Genealogické poznámky k působení zvonařského rodu Schrötterů

Zprávy památkové péče 2014, 74(1):26-33

Genealogické poznámky k působení zvonařského rodu Schrötterů

Václav Horák

Dílu zvonařského rodu Schrötterů věnovala odborná literatura pozornost již od konce 19. století. Od té doby byla identifikována řada zvonů schrötterovské provenience, především na území východních Čech.
O komplexní zhodnocení díla jednotlivých členů zvonařské rodiny se před třiceti lety pokusila Jiřina Belcredi, jež také publikovala katalog dochovaných i nedochovaných zvonů schrötterovské provenience. Přestože autorka tehdy přinesla nové poznatky o působení významného zvonařského rodu, nevyhnula se přejímaní některých mylných závěrů starší literatury, což se projevilo především v biografických údajích zvonařů. Tyto chybné genealogické interpretace se tak promítly i do atribucí anonymních zvonů ze schrötterovských hutí.
Nejvíce archivního materiálu, donedávna velmi málo vytěženého, k zvonařskému rodu Schrötterů (konkrétně k osobám Donáta st. a Donáta ml.) se nachází ve fondu Stará manipulace v Národním archivu. Na důležitost tohoto archivního fondu pro poznání rodových vztahů u Schrötterů kdysi už upozornil Anton Blaschka. Ten nakonec publikoval v regionálním periodiku Heimat pouze opis testamentu Donáta Schröttera st., zatímco jeho drobný genealogický příspěvek zůstal v rukopise. Blaschkovy postřehy o Schrötterech poté upadly v zapomnění a tak J. Belcredi fond Stará manipulace vůbec nevyužila.
Důležité informace o zvonařském rodu jsou rozesety i ve fondech okresních archivů. Především díky nově objeveným písemnostem ve fondech Státního okresního archivu Trutnov se podařilo získat alespoň malé povědomí o činnosti lehnického zvonaře Jana Jiřího Schröttera, kterého starší kampanologická literatura nezaznamenává.