Zprávy památkové péče 2022, 82(2):204-237 | DOI: 10.56112/zpp.2022.2.07

Slavná lázeňská města Evropy jako urbanistický fenomén

Karel Kuča
ČVUT, Fakulta stavební

Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe), tedy 11 lázeňských měst v 7 evropských státech, představují mimořádný urbanistický fenomén. Dokumentace předložená Centru světového dědictví v rámci nominace k zápisu na Seznam světového dědictví obsahuje více než 1 500 stran a dokládá fenomén lázeňských měst jak obecně, tak jednotlivě. Zaměřuje se i na balneologii, společenský kontext a další aspekty. Významný podíl tvoří faktografické údaje, odpovídající povinné struktuře takového dokumentu. Informace ke specifickému urbanistickému vývoji jednotlivých lázeňských měst jsou rozptýleny v různých částech dokumentace a získat syntetickou představu podobností a odlišností měst není snadné. Článek má za cíl jedinečnost těchto měst - jejich urbanismu i lázeňské krajiny - představit ve vývojových souvislostech.

Klíčová slova: světové dědictví; lázeňská města; mezinárodní sériová nominace; Slavné lázně Evropy; Baden; Spa; Vichy; Bad Ems; Baden-Baden; Bad Kissingen; Montecatini Terme; Bath; Karlovy Vary; Františkovy Lázně; Mariánské Lázně

Zveřejněno: 1. červen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kuča, K. (2022). Slavná lázeňská města Evropy jako urbanistický fenomén. Zprávy památkové péče, 82(2), 204-237. doi: 10.56112/zpp.2022.2.07
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Věra Kučová, Další významná území České republiky se stala součástí světového dědictví UNESCO, Zprávy památkové péče LXXXI, č. 2, s. 223-226.
    2. Karel Kuča, Slavná lázeňská města Evropy - dlouhá cesta na Seznam světového dědictví, Zprávy památkové péče LXXXII, 2022, č. 2, s. 197-203.
    3. Rudolf Maurer, Der Grüne Markt, 800 Jahre Baugeschichte, 650 Jahre Wirtschaftsgeschichte, Neue Badener Blätter 2, 1991, č. 3.
    4. Bettina Nezval, Villen der Kaiserzeit, Sommerresidenzen in Baden, Horn - Wien.
    5. Johannes Ressel, Kirchen, Kapellen, religiöse Gedenksäulen, Wegzeichen in Baden bei Wien, Baden 1982.
    6. Viktor Wallner - Gerhard Weber, 200 Jahre Kurpark in Baden, 1994.
    7. Hermann Rollett, Beiträge zur Chronik der Stadt Baden bei Wien, Band 1 (1902), Baden 2003 (reprint).
    8. Hermann Rollett, Chronik der Stadt Baden. Vol. 2, (1902), Baden 2003 (reprint).
    9. Hermann Rollett, Chronik der Stadt Baden, Vol. 3, Biographisches Lexikon (1903), Baden 2004 (reprint).
    10. Hermann Rollett, Begegnungen. Erinnerungsblätter (1819-1899), Wien 1903.
    11. Otto Wolkerstorfer (ed.), Walzerseligkeit und Alltag, Baden in der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts; eine Ausstellung der Stadtgemeinde Baden im Frauenbad vom 7. Mai bis 3. Oktober 1999, Baden 1999.
    12. Wasser - Leben - Weltkurort, Baden und die Badener, 1900-1914, 1989-2003. Ausstellungskatalog Baden 2003, Baden 2003.
    13. Viktor Wallner, Der "Gute Kaiser Franz" und seine Sommerresidenz Baden, 1992.
    14. Viktor Wallner, Das Spielcasino Baden 1934-1994. Eine Zusammenstellung, Baden 1994.
    15. Viktor Wallner, Baden zur Zeit der österreichisch-ungarischen Monarchie, 1867-1918, Baden 1997.
    16. Leon Maurise Crismer, La fabuleuse histoire des eaux de Spa, Spa 1989.
    17. E. Delneuville, Notes historiques sur l'exploitation des eaux minérales de Spa à partir du XVIIe siècle, Liège 1913.
    18. Pierre Lafagne, Artistes et proscrits à Spa après 1850, Spa 1938.
    19. J. Lindemans, The thermal town of Spa. Its waters, its cures and its landscape, Spa 2013.
    20. Luc Peeters - David Houbrechts, Spa ville thermale = Source of the spas, Brux 2016.
    21. Louis Pironet, Architecture thermale: Les résidences et villas de Spa, Histoire et Archeologie spadoises 24, 1980, s. 193-201.
    22. Charles Brainne et al., Vichy sous Napoléon III. Son histoire, ses eaux, ses monuments et ses environs, partie scientifique par le Dr F. Barthez, lithographies d'H. Clerget, Vichy 1863.
    23. Pascal Chambriand, Aux sources de Vichy. Naissance et développement d'un bassin thermal, XIXe-XXe siècles, Saint-Pourćain-sur-Sioule 1999.
    24. Jacques Corrocher - Paul Reymond, Vichy historique et medical, Moulins 1982.
    25. Jacques Cousseau, Palais et grands hôtels de Vichy. Trois siècles de vie hôtelière dans la reine des villes d'eaux, Champetières 2009.
    26. Frédéric Dutheil et al., Le sport à la cure: Vie de société et distractions à Vichy, 1850-1914, Grenoble 2002.
    27. Frédéric Dutheil, Promenades dans les parcs de Vichy et saisons thermales (1850-1870), Ethnologie franćaise XXXVI, 2006, č. 3, s. 543-556. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Maurice Gontard, Vichy 1800-1870, l'irrésistible ascension, Saint-Étienne 1998.
    29. Bertram M. Gordon, Reinventions of a spa town: the unique case of Vichy, Journal of Tourism History, Vol. 4, 2012, Issue 1, s. 35-55. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Cécile Morillon, L'Architecture thermale à Vichy entre 1853 et 1914 (PhD thesis), Université Blaise-Pascal, Clermont-Ferrand.
    31. Cécile Morillon, Le grand établissement thermal de Vichy (1894-1903), Histoire de l'art 19, 1992, s. 65-73. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Fabienne Pouradier Duteil, Villas de la Belle Epoque: l'exemple de Vichy, Saint-Pourćain-sur-Sioule 2007.
    33. Isabelle Pouzadoux, Contribution à l'histoire culturelle d'une station thermale: le Grand Casino de Vichy de 1870 à 1939 (Master thesis), Université de Clermont-Ferrand, 1989.
    34. Delphine Renaud-Jouseau, Vichy, invitation à la promenade, Lyon 2010.
    35. Carl Reuter, Bad Ems und seine Heilmittel, Bad Ems 1910.
    36. Adolf Bach, Skizzen zur Geschichte von Bad Ems, Bad Ems 1927.
    37. Peter Hawig, Glanzlicht einer Bäderlandschaft: Jacques Offenbach und Bad Ems (Bad Emser Hefte 412), Bad Ems 2014.
    38. Albert Henche, Alt Ems, Bad Ems 1926.
    39. Fred Kaspar - Birgit Schmalz - Christian Schmidt - Peter Weidisch, Das Königliche Logierhaus in Bad Kissingen. Zur Geschichte, Nutzung und Bedeutung eines einzigartigen Kurgebäudes, Fulda-Petersberg - Bad Kissingen 2017.
    40. Hans-Jürgen Sarholz, Geschichte der Stadt Bad Ems, Bad Ems 1997.
    41. Hans-Jürgen Sarholz, Schöne Aussichten. Historische Spaziergänge rings um Bad Ems, Bad Ems 2013.
    42. Hans-Jürgen Sarholz, Bad Ems: Streifzug durch die Geschichte, Bad Ems 2015.
    43. Hans-Jürgen Sarholz, Vom Wildbad zum Grand Hotel. Die Baugeschichte des Kurhauses von Bad Ems, Bad Ems 2016.
    44. Andrea Schneider - Matthias Zöller, Bad Ems im Wandel. Veränderungen des Stadtbildes im Vergleich, Herbstein 2020.
    45. Andrea Schneider, 100 Jahre Kurtheater 1914-2014. 175 Jahre Marmorsaal 1839-2014 (Bad Ems), Bad Ems 2014.
    46. Hermann Sommer, Zur Kur nach Ems: Ein Beitrag zur Geschichte der Badereise von 1830 bis 1914 (disertační práce), Stuttgart 1999.
    47. Ewald Wegner, Bad Ems, in: Rolf Bothe (Hrsg.), Kurstädte in Deutschland. Zur Geschichte einer Baugattung. Fröhlich und Kaufmann, Berlin 1984, s. 315-336.
    48. Dieter Weithoener - Carlheinz Tömmel, Bad Ems, Stadt mit Gesicht: Beiträge zur Baugeschichte, Bad Ems 1987.
    49. Ulrich Coenen, Von Aquae bis Baden-Baden. Die Baugeschichte der Stadt und ihr Beitrag zur Entwicklung der Kurarchitektur, Aachen 2008.
    50. Volkmar Eidloth, Baden-Baden, europäische Kurstädte und das Welterbe der UNESCO. Grundzüge einer länderübergreifenden gemeinschaftlichen Bewerbung, in: Denkmalpflege in Baden-Württemberg 2013, č. 3, s. 134-144 (DOI: https://doi.org/10.11588/nbdpfbw.2013.3.12659). Přejít k původnímu zdroji...
    51. Klaus Fischer, Das Baden-Badener Villenjahrhundert. Lust am schönen Wohnen, Baden-Baden 2014.
    52. Klaus Fischer, "Faites votre jeu". Geschichte der Spielbank Baden-Baden, Baden-Baden 1984.
    53. Margot Fuss, Baden-Baden damals. Alte Photographien erzählen e. Stück Stadtgeschichte 1860-1910, Konstanz 1982.
    54. Margot Fuss, Baden-Baden. Kaiser und Könige, Konstanz 1994.
    55. Rolf Gustav Haebler, Geschichte der Stadt und des Kurortes Baden-Baden, Baden-Baden 1969.
    56. Emil Lacroix et al., Die Kunstdenkmäler der Stadt Baden-Baden, Karlsruhe 1942.
    57. Petra Mayer-Reppert - Britta Rabold, Die Römischen Soldatenbäder in Baden-Baden (Aquae Aureliae), Stuttgart 2008.
    58. Leni Niemann, Landhäuser und Villen in Baden-Baden von 1800-1870. Eine Studie zur Baugeschichte des 19. Jh. (disertační práce), Karlsruhe 1953.
    59. Karlfriedrich Ohr, Das Friedrichsbad in Baden-Baden - ein Denkmal der Badekultur des 19. Jahrhunderts, Denkmalpflege in Baden-Württemberg 25, 1996, č. 1, s. 79-88 (https://doi.org//10.11588/nbdpfbw.1996.1.13280).
    60. B. Rabold, Baden-Baden. Thermen und Zivilsiedlung, in: Dieter Planck (ed.), Die Römer in Baden-Württemberg. Römerstätten und Museum von Aalen bis Zwiefalten, Stuttgart 2005, s. 28-32.
    61. Oskar Rössler, Baden-Baden als Heilbad, Baden-Baden 1936.
    62. Monika Steinhauser, Das europäische Modebad des 19. Jahrhunderts. Baden-Baden - eine Residenz des Glücks, in: Ludwig Grote (ed.): Die deutsche Stadt im 19. Jahrhundert. Stadtplanung und Baugestaltung im industriellen Zeitalter. Festschrift zum 70. Geburtstag von Nikolaus Pevsner, München 1974, s. 95-128.
    63. Bernd Weigel, Parkführer Baden-Baden. Die Gärten und Kuranlagen im Oostal, Baden-Baden 2003.
    64. Anette Zimmermann, Das Villenviertel "Friedrichshöhe" in Baden-Baden, in: Aquae 92. Beiträge zur Geschichte der Stadt und des Kurortes Baden-Baden, Baden-Baden 1992, s. 73-86.
    65. A. Arnold, Ursprünge eines Weltbades. Die Entwicklung von Kurstadt und Kurbetrieb in Kissingen im 18. Jahrhundert (diplomová práce), Julius-Maximilians-Universität, Philosophische Fakultät I., Würzburg.
    66. Denis André Chevalley - Stefan Gerlach, Denkmäler in Bayern. Stadt Bad Kissingen, München 1998.
    67. Eberth Werner, Ausgeführte Bauten von Architekt Ritter. Große Baumeisterarchitektur in Bad Kissingen, Bad Kissingen 1996.
    68. Eberth Werner, Das Kurtheater im Bade Kissingen 1778-1905, Bad Kissingen 2015.
    69. Fred Kaspar, Der Kurgarten. Ein historischer Überblick. Von der Spielwiese und Allee zu Kurgarten und Kurpark. = The Kurgarten. A short overview. Playing field and avenue to kurgarten and kurpark, Fulda-Petersberg - Bad Kissingen 2016.
    70. Robert Kreitmair, Die Geschichte der Abwasserbeseitigung der Stadt Bad Kissingen, in: Geschichtliche Entwicklung der Wasserwirtschaft und des Wasserbaus in Bayern, Teil 3 ( Bayerisches Landesamt für Wasserwirtschaft, Informationsbericht 3/86), München 1986, s. 135-165.
    71. Rebekka Magis, Die Sanatorien in Bad Kissingen bis zum Zweiten Weltkrieg: Geschichte, Bestand, denkmalpflegerische Bewertung (diplomová práce), Otto-Friedrich-Universität Bamberg, Fakultät Geistes- und Kulturwissenschaften, Bamberg 2015.
    72. Alexandra Nadler, Entwicklung und Bestand der Kurlandschaft von Bad Kissingen in historisch-geographischer Sicht (diplomová práce), Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg, Naturwissenschaftliche Fakultät, Erlengen 2014.
    73. Cornelia Oelwein, Max Littmann (1862-1931). Architekt - Baukünstler - Unternehmer, Fulda-Petersberg 2013.
    74. Alfred Saam, Wie der Strom in die Rhön kam. Die Strombeschaffung des Actienbadetablissement und der staatlichen Kurbetriebe in Bad Kissingen von 1880-1997, dostupné z: https://www.burkardroth.de/media/www.burkardroth.de/org/med_377/5249_strombeschaffung_firma_heckelmann_v._alfred_saam.pdf, vyhledáno 5. 6. 2022.
    75. Birgit Schmalz, Die Frühzeit des Bades Kissingen, Bad Kissinger Museum Information,2008, č. 2.
    76. Thomas Ahnert (ed.), 1200 Jahre Bad Kissingen. Facetten einer Stadtgeschichte 801-2001, Bad Kissingen 2001.
    77. Peter Weidisch (ed.), Bad Kissingen, Würzburg - Bad Kissingen 2013.
    78. Peter Ziegler, Prominenz auf Promenadenwegen. Kaiser, Könige, Künstler, Kurgäste in Bad Kissingen, Würzburg 2004.
    79. Giulio Ammirandoli, La cura idropinica di Montecatini: nozioni pratiche. Tipolitografia delle Terme, Montecatini 1952.
    80. Nori Andreini Galli, Montecatini del passato prossimo, Florence 1980.
    81. Franco Cardini - Luigi Zangheri - Claudia Massi - Anna Lambertini, Montecatini città d'acque, Firenze 2008.
    82. Guido Carocci, Montecatini Rinnovata, Firenze 1910.
    83. Carlo Cresti, Montecatini 1771-1940: nascita e sviluppo di una città termale, Milano 1984.
    84. Maria Adriana Giusti (ed.), Montecatini città giardino delle Terme, Milano 2001.
    85. Ezio Godoli (ed.), Architetture del Novecento. La Toscana, Firenze 2001.
    86. Claudia Massi, Il parco termale nella Montecatini del primo Novecento dopo l'esperienza mitteleuropea di Giulio Bernardini, Rivista di Storia dell'Agricoltura XLVII, 2007, č. 2, s. 111-128.
    87. Claudia Massi, Montecatini Terme: l'identità della ville d'eau, Bollettino dell' Accademia degli Euteleti 80, 2013, s. 553-578.
    88. Claudia Massi, Architettura e paesaggio a Montecatini. Itinerari metropolitani nella città termale, Firenze 2014.
    89. Alfredo Michelotti, Montecatini Terme, Prato 1982.
    90. Roberto Pinochi, I Bagni di Montecatini nell'Ottocento, le terme e la comunità dalla Restaurazione lorenese a Firenze capitale, 1815-1865, Lucca 2010.
    91. Anne Borsay, Medicine and Charity in Georgian Bath: a Social History of the General Infirmary c.1739-1830, London 2018. Přejít k původnímu zdroji...
    92. Peter Borsay, The English Urban Renaissance: Culture and Society in the Provincial Town, 1660-1770, Oxford - New York 2002.
    93. Peter Borsay, The Image of Georgian Bath, Oxford 2000. Přejít k původnímu zdroji...
    94. Peter Borsay, Bath an Enlightened City?, in: Peter Borsay - Gunther Hirschfelder - Ruth-E. Mohrmann (edd.), New Directions in Urban History. Aspects of European Art, Health, Tourism and Leisure since the Enlightenment, Münster, s. 3-17.
    95. Dan Cruickshank - Neil Burton, Life in a Georgian City, London 1990.
    96. Barry Cunliffe, The City of Bath, London 1986.
    97. Graham Davis - Penny Bonsall, A History of Bath: Image and Reality, Lancaster 2006.
    98. John Eglin, The Imaginary Autocrat: Beau Nash and the Invention of Bath, London 2005.
    99. Michael Forsyth, Bath. Pevsner Architectural Guides, New Haven - London 2007.
    100. Wilbert M. Gesler, Healing Places, Oxford 2003.
    101. Mowbray A. Green, The Eighteenth Century Architecture of Bath, Bath 1904.
    102. Mary K. Hill, Bath and the Eighteenth Century Novel, Bath 1989.
    103. Walter Ison - Michael Forsyth, The Georgian Buildings of Bath from 1700 to 1830, Bath 2004.
    104. Neil Jackson, Nineteenth Century Bath, Architects and Architecture, Bath 1998.
    105. James P. Rowland, The Baths of Bath: in the 16th and early 17th centuries, Bristol 1938.
    106. Geoffrey Arthur Kellaway, Hot Springs of Bath: Investigations of the Thermal Waters of the Avon Valley, Bath 1991.
    107. Iain McCallum, Thomas Barker and his Circle, Bath 2003.
    108. Sylvia McIntyre, Bath: the Rise of a Resort Town, 1660-1800, in: Peter Clark (ed.), Country Towns in preindustrial England, Leicester 1981, s. 198-249.
    109. C. J. Pound - J. McDermott, Values of the City of Bath as a World Heritage Site, Bath 2007.
    110. Christopher J. Pound, The Genius of Bath. The City and Its Landscape, Bath 1986.
    111. Christopher J. Pound, Bath as a spa, Bath 2019.
    112. Phil Quinn, Holy Wells of Bath and Bristol Region, Woonton Almeley 1999.
    113. Roger Rolls, Hospital of the Nation: the Story of Spa Medicine and the Mineral Water Hospital at Bath, Bath 1988.
    114. Roger Rolls, Bath Cases - Care and Treatment of patients at the Bath General Hospital during the mid-Eighteenth Century, in: Simon Hunt (ed.), Bath History, Vol. II, Gloucester 1988.
    115. Brenda Snaddon, The Last Promenade: Sydney Gardens Bath, Bath 2000.
    116. Jana Boříková - Otakar Bořík, Karel IV., zakladatel lázeňské slávy Karlových Varů, Sokolov 2007.
    117. Stanislav Burachovič, Stručné dějiny karlovarského lázeňství, Karlovy Vary 2000.
    118. Anton Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirk Karlsbad 1933, München 1996.
    119. Břetislav Vylita et al., Karlovy Vary, město lázní a pramenů, Karlovy Vary 2007.
    120. Dana Roubínková - Zdeněk Roubínek, Historismus v architektuře Karlových Varů, Karlovy Vary 1996.
    121. Lubomír Zeman, Karlovarský Westend. Vilová architektura v Karlových Varech, Karlovy Vary 1998.
    122. Lubomír Zeman, Karlovy Vary, architektura baroka a klasicismu 1650-1850, Karlovy Vary 2006.
    123. Lubomír Zeman, Imperial Spa in Karlovy Vary, Karlovy Vary 2008.
    124. Lubomír Zeman, Karlovy Vary. Architecture Guide, Praha 2012.
    125. Lubomír Zeman - Martin Pospíšil, Technický provoz lázní s použitím ocelo-litinových konstrukcí v Karlových Varech = Spa Technology With Steel-Cast-Iron Structures in Karlovy Vary, in: Architektura a urbanizmus XLVIII, 2014, č. 3-4, s. 271-285.
    126. Anna Zídková, Fellner a Helmer v Karlových Varech, Karlovy Vary 1997.
    127. Leopold Fellner, Franzensbad und seine Heilmittel in den Krankenheiten, Wien 1871.
    128. Alois John, Franzensbad. Erstes Moorbad der Welt. Hervorragendes Frauen- und Herzheilbad. Führer für Kurgäste und Passanten, Franzesbad 1925.
    129. Franz Xaver Lautner, Kaiser Franzensbad und seine Heilquellen, Eger 1841.
    130. Lázně Františkovy Lázně = Bad Franzesbad, Franzesbad 1996.
    131. Stanislav Macek, Architektura Františkových Lázní v 19. století, Františkovy Lázně 1989.
    132. Stanislav Macek, Františkovy Lázně. Lázeňství v minulosti a v současnosti, Františkovy Lázně 1998.
    133. Pavel Zatloukal, Architektura 19. století, Praha 2001.
    134. Lubomír Zeman, Imperial Spa, Luisa Spa and Moor Spa in Františkovy Lázně, Karlovy Vary 2010.
    135. Lubomír Zeman, Urbanismus Františkových Lázní a Mariánských Lázní. Koncepce, kompozice a vlivy v počátečním vývoji lázeňských měst, Sborník muzea Karlovarského kraje 22, 2014, s. 213-254.
    136. Adalbert Eduard Danzer, Geschichte Marienbads, Prag 1842.
    137. Anton Dietl, Untersuchung von Mineralquellen aus der Umgebung Marienbads, Jubiläums-Festschrift des Marienbader Äerztevereins aus Anlass der Hundertjahrfeier Marienbads 1808-1908, Prag 1908.
    138. Jan Nepomuk Felbinger, Kronika Mariánských Lázní 1786-1855, Mariánské Lázně 2009.
    139. Anton Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Augsburg 1932.
    140. Jan Jonák - Alexandr Harant - Milan Hlinomaz, Mariánské Lázně, 200 let lázeňství 1808-2008, Mariánské Lázně 2008.
    141. Josef May, Marienbad. Der Weltkurort mit den Gemeinden des Landkreises. Ein Heimat- und Ortsbuch. Band I. und II., Bad Hombrug 1977.
    142. Ludolf Staab, Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart, Wien 1872.
    143. Ladislav Štěpánek, Mariánské Lázně, Mariánské Lázně 1970.
    144. Richard Švandrlík, Vycházkové cesty v Mariánských Lázních a v okolí, Mariánské Lázně 1998.
    145. Lubomír Zeman, New Spa and Casino in Mariánské Lázně, Karlovy Vary 2008.
    146. Robert Flechsig, Bäder-Lexikon. Darstellung aller bekannten Bäder, Heilquellen, Wasserheilanstalten und klimatischen Kurorte Europas und des nördlichen Afrikas in medizinischer, topographischer, ökonomischer und finanzieller Beziehung, Leipzig 1889.
    147. Peter Borsay - Jan Hein Furnée (edd.), Leisure Cultures in Urban Europe, c. 1700-1870: A transnational perspective, Manchester 2016. Přejít k původnímu zdroji...
    148. John K. Walton, Mineral Spring Resort in Global Perspective: Spa Histories, London 2018.
    149. Dominique Jarrassé, Les salons de l'Europe. Villes d'eaux et littérature, in: Mihail Moldoveanu (ed.), Cités thermales en Europe, Arles - Barcelona 2000.
    150. David Clay Large, The Grand Spas of Central Europe: a History of Intrigue, Politics, Art and Healing, Lanham 2015.
    151. Erika Brödner, Die römischen Thermen und das antike Badewesen, Darmstadt 1983.
    152. Ute Lotz-Heumann, The German Spa in the Long Eighteenth Century, New York 2022. Přejít k původnímu zdroji...
    153. Marina Soroka, The Summer Capitals of Europe, 1814-1919, New York 2018. Přejít k původnímu zdroji...
    154. Volkmar Eidloth, Europäische Kurstädte und Modebäder des 19. Jahrhunderts. Überlegungen zu einer Welterbeinitiative, ICOMOS. Hefte des Deutschen Nationalkomitees, Bd. 51, 2011, s. 46-49.
    155. Andreas Förderer, Playgrounds of Europe. Europäische Kurstädte und Modebäder des 19. Jahrhunderts, Baden-Baden 2010.
    156. Dominique Jarassé, La importancia del termalismo en el nacimento y desarrollo del turismo en Europa en el siglo XIX, Historia Contemporánea 25, 2002, s. 33-49. Přejít k původnímu zdroji...
    157. Maxime Durand-Fardel, Dictionnaire général des eaux minérales et d'hydrologie mèdicale, T. I, II., Paris 1860.
    158. B. Bradshaw, Dictionary of mineral waters, climatic health resorts, sea bath, and hydropathic establishments, London 1892.
    159. Lee Gillette, Thermae Europae: Discovering Art, Architecture and Heritage in Europe's Spa Towns, Brussels 2000.
    160. Jane M. Adams, Healing with Water: English Spas and the water cure, 1840-1960, Manchester 2015.
    161. William Addison, English Spas, Batsford 1951.
    162. Frederick Alderson, The inland resorts and spas of Britain, Newton Abbot 1973.
    163. Annick Cossic-Péricarpin - Patrick Galliou (edd.), Spas in Britain and in France in the Eighteenth and Nineteenth Centuries, Newcastle 2006.
    164. Kathleen Denbigh, A Hundred British Spas, London 1981.
    165. Christian Cay Lorenz Hirschfeld, Theory of Garden Art. Edited and translated by Linda B. Parshall, Philadelphia 2001.
    166. Rossana Bossaglia, Stile e struttura delle città termali. 1. Lombardia, Piemonte, Valle d'Aosta, Bergamo 1984.
    167. Rossana Bossaglia, Stile e struttura delle città termali. 2. Veneto, Trentino-Alto Adige, Emilia-Romagna, Toscana, Campania, Sicilia, Bergamo 1985.
    168. Rolf Bothe, Kurstädte in Deutschland. Zur Geschichte einer Baugattung, Berlin 1984.
    169. Petra Simon - Margrit Behrens, Badekur und Kurbad, Bauten in deutschen Bädern 1780-1920, München.
    170. Anke Ziegler, Deutsche Kurstädte im Wandel. Von den Anfängen bis zum Idealtypus im 19. Jahrhundert, Frankfurt am Main 2004.
    171. Karel Kuča, Parky a terapeutická krajina lázní v České republice, Časopis Společnosti přátel starožitností 126, 2018, č. 4, s. 221-254.
    172. Karel Kuča - Věra Kučová, Lázeňské památkové rezervace, Zprávy památkové péče LXXVIII, č. 2, s. 159-166.
    173. Karel Kuča - Ondřej Malina - Alena Salašová - Martin Weber, Historické kulturní krajiny České republiky, Průhonice 2020.
    174. Lubomír Zeman, Kolonády v západočeských lázních, in: Sborník Krajského muzea Karlovarského kraje 16, 2008, s. 159-190.
    175. Lubomír Zeman, Pavilónky nad prameny v západočeských lázních, in: Sborník muzea Karlovarského kraje 17, 2009, s. 135-164.
    176. Lubomír Zeman, Velké lázeňské domy typu "Kurhaus" v západočeských lázních, in: Dějiny staveb 2009. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb, Plzeň 2010, s. 169-186.
    177. Lubomír Zeman, West Bohemian Spa Triangle. Spas of West Bohemia in the context of the European Spa Heritage, Karlovy Vary 2008.
    178. Lubomír Zeman - Karel Kuča - Věra Kučová, West Bohemian Spa Triangle. Selected Spas of West Bohemia to be Nominated for Inscription on the World Heritage List, Karlovy Vary 2008.
    179. Lubomír Zeman, Lázeňské parky. Komponovaná léčebná krajina na příkladu tří západočeských lázeňských měst z 19. a počátku 20. století, Zprávy památkové péče LXXVI, č. 5, s. 483-496.
    180. Lubomír Zeman - Pavel Zatloukal, Great Spas of Bohemia, Moravia and Silesia, Praha 2014.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah