Zprávy památkové péče 2024, 84(3):322-329 | DOI: 10.56112/zpp.2024.3.08

Architekti z Čech na Akademii výtvarných umění ve Vídni v druhé polovině 18. století

Kryštof Loub
Ústav pro dějiny umění, FF UK v Praze

Předkládaný text pojednává o několika českých architektech, kteří studovali během druhé poloviny 18. století na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Patří mezi ně Jan Nepomuk Jiří Palliardi, bratři Jedličkové, Jan Kryštof Fabich či Josef Ignác Platzer. S výjimkou Platzera jsme o akademickém školení těchto umělců ve Vídni dosud nevěděli. Článek si neklade za cíl předložit vyčerpávající seznam architektů, stavitelů a jiných stavebních řemeslníků z Čech, kteří na zmiňované instituci studovali, ale upozornit na několik jmen, nejen z řad českých stavitelů, u kterých dosud nebylo toto studium známo či bylo sledováno neúplně. Zatímco bádání týkající se umělců z Moravy v mnohém pokročilo, prostředí Čech stojí doposud ve spojitosti s touto uměleckou institucí na okraji zájmu. Právě toto poznání může obohatit dobu, která je často označována jako přelomová či mezi obdobími, o řadu nových poznatků o životech námi sledovaných umělců.

Klíčová slova: Akademie výtvarných umění ve Vídni; architektura v českých zemích; 18. století; Jan Nepomuk Jiří Palliardi (1744–1810); František Tomáš Jedlička (1733–1800); Jan Antonín Jedlička (1736–1780); Jan Kryštof Fabich (1721 – po 1788); Josef Ignác Platzer (1751–1806)

Zveřejněno: 24. leden 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Loub, K. (2024). Architekti z Čech na Akademii výtvarných umění ve Vídni v druhé polovině 18. století. Zprávy památkové péče, 84(3), 322-329. doi: 10.56112/zpp.2024.3.08
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. TV [Tomáš Valeš], Vídeňská akademie, Morava a Čechy, in: Taťána Petrasová - Rostislav Švácha (edd.), Dějiny umění v českých zemích 800-2000, Praha-Řevnice 2017, s. 582-583.
    2. Pavel Suchánek, Johann Franz Josef Schenelli (Genelli) v Kroměříži a Vídni. Případ "akademického" vyšívače ve střední Evropě na konci 18. století, Opuscula historiae artium 62, 2013, s. 138-151.
    3. Pavel Suchánek, Umělecké vzdělávání a idea umělce na přelomu 18. a 19. století v díle Ondřeje Schweigla, Ignáce Chambreze a Josefa Heřmana Agapita Gallaše, Cornova 6, 2016, s. 15-32. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Tomáš Valeš, Jan Petr Cerroni a "neznámý" rukopis o dějinách videňské Akademie výtvarných umění, in: Rostislav Krušinský (ed.), Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Sborník z 16. odborné konference Olomouc, 13.-14. listopadu 2007, Olomouc-Brno 2008, s. 153-159.
    5. Zuzana Macurová - Tomáš Valeš, Josef Winterhalder ml. a lekce z Tiepola. Příspěvek k reflexi benátského settecenta ve středná Evropě 2. poloviny 18. stoletá, in: Zuzana Macurová - Tomáš Valeš (edd.), Od objevu k interpretaci. Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku, Brno 2019, s. 93-108.
    6. Lubomír Slavíček, In margine činnosti videňských malířů v Čechách 18. století, in: Milena Freimanová (ed.), Barokní umění a jeho význam v české kultuře, Praha 1991, s. 96-102.
    7. Lubomír Slavíček, Dominik Kindermann (1739-1817): nové poznatky k jeho kreslířskému dílu, Umění LIV, 2006, s. 240-250.
    8. Tomáš Sekyrka, Studenti z Českých zemí na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1797-1850, in: Vít Vlnas - Tomáš Sekyrka (edd.), Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury, Praha 1996, s. 317-326.
    9. Herbert August Mansfeld, Die Matrikel der Akademie der Bildenden Künste in Wien 1726-1739, Archiv für Sippenforschung und alle Verwandten Gebiete 15, 1938, s. 97-128.
    10. Richard Biegel, Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790 (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2008.
    11. Richard Biegel, Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století, 2. vydání, Praha 2016.
    12. Zdena Skořepová, O sochařském díle rodiny Platzerů, Praha 1958.
    13. Kryštof Loub, Pražský sochař Petr Prachner (1744-1807) - jeho studijní zahraniční cesty a podíl na výzdobě Nové Mincovny v Praze, Průzkumy památek 30, 2023, č. 2, s. 72-85. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Jakub Bachtík - Richard Biegel, Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století, in: Petr Macek - Richard Biegel - Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015, s. 557-565.
    15. Anton Weinkopf, Beschreibung der K. k. Akademie der bildenden Künste, Wien 1783.
    16. Carl von Lützow, Geschichte der Kais. Kön. Akademie der Bildenden Künste, Wien 1877.
    17. Walter Wagner, Die Geschichte der Akademie der bildenden Künste in Wien, Wien 1967.
    18. Walter Cerny, Die Mitglieder der Wiener Akademie. Ein geschichtlicher Abriss auf Grund des Quellenmaterials des Akademiearchivs von 1751 bis 1870, Wien 1978.
    19. Simon Mraz, Die Geschichte der Akademien der bildenen Künsten in 30er und 40er Jahren des 18. Jahrhunderts unter besonderer Berücksichtung des internationalen, politischen und künstlerisch-organisatorischen Umfelds (diplomní práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2007.
    20. Gernot Mayer, Kulturpolitik der Aufklärung. Wenzel Anton von Kaunitz-Rietberg (1711-1794) und die Künste, Wien 2021.
    21. Jiří Kroupa, Wenzel Anton, Prince Kaunitz-Rietberg: From "Curiosité" to Criticism of Art, Opuscula historiae artium, F 40, 1996, s. 7-58.
    22. Kurt Haslinger, Die Akademie der bildenden Künste in Wien im 18. Jahrhundert - Reformen unter Kaunitz (diplomní práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2008.
    23. VN-PV [Věra Naňková - Pavel Vlček], heslo Palliardi, Johann Nep. Georg, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 645.
    24. VN [Věra Naňková], heslo Palliardi, Michal Ignác, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 645.
    25. PZ (VN, PV) [Pavel Zahradník (Věra Naňková, Pavel Vlček)], heslo Jedlička, Josef, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 374.
    26. Pavel Zahradník, Archivní zprávy k životu a dílu architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702-1784), Průzkumy památek 24, 2017, č. 1, s. 115-134.
    27. VN (PV) [Věra Naňková (Pavel Vlček)], heslo Jedlička, František Tomáš, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 373.
    28. VN-PV [Věra Naňková - Pavel Vlček], heslo Jedlička, Jan Antonín, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 373-374.
    29. Pavel Preiss, František Karel Palko. Život a dílo malíře sklonku středoevropského baroka a jeho bratra Františka Antonína Palka, Praha 1999.
    30. Johann Gottfried Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien, Bd. III, Prag 1815.
    31. Václav Šafka, Jakub Teplý - východočeský sochař na pomezí pozdního baroka a neoklasicismu (bakalářská práce), Ústav pro dějiny umění FF UK, Praha 2019.
    32. Max Dvořák, Katechismus památkové péče, Praha 2004.
    33. Mojmír Horyna, Tomáš Haffenecker a stavba poutního kostela v Hejnicích, Umění XXIX, 1981, s. 437-447.
    34. MH [Mojmír Horyna], heslo II/2.154 A-F, Neprovedený návrh přestavby klášterního kostela Navštívení P. Marie v Hejnicích, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2001, s. 339-340.
    35. PZ-VN [Pavel Zahradník - Věra Naňková], heslo Fabich, Johann Christoph, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 208.
    36. Petra Kalousek, Zámek Náměšť na Hané. Isidore Ganneval jako zprostředkovatel typu maison de plaisance podle Blondela a Briseuxe?, in: Lubomír Slavíček - Pavel Suchánek - Michaela Šeferisová Loudová (edd.), Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou, Brno 2011, s. 105-114.
    37. Jiří Kroupa, Die Idee der josephinischen Residenz. Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau, Opuscula historiae artium 62, 2013, s. 2-25.
    38. Johann Kräftner (Hg.), Oasen der Stille. Die grossen Landschaftsgärten in Mitteleuropa (kat. výst.), Liechtenstein Museum, Wien 2008.
    39. Michal Konečný, Hrad Šternberk, Kroměříž 2019.
    40. Johann Kräftner, Die Schätze der Liechtenstein. Paläste, Gemälde, Skulpturen, Wien 2013.
    41. Taťána Petrasová, Od ideje osvícenského klasicismu k takzvané úřednické architektuře (1780-1840), in: Klára Benešovská et al., Velké dějiny zemí Koruny české, Tematická řada: Architektura, Praha 2009, s. 522-555.
    42. Jiří Bláha, Josef Platzer (1751-1806) (diplomní práce), Katedra dějin umění FF UP v Olomouci, Olomouc 2009.
    43. Jiří Bláha, Das malerische Werk Josef Platzers, Umění LVII, 2009, s. 549-563.
    44. Renate Wagner-Rieger, heslo Hetzendorff v. Hohenberg, Johann Ferdinand, in: Neue deutsche Biographie, Bd. 9, Hess-Huttig, Berlin 1972, s. 35-36.
    45. Anna Mader-Kratky, Der Wiener Hofarchitekt Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg (1733-1816) (disertační práce), Institut für Kunstgeschichte, Universität Wien, Wien 2017.
    46. Tomáš Valeš, "Zu allen diesen kirchen arbeiten hat er zugleich auch die Riβe verfertigt…": Brněnský sochař Ondřej Schweigl (1735-1812) jako kreslîř, dekoratér a architekt, Opuscula historiae artium 62, 2012, s. 122-137.
    47. Tomáš Valeš, Dačická malîřská rodina Altmannů v 17. a 18. stoletî, Opuscula historiae artium 64, 2015, s. 96-103.
    48. PV-VN [Pavel Vlček - Věra Naňková], heslo Hummel, Matheus, in: Pavel Vlček - Pavel Zahradník et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2., rozšířené a přepracované vydaní, Praha 2023, s. 342-343.
    49. A. Altman, Der Braunkohlenbergbau bei Thallern, Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenesen VI, 15. Februar 1858, s. 53-54.
    50. Ferdinand Menčik, Das ökonomische System des Grafen Sweerts-Spork, Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen XXXVII, Prag 1899, s. 233-286.
    51. Jan Štěpánek, Hagenauer kontra Ullmann. Proces sjednávání a ztráty uměleckých zakázek v okruhu Prokopa III. Lažanského ve 40. a 50. letech 19. století, příspěvek na konferenci Umělec a sítě (AV ČR 30. 5. 2024).
    52. Tomáš Sekyrka, Christian a Norbert Grundové ve svědectví písemných pramenů, in: Marcela Vondráčková - Marius Winzeler (edd.), Norbert Grund: 1717-1767: půvab všedního dne (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2017, s. 164-173.
    53. Ivana Ebelová, Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka, Praha 2001.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah