis umění IV. Umění nového věku II, Praha 1929.
    11. Oldřich Jakub Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, Praha 1958.
    12. Oldřich Jakub Blažíček, Rokoko a konec baroku v Čechách, Praha 1948.
    13. Oldřich Jakub Blažíček, Braun a jeho místo v plastice českého baroka, in: Milena Freimanová (ed.), Matyáš Bernard Braun: 1684-1738, Praha 1988, s. 17-27.
    14. Martin Pavlíček, POPVLVM RELIGIONE TVETVR. Několik poznámek k dílu Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu, Theatrum historiae 9, 2011, s. 419-433.
    15. Erich Bachmann, Plastik, in: Karl-Maria Swoboda, Barock in Böhmen, Mnichov 1964, s. 143.
    16. Emanuel Poche, Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna, Praha 1986.
    17. Emanuel Poche, Prameny Braunova výtvarného názoru, in: Milena Freimanová (ed.), Matyáš Bernard Braun: 1684-1738, Praha 1988, s. 9-16.
    18. Václav Vilém Štech, Matyáš Bernard Braun, in: Václav Vilém Štech, Dohady a jistoty. Výbor studií a článků, Praha 1967, s. 225.
    19. Francis Haskell - Nicholas Penny, Taste and the Antique: The Lure of Classical Sculpture 1500-1900, New Haven - London 1981.
    20. Marry Beard - John Henderson, Classical Art: From Greece to Rome, Oxford 2001.
    21. Francois Perrier, Segmenta nobilium signorum e statuaru : qua temporis dentem invidium evasere Urbis aterna ruinis erepta, typis aneis ab se commissa perptua venerationis monimentum, Rome 1638.
    22. Joachim von Sandrart, Sculpturae veteris admiranda, sive delineatio vera perfectissimarum eminetissimarumque statuarum, Norimberk 1680.
    23. Oldřich Jakub Blažíček, Umění baroku v Čechách, Praha 1971.
    24. Giovanni Pietro Bellori, Le vite de Pittori, Scultori et Architetti moderni, Roma 1672.
    25. Erwin Panofsky, Idea. Příspěvek k historii pojmu starší teorie umění, Praha 2014.
    26. Joachim von Sandrart, Teutsche Akademie der edlen Bau-, Bild- und Malereikunste, 2. kniha, Norimberk 1677.
    27. Frank Zöllner - Christof Thoenes, Michelangelo 1475-1564. The Complete Paintings, Sculptures, Architecture, Köln 2017.
    28. Ascanio Condivi, Vita di Michelagnolo Buonarotti, Roma 1553.
    29. Giorgio Vasari, Le Vite de' piu eccellenti pittori, scultori, ed architettori, 1. vydání Firenze 1550, 2. vydání Firenze 1568.
    30. Archiv hlavního města Prahy, Sbírka rukopisů, sign. 1198, Liber inventariorum 4, Nové Město pražské, 1712-1747, fol. 51r-56v.
    31. Rudolf Wittkover, Bernini. The Sculptor of the Roman Baroque, 4. vydání, London - New York 2001.
    32. Domenico Bernini, Vita del cavalier Giov. Lorenzo Bernini, Roma 1713.
    33. Filippo Baldinucci, Vita del cavaliere Gio. Lorenzo Bernino, scultore, architetto e pittore, Firenze 1682.
    34. Oldřich Jakub Blažíček, Sochařství vrcholného baroka v Čechách, in: Jiří Dvorský, Dějiny českého výtvarného umění II/2, Praha 1989, s. 491.
    35. Martin Krummholz, Neue Erkentnisse zur plastischen Ausstattung und Innendekoration des Prager Palais Gallas, in: Barbara Balážová (ed.), Generationen - Interpretationen, Konfrontationen, Bratislava 2007, s. 219-220.
    36. Lubomír Konečný, Clam-Gallasův palác - emblematická architektura?, in: Olga Fejtová - Václav Ledvinka - Jiří Pešek, Documenta Pragensia XXXVIII. Život pražských paláců, Praha 2009, s. 91-98.
    37. Max Ditmar Henkel, Illustrierte Ausgaben von Ovids Metamorphosen im XV., XVI. und XVII. Jahrhundert, in: Vorträge der Bibliothek Warburg 1926/27, Berlin-Leipzig 1930, s. 58-144.
    38. Gerlinde Huber-Rebenich - Sabine Lütkemeyer - Hermann Walter, Ikonographisches Repertorium zu den Metamorphosen des Ovid. Die textbegleitende Druckgraphik, Berlin 2004.
    39. Michael Thimann, Die Metamorphosen in der bildenden Kunst, in: Melanie Möller (ed.), Ovid-Handbuch. Leben - Werk - Wirkung, Stuttgart 2021. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Radka Nokkala Miltová, Mytologická tematika v moravských rezidencích Lichtenštejnů jako součást rodové paměti, Časopis matice moravské 131, suppl. 3, 2012, s. 131-141.
    41. Radka Nokkala Miltová, Mezi zalíbením a zavržením. Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, Brno 2009.
    42. Radka Nokkala Miltová, Ovidiovy Metamorfózy a jejich recepce v kultuře 17. století v Čechách a na Moravě, in: Milena Bartlová - Lubomír Konečný - Lubomír Slavíček (edd.), Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění, Praha 2007.
    43. Antonio Tempesta, Metamorphoseon: sive transformationum ovidianarum libri quindecim, aeneis formis, Amsterodami 1606.
    44. Crispijn van de Passe, Metamorphoseon Ovidianarum, Cologne 1602-1604.
    45. Publius Ovidius Naso, Ovid Metamorphoses, Illustrated, Latin & German, Frankfurt 1563.
    46. Ovidius, Proměny, Praha 1997.
    47. Martin Krummholz, Clam-Gallasův palác a jeho umělecký význam, in: Olga Fejtová - Václav Ledvinka - Jiří Pešek, Documenta Pragensia XXXVIII. Život pražských paláců, Praha 2009, s. 80.
    48. Václav Vilém Štech, Baroque Sculpture, London-Prague 1959.
    49. Jaromír Neumann, Český barok, Praha 1969.
    50. Tomáš Hladík, Sochařství baroka v Čechách, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Praha 2001, s. 144.
    51. Hildegard Utz, The Labors of Hercules and Other Works by Vincenzo de' Rossi, The Art Bulletin 53, 1971, č. 3, s. 344-366. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Siegfried Asche, B. Permoser - Sein Leben und Werk, Berlin 1978.
    53. Camillo Semenzato, La scultura veneta del seicento e del settecento, Venetia 1966.
    54. Herman Bauer - Hans Sedlmayr, Rokoko - Struktur und Wesen einer europaischen Epoche, Köln 1992.
    55. Oldřich Jakub Blažíček, Pražská plastika raného rokoka, Praha 1946.
    56. Václav Wagner, Staré umělecké dílo a jeho ochrana v přítomnosti a budoucnosti, Zprávy památkové péče VI, 1942, č. 4, s. 41-43.
    57. Václav Wagner, Staré umělecké dílo a jeho ochrana v přítomnosti a budoucnosti II, Zprávy památkové péče VI, 1942, č. 5-6, s. 57-59.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah