Zprávy památkové péče 2017, 77(3):303-313

Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa

Vladislava Říhová, Zuzana Křenková

¹ Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

² Fakulta chemické technologie VŠCHT v Praze

Studie představuje jednu z možností, kterou se může ubírat výzkum moderní mozaiky. Na podzim roku 2015 byla veřejnosti zpřístupněna databáze Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození. Téměř polovina ze tří set zdokumentovaných děl vznikla od 50. do 80. let 20. století. Prvotní součástí výzkumu byla identifikace mozaik, která se v průběhu řešení ukázala být mnohem snadnější pro starší objekty, než pro díla druhé poloviny 20. století. K objektům scházely téměř všechny základní informace. Pro část výzkumu nabídl vhodné řešení až bližší pohled na systém objednávek uměleckých děl v socialistickém Československu. Pro bádání jsme využili soupisy uměleckých realizací ve veřejném prostoru, publikované mezi lety 1972-1989 pod názvem Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací. Tyto cyklostylované strojopisy nejsou sice úplné, přesto zachycují velkou část mozaikové produkce od roku 1972. Údaje o starších dílech (cca od poloviny 50. let) musíme vyhledávat v archivních pramenech, především vzniklých činností Českého fondu výtvarných umění.
Archivy tehdejších realizačních podniků - mozaikářských dílen Ústředí uměleckých řemesel a n. p. Železnobrodské sklo - se zachovaly jen torzálně. Mozaiky tedy musíme sledovat ne v rovině vzniku v dílně ale prostřednictvím zpráv týkajících se autorů návrhů mozaik a schvalování jejich děl v uměleckých komisích ČFVU. Český fond výtvarných umění vznikl v roce 1954. Mj. měl na starosti také organizaci oficiálních uměleckých zakázek. Tuto praktickou činnost řešily Výtvarná služba a podnik ČFVU Dílo. Umělecké realizace schvalovaly tzv. (krajské) umělecké komise. Měly různé specializace, přičemž mozaiky byly schvalovány v Komisích pro spolupráci architekta s výtvarníkem. Na počátku zakázky komise doporučily nebo schvalovaly umělce, případně vypsaly soutěž na vznik díla. Posuzovaly, připomínkovaly a schvalovaly různé stupně rozpracovanosti díla (často v atelierech) a nakonec je kolaudovaly na místě. V průběžných krocích i po dokončení zakázky bylo úkolem komise schvalování výše celkového honoráře a rozdělení plateb za jednotlivé etapy tvorby díla. Při jednáních vznikaly zápisy ze zasedání, které jsou základními písemnými prameny osvětlujícími vznik jednotlivých děl. Zápisy jsou evidovány v zápisových knihách nebo v opisech provedených na stroji. Kromě nich jsou důležitých zdrojem informací složky hotových zakázek, ve kterých jsou uloženy např. faktury, korespondence a smlouvy s umělci. Některá díla jsou dokumentována v portfoliích zakázek, které obsahují základní údaje na jednotně upravených kartách obsahujících fotografii realizace, jméno autora, název díla, umístění, materiál, rozměry, údaje o ceně, investorovi a datu kolaudace.
V textu používáme příklady využití archivních pramenů - dnes již zaniklá mozaika na východním průčelí mateřské školy Na Šalamounce v Peroutkově ulici v Praze byla určena jako dílo Jaroslava Moravce z roku 1965 s názvem Slunce a pták. Dále popisujeme detaily průběhu zakázky pro mozaikové obklady větracích komínů Letenského tunelu dle návrhu Zdeňka Sýkory (1968-1969), zhotovené z mozaiky vyráběné v Jablonci nad Nisou. Detailnost dokumentace jedné zakázky ukazuje příklad zaniklé mozaiky Karla Svolinského Strom života (1977) z interiéru základní školy na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně.
Socialistické mozaiky realizovaly především dvě dílny. Jejich archivní fondy jsou zachovány v torzech. Fond Ústředí uměleckých řemesel ve vztahu k mozaikám uchovává jen propagační materiály a výroční zprávy či několik knih výstřižků publikovaných článků. Podobně neúplný i fond n. p. Železnobrodské sklo, který svou mozaikářskou dílnou, pracující v rámci oddělení Stavební sklo, patřil k dalším velkým producentům mozaik socialistického Československa. Pro studium mozaik lze využít jen propagační materiály firmy, podnikové časopisy Sklář a Sklo a bižuterie a především soubory novinových výstřižků. Fragment archivního fondu n. p. Železnobrodské sklo je chován také v Městském muzeu v Železném Brodě. Kromě několika fasciklů s návrhy mozaik obsahuje i zbytky spisů (pro léta 1966-1967 a 1971-1972). Mozaikářskou výrobou se zabývalo i Výtvarné středisko Vyšší průmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Pod vedením Jaroslava Brychty se zde prováděny zkoušky využití skleněných odpadů a vznikaly zde návrhy mozaik. Některé jsou spolu s Brychtovými poznámkami uloženy v jeho pozůstalosti v Městském muzeu v Železném Brodě.

Klíčová slova: Mozaika; archivní prameny; podnik Dílo; Český fond výtvarných umění; umělecká komise; Železnobrodské sklo n. p.; Ústředí uměleckých řemesel

Zveřejněno: 1. září 2017  Zobrazit citaci