Zprávy památkové péče 2022, 82(3):341-354 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.12

Opomíjené středověké malby v někdejším druhém patře zámku Žirovnice

Jan Dienstbier
Univerzita Palackého v Olomouci / Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.

Příspěvek upozorňuje na dosud nerestaurované nástěnné malby ve druhém, dnes z většiny sneseném patře zámku Žirovnice. Výrazně poškozená výmalba byla dosud v odborné literatuře zcela pomíjena, byť jde z uměleckého hlediska o památku prvořadého významu. Autorsky ji lze spojit s tvorbou tzv. mistra žirovnického, který v 90. letech 15. století vymaloval i další prostory zámku. Z někdejších zbytků výzdoby druhého patra je nejdůležitější soubor maleb ve věžní komoře, kdysi navázané na velký hodovní sál. Z hlediska komplexity mezi dosud odhalenými výjevy vyniká turnajová scéna, která se natolik kompozičně i stylově podobá scénám v Červené baště na Švihově, že lze na základě tohoto srovnání konstatovat, že za švihovskými a žirovnickými malbami musel stát jeden umělec, resp. jeho dílna. Ikonograficky zajímavé jsou ale i další, výrazně poškozené scény ve věži - souboj dvou pěších bojovníků, pravděpodobná taneční scéna nebo postavy štítonošů v klenbě. Závěrem se příspěvek zamýšlí nad příčinou dosavadního opomíjení této části žirovnických maleb i nad možnostmi jejich restaurování a prezentace.

Klíčová slova: nástěnné malby; turnaj; žirovnický mistr; pozdní gotika; restaurování nástěnných maleb

Zveřejněno: 1. září 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dienstbier, J. (2022). Opomíjené středověké malby v někdejším druhém patře zámku Žirovnice. Zprávy památkové péče82(3), 341-354. doi: 10.56112/zpp.2022.2.12
Stáhnout citaci

