Zprávy památkové péče 2021, 81(2):168-174 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.09
Technicky vzdělaní odborníci v c. k. památkové péči v druhé polovině 19. století
- Centrum pro umělecká studia
František Schmoranz st. patřil k prvním jmenovaným konzervátorům c. k. Ústřední komise pro výzkum a zachování stavebních památek. Zkoumání socioprofesního složení prvního konzervátorského sboru vedlo k otázkám po příčině minimálního zastoupení technicky vzdělaných odborníků. Podrobnější výzkum ukázal, že k odborné technické podpoře konzervátorů byli zvláštní instrukcí zavázáni architekti a stavební inženýři ve službě zemských stavebních ředitelství. Proto byli za konzervátory jmenováni technici zprvu pouze výjimečně: dva městští stavitelé (včetně Fr. Schmoranze st.), vedoucí stavebního úřadu šlechtického velkostatku a jeden penzionovaný úředník stavební správy, který se dlouhodobě věnoval archeologickým výzkumům antických památek. Teprve v pozdější době, kdy došlo vlivem vnějších okolností k přerušení spolupráce mezi státní technickou a památkovou službou, se výrazněji prosadili architekti jako členové, konzervátoři a dopisovatelé Ústřední komise. Jejich praktické odborné znalosti se staly komparativní výhodou při výkonu této čestné funkce.
Klíčová slova: dějiny památkové péče; c. k. Ústřední komise pro výzkum a zachování stavebních památek; konzervátoři; architekti; František Schmoranz st.; Rakousko; druhá polovina 19. století
Zveřejněno: 1. červen 2021 Zobrazit citaci
Reference
- Walter Frodl, Idee und Verwirklichung. Das Werden der staatlichen Denkmalpflege in Österreich, Wien 1988.
- Theodor Brückler, Zur Geschichte der österreichischen Denkmalpflege. Die Ära Helfert, Teil I: 1863 bis 1891, Wien 2020.
Přejít k původnímu zdroji... - Martha Fingernagel-Grüll, Zur Geschichte der österreichischen Denkmalpflege. Die Ära Helfert, Teil II: 1892 bis 1910, Wien 2019.
Přejít k původnímu zdroji... - Theodor Brückler - Ulrike Nimeth, Personenlexikon zur Österreichischen Denkmalpflege (1850-1990), Wien 2001.
- Vratislav Nejedlý, Památková péče na Moravě I. (Padesátá až sedmdesátá léta 19. století), Umění 31, 1983, č. 3, s. 259-270.
- Vratislav Nejedlý, K dějinám památkové péče na Moravě - sedmdesátá léta 19. století až počátek 20. století, Památky a příroda 16, 1991, č. 8, s. 449-469.
- Andreas Meinecke, Geschichte der preussischen Denkmalpflege 1815 bis 1860, Berlin 2013.
- Detlef Karg (ed.), Zum 200. Geburtstag von Ferdinand von Quast (1807-1877). Erster preußischer Konservator der Kunstdenkmäler, Berlin 2008.
- Harm-Hinrich Brand (ed.), Der österreichische Neoabsolutismus als Verfassungs- und Verwaltungsproblem. Diskussionen über einen strittigen Epochenbegriff, Wien 2014.
- Wilhem Bleek, Vormärz. Deutschlands Aufbruch in die Moderne, München 2019.
Přejít k původnímu zdroji... - Eva Macho, Karl Ludwig Freiherr von Bruck: Ein Wirtschaftsfachmann ohne Beamtenmentalität, Wien 2013.
Přejít k původnímu zdroji... - Duško Kečkemet, Vicko Andrić, arhitekt i konzervator 1793-1866, Split 1993.
- Otto Jungmair, Adalbert Stifter als Denkmalpfleger, Linz 1973.
- Sitzungs-Protokolle der K. K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, Jahre 1853-1857, Wien 1858.
- Petra Ševčenková, Edice soupisů tzv. politicky kompromitovaných pro Prahu z roku 1857. Neoabsolutistická perzekuce v Čechách ve světle úřední evidence, Paginae historiae XIV, 2006, s. 355-481.
- Wácslaw Wladiwoj Tomek, Paměti z mého žiwota. Díl I, Praha 1904.
- Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
- Bericht über die Wirksamkeit der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale in den Jahren 1853, 1854 und 1855, Jahrbuch der Kaiserl. Königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale (dále Jb.) I, 1856, s. 66-68.
- Zdenka Slavíková, Život a dílo Antonína Barvitia, Umění 21, 1973.
- Johann Erasmus Wocel, Die romanischen Kirchen zu Záboř und St. Jakob in Böhmen, Mittheilungen der Kaiserl. Königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale II, 1857, s. 155-161.
- Johann Erasmus Wocel, Die Kirche des ehemaligen Cistercienser Nonnenklosters Porta Coeli zu Tišnovic, Jb. III, 1859, s. 249-277.
- Stefan Malfer (ed.), Die Protokolle des österreichischen Ministerrares 1848-1867, IV. Das Ministerium Rechberg (19. Mai 1859 - 4. Februar 1861), Wien 2003.
- Franz Thun, Vorschläge zur Reorganisirung des öffentlichen Baudienstes in Oesterreich, Prag 1861.
- Péter Prohászka, Egy trentói a magyar műemlékvédelem és régészet szolgálatában. Adalékok Florian Menapace országos építészeti igazgató (k. k. Landesbaudirektor für Ungarn) életéhez és működéséhez, Ars hungarica 45, 2019, s. 309-314.
- István Bárdoly - Andrea Haris, A magyar műemlékvédelem korszakai. Tanulmányok, Budapest 1996.
- Leszek Sobol, Zarys głównych kierunków działań Grona Konserwatorów Galicji Zachodniej z lat 1888-1905, WiadomoÊci konserwatorskie 24, 2008, s. 95-102.
- Kristina Uhlíková, Archeologická komise ČAVU a český dějepis umění v závěru 19. století, Práce z dějin Akademie věd 6, 2015, s. 29-46.
- Gerhard Sailer, Josef Hlavka und die k.k. Central-Commission, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 44, 1990, s. 151-155.
- Věra Vostřelová, Zkamenělá hudba: tvorba architekta Bernharda Gruebera: 1806-1882. Praha, 2018.
- Martin Horáček, Bernhard Grueber a jeho příspěvek k počátkům novorenesance v Čechách, Umění 51, 2003, s. 30-43.
- Zum Gedächtnisse Friedrich Schmidt. Urteile und Gutachten aus der Zeit seiner Wirksamkeit als Mitglied der k. k. Central-Commission für Kunst und historische Denkmale, Wien 1893.
- József Sisa, Neo-Gothic architecture and restoration of historic buildings in Central Europe: Friedrich Schmidt and his school, Journal of the Society of Architectural Historians 61, 2002, s. 170-187.
Přejít k původnímu zdroji... - Taťána Petrasová, Josef Mocker 1835-1899: stavitel katedrály, Praha 1999.
- Dobroslav Líbal, Josef Mocker, architekt - restaurátor, Zprávy památkové péče 61, 2001, s. 21-23.
- Eva Kernbauer (ed.), Rudolf Eitelberger von Edelberg Netzwerker der Kunstwelt, Wien 2019.
Přejít k původnímu zdroji... - Robert Stalla (ed.), Kunstgeschichte an Polytechnischen Instituten, Technischen Hochschulen, Technischen Universitäten Geschichte - Positionen - Perspektiven, Wien 2021.
Přejít k původnímu zdroji... - Ivo Šulc - Jan Uhlík - Kristina Uhlíková (edd.), František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan, Praha 2020.
- Aleš Flídr, Stavební omyly, záměrné návraty či snahy po modernitě? Osudy nejen západního portálu baziliky Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Opuscula historiae artium LIX, 2010, s. 18.
- Max Dvořák, Katechismus der Denkmalpflege, Wien 1918.
- Jan Uhlík, Dvě stě let od narození Františka Schmoranze staršího, architekta, stavitele a konzervátora památek, Zprávy památkové péče 74, 2014, č. 6, s. 519-520.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.

