Zprávy památkové péče 2021, 81(2):168-174 | DOI: 10.56112/zpp.2021.2.09

Technicky vzdělaní odborníci v c. k. památkové péči v druhé polovině 19. století

Marek Krejčí
Centrum pro umělecká studia

František Schmoranz st. patřil k prvním jmenovaným konzervátorům c. k. Ústřední komise pro výzkum a zachování stavebních památek. Zkoumání socioprofesního složení prvního konzervátorského sboru vedlo k otázkám po příčině minimálního zastoupení technicky vzdělaných odborníků. Podrobnější výzkum ukázal, že k odborné technické podpoře konzervátorů byli zvláštní instrukcí zavázáni architekti a stavební inženýři ve službě zemských stavebních ředitelství. Proto byli za konzervátory jmenováni technici zprvu pouze výjimečně: dva městští stavitelé (včetně Fr. Schmoranze st.), vedoucí stavebního úřadu šlechtického velkostatku a jeden penzionovaný úředník stavební správy, který se dlouhodobě věnoval archeologickým výzkumům antických památek. Teprve v pozdější době, kdy došlo vlivem vnějších okolností k přerušení spolupráce mezi státní technickou a památkovou službou, se výrazněji prosadili architekti jako členové, konzervátoři a dopisovatelé Ústřední komise. Jejich praktické odborné znalosti se staly komparativní výhodou při výkonu této čestné funkce.

Klíčová slova: dějiny památkové péče; c. k. Ústřední komise pro výzkum a zachování stavebních památek; konzervátoři; architekti; František Schmoranz st.; Rakousko; druhá polovina 19. století

Zveřejněno: 1. červen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Krejčí, M. (2021). Technicky vzdělaní odborníci v c. k. památkové péči v druhé polovině 19. století. Zprávy památkové péče81(2), 168-174. doi: 10.56112/zpp.2021.2.09
Stáhnout citaci

Reference

  1. Walter Frodl, Idee und Verwirklichung. Das Werden der staatlichen Denkmalpflege in Österreich, Wien 1988.
  2. Theodor Brückler, Zur Geschichte der österreichischen Denkmalpflege. Die Ära Helfert, Teil I: 1863 bis 1891, Wien 2020. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Martha Fingernagel-Grüll, Zur Geschichte der österreichischen Denkmalpflege. Die Ära Helfert, Teil II: 1892 bis 1910, Wien 2019. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Theodor Brückler - Ulrike Nimeth, Personenlexikon zur Österreichischen Denkmalpflege (1850-1990), Wien 2001.
  5. Vratislav Nejedlý, Památková péče na Moravě I. (Padesátá až sedmdesátá léta 19. století), Umění 31, 1983, č. 3, s. 259-270.
  6. Vratislav Nejedlý, K dějinám památkové péče na Moravě - sedmdesátá léta 19. století až počátek 20. století, Památky a příroda 16, 1991, č. 8, s. 449-469.
  7. Andreas Meinecke, Geschichte der preussischen Denkmalpflege 1815 bis 1860, Berlin 2013.
  8. Detlef Karg (ed.), Zum 200. Geburtstag von Ferdinand von Quast (1807-1877). Erster preußischer Konservator der Kunstdenkmäler, Berlin 2008.
  9. Harm-Hinrich Brand (ed.), Der österreichische Neoabsolutismus als Verfassungs- und Verwaltungsproblem. Diskussionen über einen strittigen Epochenbegriff, Wien 2014.
  10. Wilhem Bleek, Vormärz. Deutschlands Aufbruch in die Moderne, München 2019. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Eva Macho, Karl Ludwig Freiherr von Bruck: Ein Wirtschaftsfachmann ohne Beamtenmentalität, Wien 2013. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Duško Kečkemet, Vicko Andrić, arhitekt i konzervator 1793-1866, Split 1993.
  13. Otto Jungmair, Adalbert Stifter als Denkmalpfleger, Linz 1973.
  14. Sitzungs-Protokolle der K. K. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, Jahre 1853-1857, Wien 1858.
  15. Petra Ševčenková, Edice soupisů tzv. politicky kompromitovaných pro Prahu z roku 1857. Neoabsolutistická perzekuce v Čechách ve světle úřední evidence, Paginae historiae XIV, 2006, s. 355-481.
  16. Wácslaw Wladiwoj Tomek, Paměti z mého žiwota. Díl I, Praha 1904.
  17. Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
  18. Bericht über die Wirksamkeit der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale in den Jahren 1853, 1854 und 1855, Jahrbuch der Kaiserl. Königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale (dále Jb.) I, 1856, s. 66-68.
  19. Zdenka Slavíková, Život a dílo Antonína Barvitia, Umění 21, 1973.
  20. Johann Erasmus Wocel, Die romanischen Kirchen zu Záboř und St. Jakob in Böhmen, Mittheilungen der Kaiserl. Königl. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale II, 1857, s. 155-161.
  21. Johann Erasmus Wocel, Die Kirche des ehemaligen Cistercienser Nonnenklosters Porta Coeli zu Tišnovic, Jb. III, 1859, s. 249-277.
  22. Stefan Malfer (ed.), Die Protokolle des österreichischen Ministerrares 1848-1867, IV. Das Ministerium Rechberg (19. Mai 1859 - 4. Februar 1861), Wien 2003.
  23. Franz Thun, Vorschläge zur Reorganisirung des öffentlichen Baudienstes in Oesterreich, Prag 1861.
  24. Péter Prohászka, Egy trentói a magyar műemlékvédelem és régészet szolgálatában. Adalékok Florian Menapace országos építészeti igazgató (k. k. Landesbaudirektor für Ungarn) életéhez és működéséhez, Ars hungarica 45, 2019, s. 309-314.
  25. István Bárdoly - Andrea Haris, A magyar műemlékvédelem korszakai. Tanulmányok, Budapest 1996.
  26. Leszek Sobol, Zarys głównych kierunków działań Grona Konserwatorów Galicji Zachodniej z lat 1888-1905, WiadomoÊci konserwatorskie 24, 2008, s. 95-102.
  27. Kristina Uhlíková, Archeologická komise ČAVU a český dějepis umění v závěru 19. století, Práce z dějin Akademie věd 6, 2015, s. 29-46.
  28. Gerhard Sailer, Josef Hlavka und die k.k. Central-Commission, Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege 44, 1990, s. 151-155.
  29. Věra Vostřelová, Zkamenělá hudba: tvorba architekta Bernharda Gruebera: 1806-1882. Praha, 2018.
  30. Martin Horáček, Bernhard Grueber a jeho příspěvek k počátkům novorenesance v Čechách, Umění 51, 2003, s. 30-43.
  31. Zum Gedächtnisse Friedrich Schmidt. Urteile und Gutachten aus der Zeit seiner Wirksamkeit als Mitglied der k. k. Central-Commission für Kunst und historische Denkmale, Wien 1893.
  32. József Sisa, Neo-Gothic architecture and restoration of historic buildings in Central Europe: Friedrich Schmidt and his school, Journal of the Society of Architectural Historians 61, 2002, s. 170-187. Přejít k původnímu zdroji...
  33. Taťána Petrasová, Josef Mocker 1835-1899: stavitel katedrály, Praha 1999.
  34. Dobroslav Líbal, Josef Mocker, architekt - restaurátor, Zprávy památkové péče 61, 2001, s. 21-23.
  35. Eva Kernbauer (ed.), Rudolf Eitelberger von Edelberg Netzwerker der Kunstwelt, Wien 2019. Přejít k původnímu zdroji...
  36. Robert Stalla (ed.), Kunstgeschichte an Polytechnischen Instituten, Technischen Hochschulen, Technischen Universitäten Geschichte - Positionen - Perspektiven, Wien 2021. Přejít k původnímu zdroji...
  37. Ivo Šulc - Jan Uhlík - Kristina Uhlíková (edd.), František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan, Praha 2020.
  38. Aleš Flídr, Stavební omyly, záměrné návraty či snahy po modernitě? Osudy nejen západního portálu baziliky Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Opuscula historiae artium LIX, 2010, s. 18.
  39. Max Dvořák, Katechismus der Denkmalpflege, Wien 1918.
  40. Jan Uhlík, Dvě stě let od narození Františka Schmoranze staršího, architekta, stavitele a konzervátora památek, Zprávy památkové péče 74, 2014, č. 6, s. 519-520.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.