Reference

  1. Antonín Matějček, Gotické umění - Malířství, in: Zdeněk Wirth (ed.), Dějepis výtvarného umění v Čechách Díl I. Středověk, Praha 1931, s. 240-379.
  2. Josef Krása, Nástěnná malba, in: Jaromír Homolka - Josef Krása - Václav Mencl et al., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978, s. 256-314.
  3. Josef Krása, Nástěnné malířství, in: Rudolf Chadraba (red.), Dějiny českého výtvarného umění I/2, Praha 1984, s. 567-578.
  4. Jan Dienstbier, Vain and Transitory Love. Mural Paintings in the Žirovnice Chamber and Mural Decoration in Late Gothic Secular Interiors, Umění LXV, 2017, s. 2-25.
  5. Helena Štroblová, Kutnohorský podnikatelský patriciát a erbovní páni z Vrchovišť, Časopis Národního muzea, Řada historická, 161, 1-2, 1992, s. 8-13.
  6. Eva Matějková, Kutnohorský patricijský rod "Z Vrchovišť" v Jagellonské době, Východočeský sborník historický 21, 2012, s. 117-149.
  7. Archiv český XIX, ed. Jaromír Čelakovský, Praha 1908.
  8. Josef Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v království českém 18. Politický okres pelhřimovský, Praha 1903.
  9. Josef Soukup - Eduard Šittler, Žirovnice, hrad v Táborsku, Památky archeologické a místopisné XIX, 1900, č. 7-8, s. 457-490.
  10. Jan Dvořák, Pohusitské nástěnné malířství v Čechách, nepublikovaná disertační práce, FF UK, Praha 1951.
  11. Josef Krása, Nástěnné malby žírovnické zelené světnice. Příspěvek ke studiu pozdně gotické profánní malby, Umění XII, 1964, s. 496-512.
  12. Jan Dienstbier, Erwin Panofsky a česká ikonologie, Umění LXVI, 2018, s. 422-430.
  13. Vratislav Nejedlý, Jihočeská pozdně gotická světská nástěnná malba a její sociální pozadí, diplomová práce, FF UJEP v Brně, Brno 1974.
  14. Vratislav Nejedlý, K dobovému smyslu jihočeských zelených světnic, Umění XLI, 1993, s. 206-209.
  15. Jakub Vítovský - Ivana Kopecká - Tomáš Čechák - Ladislav Musílek, Neinvazivní průzkum nástěnných maleb v Žirovnici, Zprávy památkové péče 64, 2004, s. 443-445.
  16. Jakub Baloun, Nástěnné malby zámku v Žirovnici, bakalářská práce, Ústav hudební vědy FF MUNI, Brno 2010.
  17. Petr Žákovský, Freska s motivem zápasníků z hradu Švihova v kontextu vývoje evropských bojových systémů, Archeologica historica XXXV, 2010, s. 311-332.
  18. Jan Royt, Švihov, hrad, in: Petr Jindra - Michaela Ottová (edd.), Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách, Plzeň 2013, s. 226-231.
  19. Magdalena Nespěšná Hamsíková, Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500-1550), Praha 2016.
  20. Dietrich Huschenbett, Die Frau mit dem Apfel und Frau Venus im Moriskentanz und Fastnachtspiel, in Volkskultur und Geschichte. Festgabe für Josef Dünninger zum 65 Geburstag, Berlin 1970, s. 585-603.
  21. Iris Lauterbach - Thomas Weidner (edd.), Die Münchner Moriskentänzer. Repräsentation und Performanz städtischen Selbverständnisses, München 2013.
  22. Jakub Vítovský, Pozdně gotické nástěnné malby. Pět lidských věků v zámku Blatná, Zprávy památkové péče 61, 2001, č. 4, s. 89-107.
  23. Jakub Vítovský, Středověké "Zelené světnice", Cour d'honneur / hrady, zámky, paláce IV, 2008, s. 60-63.
  24. Martin Vaněk, Reprezentační prostory Jindřicha IV. z Hradce, diplomová práce, Seminář dějin umění FF MU, Brno 2008.
  25. Robert Šimůnek, Reprezentace české středověké šlechty, Praha 2013.
  26. Milan Novobilský, Červená bašta hradu Švihova, Hláska, zpravodaj klubu Augusta Sedláčka XXIII, 2012, s. 1-10, 24-27, 38-41.
  27. Harald Wolter-von dem Knesebeck: Aspekte der höfischen Jagd und ihrer Kritik in Bildzeugnissen des Hochmittelalters, in: Werner Rösener (ed.), Jagd und höfische Kultur im Mittelalter, Göttingen 1997, 493-572.
  28. Leone Battista Alberti, Deset knih o stavitelství, Praha 1956.
  29. Karel Petrán, Gotická nástěnná malba na zámku Blatná, in: Sborník k 750. výročí Blatné, Blatná 1985, s. 51-58.
  30. František Kašička - Bořivoj Nechvátal, Vodní hrad v Blatné od svých počátků do současnosti, in: Karel Petrán (ed.), Sborník 400. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 400. výročí povýšení Blatné na město, Blatná 2001, s. 9-42.
  31. Jakub Vítovský, Monumentální malířství a sgrafito, in: Kaliopi Chamonikola (ed.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Svazek 2., Brno 1999, s. 183-232.
  32. František Záruba, Příspěvek k malířské výzdobě hradů v Čechách v době pohusitské, in: Magdaléna Nespěšná Hamsíková - Jana Peroutková - Stefan Scholz (edd.), Ecclesia docta. Společenství ducha a umění. K životnímu jubileu profesora Jiřího Kuthana, Praha 2016, s. 380-407.
  33. Harald Wolter-von dem Knesebeck, Trinkstuben des Alpenraums als Ort zeremonieller Gastfreundschaft im Spiegel ihrer Wandmalereien, in: Lucia Longo-Endres (ed.), Artisti e mercanti in viaggio. Oltre le Alpi, attraverso il Tirolo, Bologna 2020, s. 267-291.
  34. Gerhard Fouquet - Matthias Steinbink - Gabriel Zeilinger (edd.), Geschlechtergesellschaften, Zunft-Trinkstuben und Bruderschaften in spätmittelalterlichen und frühneuzeitlichen Städten, Ostfildern 2003.
  35. Helmut Stampfer, Kleine ausgemalte Räume in Südtiroler Ansitzen, in: Gustav Pfeifer - Kurt Anderman (edd.), Ansitz - Freihaus - corte franca. Bauliche und rechtsgechichtliche Aspekte adligen Wohnen in der Vormoderne (= Veröffentlichungen des Südtirolers Landesarchivs 36), Linz 2013, s. 129-152.
  36. Milada Radová-Štiková, Trinkstube, Svorník 2003, č. 1, s. 219-224.
  37. Michael Rykl, Příspěvek k výzkumu středověkých světnic, Průzkumy památek 14, 2007, č. 2, s. 33-70.
  38. Jan Kypta, Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách, disertační práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK, Praha 2011.
  39. Petr Uličný, Střešní architektura a renesanční make-up pražských měst za krále a císaře Ferdinanda I., Staletá Praha XXXIV, 2018, č. 2, s. 69-95. Přejít k původnímu zdroji...
  40. Dobroslava Menclová, České hrady, Praha 1972.
  41. Petr Chotěbor, Tvrze a hrádky jako prostředek reprezentace nižší šlechty, in: Kateřina Kubínová - Klára Benešovská (edd.), Imago, Imagines: výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století, sv. 2., Praha 2019, s. 426-447.
  42. Zdeněk Vácha - Radim Vrla, Kroměřížská biskupská rezidence na konci středověku, Archaeologia historica 33, 2008, s. 357-376.
  43. Radim Vrla, Nové poznatky o stavební podobě kroměřížského hradu na konci středověku, Dějiny staveb 2013, s. 151-160.
  44. Erich Egg, Spätgotische Rankenmalerei in Tirol, Tiroler Heimatblätter 44, 1969, s. 44-52.
  45. Lorenz Frank - Ingrid Westerhoff, Der Winandturm im Posthof zu Bacharach und seine profanen Wandmalereien, Denkmalpflege in Rheinland-Pfalz 52-56 (1997-2001), 2003, s. 103-111.
  46. Harald Wolter-von dem Knesebeck, Bilder für "wirt", "wirtin" und "gast". Studien zur profanen Wandmalerei von 1200 bis 1500 (habilitační práce), Universität Kassel 2005.
  47. Jan Chlíbec, Sebereprezentace rodové aristokracie v jagellonských Čechách, in: Kateřina Kubínová - Klára Benešovská (edd.), IMAGO, IMAGINES. Výtvarné dílo a proměny jeho funkcí v českých zemích od 10. do první třetiny 16. století II, Praha 2019, s. 448-467.
  48. Hans Bleibrunner, Das Landshuter Ringerbuch von Hans Wurm. Ein farbiges Blockbuch aus dem Jahre 1500, München 1969.
  49. Ondřej Faktor, Bývalý špitální kostel sv. Jana Evangelisty ve Švihově a jeho malířská výzdoba, Bohemiae Occidentalis historica 1, 2015, s. 55-59.
  50. Jiřina Hořejší - Jarmila Vacková, Některé aspekty jagellonského dvorského umění, Umění XXI, 1973, s. 496-512.
  51. Victor I. Stoichita, The Self-Aware Image. An Insight into Early Modern Meta-Painting, Cambridge 1997.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.