Zprávy památkové péče 2022, 82(3):385-400 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.15

Reflexe mezinárodní architektury v československých funerálních stavbách

Renata Vrabelová, Petr Svoboda
NPÚ, ÚOP v Brně

Studie průřezově mapuje českou a částečně také slovenskou funerální architekturu a zasazuje ji do celosvětového, a především evropského kontextu. Hledá zdroje zahraničních inspirací a zapojení do soudobých nadnárodních trendů a jejich proměn, snaží se o prokázání vazby soudobé české architektury na světové a evropské tendence včetně jejich posunů a modifikací. Tím přispívá k lepší identifikaci památkových hodnot zkoumaných staveb a snaží se vyzdvihnout nesporné kvality mnohých realizací vzniklých ve druhé polovině 20. století, jež prozatím - na rozdíl od řady prvorepublikových funerálních staveb - unikají hlubší pozornosti památkové péče. Z široké typologie funerální architektury se autoři zaměřili především na krematoria a smuteční síně navržené a vystavěné v období mezi dvěma světovými válkami, těžiště článku pak leží v období socialismu.

Klíčová slova: smuteční síně; krematoria; funerální architektura; Československo; 20. století

Zveřejněno: 1. září 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vrabelová, R., & Svoboda, P. (2022). Reflexe mezinárodní architektury v československých funerálních stavbách. Zprávy památkové péče82(3), 385-400. doi: 10.56112/zpp.2022.2.15
Stáhnout citaci

Reference

  1. František Mencl, Příští pražské hřbitovy a kremace, Architekt SIA: Měsíčník pro architekturu, pozemní stavby a stavby měst XLI, 1942, č. 7, s. 157.
  2. Veronika Vicherková, Na rozloučenou, in: Petr Vorlík (ed.), Architektura osmdesátých let v České republice, Praha 2019, s. 168-172.
  3. Markéta Svobodová, Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny, Praha 2013.
  4. The Woodland Crematorium, Stockholms stad, dostupné z: https://skogskyrkogarden.stockholm.se/in-english/architecture/buildings/woodland-crematorium, vyhledáno 3. 3. 2022.
  5. Zdeněk R. Nešpor - Olga Nešporová, "V žáru lásky se život započal - v žáru ohně se končí", Soudobé dějiny / Czech Journal of Contemporary History XVIII, 2011, č. 4, s. 580.
  6. Purismus v české architektuře, Architektura ČSR XXIX, 1975, č. 5, s. 187.
  7. Vladimír Šlapeta, Krematorium z hlediska architektury, Umění a řemesla XXIII, 1981, č. 4, s. 51-55.
  8. Petr Pelčák - Vladimír Šlapeta - Renata Vrabelová (edd.), Brno: architektura 1918-1939, Brno 2011.
  9. Petr Pelčák - Ivan Wahla (edd.), Soutěž na krematorium v Brně, Ernst Wiesner: 1890-1971, Brno 2005.
  10. Ernst Wiesner, O stavbě krematoria, Horizont II, 1928, č. 11-13, s. 35.
  11. Jaroslav Vebr, Soudobá architektura ČSSR, díl 1., Praha 1980.
  12. Josef Kittrich, Soutěž na řešení typů vzorových projektů smutečních síní pro obce do 5000 a do 15000 obyvatel, Architektura ČSR XXIII, 1964, č. 7, s. 465.
  13. Milan Huška, Smuteční obřadní síně, disertační práce, FA VUT v Brně, 1982.
  14. Josef Karel Říha, Země krásná: Kniha o přírodě, civilisaci a plánování, Třebechovice pod Orebem 1948.
  15. Karel Honzík, Krematorium v Motole: Posudek architektury krematoria, Architektura ČSR XV, 1956, č. 4, s. 193.
  16. Miloš Černý, Architektura a smuteční obřady, Architektura ČSR XXXIX, 1980, č. 9, s. 390-391.
  17. Cmentarz Komunalny Oddział Osobowice, ZCK [online], Wroclaw 2011, dostupné z: https://zck.wroc.pl/cmentarze-komunalne/oddzial-osobowice, vyhledáno 13. 4. 2022.
  18. Soutěž na krematorium v Kolíně, Architekt SIA XLIII, 1944, č. 3, s. 43-45.
  19. Jan Klimeš, Smuteční síně a krematoria v architektuře 60. a 70. let, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice, Praha 2020, s. 32.
  20. Lucie Chromková, Smuteční síň v architektuře českých zemí v letech 1954-2017, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci, Olomouc 2018.
  21. Miloslav Kadeřábek - Ludvík Hilgert, Výstavba smutečních síní adaptací nebo přístavbou, Praha 1968.
  22. Jaromír Šmolík, Výtvarné a technické doplňky urnových hájů a smutečních síní, Praha, nedatováno.
  23. Urbanismus a bytová výstavba ve Švédsku, Architektura ČSR XXV, 1966, č. 1, s. 49.
  24. František Cubr, Tvůrčí skupina Stanislav Franc, Luděk Hanf, Jan Nováček, Architektura ČSR XXIX, 1970, č. 2, s. 49.
  25. Erik Bryggman, Hřbitovní kaple v Turku, Architekt SIA XLII, 1943, č. 2, s. 43-45.
  26. Matúš Dulla - Henrieta Moravčíková, Architektúra Slovenska v 20. storočí, Bratislava 2002.
  27. Matúš Dulla, Na konci cesty. Krematórium v Bratislave, Bratislava 2017.
  28. Jan Evangelista Koula, Krematorium v Bratislavě, Architektura ČSR XXIX, 1970, č. 9, s. 367-372.
  29. Petr Urlich - Petr Vorlík - Beryl Filsaková - Katarína Andrášiová - Lenka Popelová, Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků, Praha 2006.
  30. Eva Erbanová, Architektura 60. a 70. let na území Jihočeského kraje, in: Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice I, Praha 2020, s. 317.
  31. Eva Erbanová, Boris Čepek, Manuskript březen 2010, České Budějovice 2010.
  32. Pavel Kupka - Karel Nepraš, Kupka, Nepraš: setkání v architektuře, Praha 2009.
  33. Pavel Kupka, Smuteční obřadní síň v Netolicích, Architektura ČSR XXXIX, 1980, č. 9, s. 398-400, 402-403.
  34. Peter Buchanan, Garden of death and dreams: Brion Cemetery by Carlo Scarpa, The Architectural Review, 1985, č. 8, dostupné online: https://www.architectural-review.com/archive/garden-of-death-and-dreams-brion-cemetery-by-Carlo-Scarpa, vyhledáno 14. 8. 2022.
  35. Zuzana Prokopová, Smuteční obřadní síň, in: Dan Merta, Humpolec a okolí: Architektura 1900-2014, díl 1., Praha 2014, s. 27.
  36. Kenneth Frampton, Moderní architektura: kritické dějiny, Praha 2004.
  37. Gabriela Blažková, Smuteční síň v Brně-Židenicích, Brno 2013.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.